Edmontosaurus

Jak číst taxoboxEdmontosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 73 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Pravděpodobný vzhled edmontosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
NadčeleďHadrosauroidea
ČeleďHadrosauridae
PodčeleďSaurolophinae
TribusEdmontosaurini
RodEdmontosaurus
Lambe, 1917
Binomické jméno
Edmontosaurus regalis
Lambe, 1917
Druhy
  • E. regalis
  • E. annectens
  • E. saskatchewanensis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmontosaurus („ještěr z Edmontonu“) byl rod velkého kachnozobého dinosaura, představujícího jednoho z nejmladších známých neptačích dinosaurů.[1]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Tento rod patří k nejrozšířenějším a nejúspěšnějším dinosaurům na konci křídového období. Byly objeveny stovky exemplářů, některé v neobyčejně dobré kvalitě (tzv. dinosauří mumie).[2] Díky tomu patří edmontosauři mezi nejlépe prozkoumané ornitopodní dinosaury vůbec.[3][4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Fosilie tohoto hadrosaurida jsou známé z Kanady (souvrství Horseshoe Canyon[5], St. Mary River[6] a souvrství Scollard na území provincie Alberta) a USA (souvrství Hell Creek a souvrství Lance na území Jižní Dakoty, Severní Dakoty a Wyomingu, a coloradské geologické souvrství Laramie).[7] Fosilie tohoto rodu však byly objeveny také na Aljašce (souvrství Prince Creek).

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Rod Edmontosaurus je znám ze svrchnokřídových vrstev geologických stupňů kampán a maastricht (před 73 až 66 miliony let).[8] Je tedy zhruba stejně starý, jako např. populární Tyrannosaurus nebo Triceratops. Časové rozpětí existence tohoto rodu však bylo o několik milionů let delší. Edmontosauři se vyskytovali na celém území západu severoamerického kontinentu, od Aljašky na severu až po Wyoming, Colorado a Nové Mexiko na jihu (zejména souvrství Hell Creek a Ojo Alamo).[9] Jsou známá také početná ložiska jejich koster, poukazující na jejich stádní způsob života.[10] Výjimečně jsou objevovány i fosilie mláďat edmontosaurů, které jsou však například v souvrství Hell Creek velmi vzácné.[11] Původně byl tento dinosaurus známý jako Trachodon, dnes už se však jedná o neplatné jméno.[12] Na území východního Wyomingu bylo v lokalitě Hanson Ranch (souvrství Lance) objeveno obří "lůžko kostí" (hromadný objev skeletů) s více než 13 000 fosilními fragmenty. Ve většině případů se jednalo o zástupce druhu E. annectens. Výzkum na lokalitě probíhal přes 20 let.[13]

V sedimentech souvrství Hell Creek byly objeveny také fosilie velmi malých jedinců, pravděpodobně mláďat, setrvávajících dosud v hnízdě. Podobné objevy jsou přitom v daném souvrství velmi vzácné a představují tak vůbec první fosilie edmontosaurů v tomto věkovém stadiu. Objevené fosilní pozůstatky představují části čelistí a lebky, objevené na území východní Montany.[14]

Podle novějších studií se zdá být pravděpodobné, že tito hadrosauridi obývali také území současné Aljašky (jejich fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Prince Creek). To výrazně zvětšuje areál jejich rozšíření v posledních milionech let křídy.[15]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Plně dospělý jedinec edmontosaura měřil na délku přibližně 12 metrů[16] (rekordní pak přes 15 m) a vážil asi 3,5 až 7,6[17] tuny, takže patřil k největším hadrosauridům vůbec.[18] Běžně velké exempláře druhu E. regalis dosahovaly délky 9 metrů a hmotnosti 3700 kg, druhu E. annectens pak délky 9 metrů a hmotnosti kolem 3200 kg.[19] Subadultní jedinci byli podstatně menší, hmotnost mladého nedospělého exempláře BHI 126950 činila pouze kolem 813 kilogramů.[20] Nejmenší dosud objevený jedinec edmontosaura měl podobu izolované stehenní kosti o délce 28 centimetrů, což odpovídá 24 % velikosti femuru u dospělých jedinců.[21]

Některé izolované nálezy z Montany ukazují, že v dospělosti mohli někteří jedinci dosáhnout ohromných rozměrů, kterými se blížili čínskému rodu Shantungosaurus a dokonce i sauropodním dinosaurům střední velikosti. Délka největších exemplářů mohla dosahovat až 15 metrů a jejich hmotnost zhruba 14 tun.[22][23]

Objevy poškozených obratlů a dalších zranění odpovídají společenskému životu těchto dinosaurů – mohou být dokladem podupání od dalších jedinců, žijících ve stejné skupině.[24]

Výzkum stavby spodní čelisti edmontosaurů ukázal, že na rozdíl od dravých tyranosaurů neměli patrně citlivý senzorický systém na konci svých čelistí.[25]

Fosilní kosti velkého kachnozobého dinosaura edmontosaura, objevené ve východní Montaně (souvrství Hell Creek)

Druhy

[editovat | editovat zdroj]

Edmontosaurus v současné době zahrnuje 3 druhy: E. regalis, popsán Lawrencem Morrisem Lambem v roce 1917; E. annectens, popsán Othnielem C. Marshem původně v roce 1892 jako Claosaurus annectens, nicméně později překlasifikován k rodu Edmontosaurus; a E. saskatchewanensis, jež byl původně Charlesem Mortramem Sternbergem také popsán jako jiný rod – Thespesius (druh T. saskatchewanensis) v roce 1926. Taxony jako Trachodon, Anatosaurus nebo Cionodon mohou být ve skutečnosti zástupci rohoto rodu.

Klasifikace

[editovat | editovat zdroj]

Edmontosaurus je jedním z nejmladších zástupců čeledi Hadrosauridae. K nejbližším příbuzným tohoto rodu patří Shantungosaurus, se kterým je řazen do tribu Edmontosaurini (v rámci podčeledi Hadrosaurinae). V současnosti do této skupiny řadíme ještě několik dalších rodů. Jedná se o klad vývojově vyspělých hadrosauridů z pozdní svrchní křídy severní polokoule.[26] Domnělý nový rod edmontosaurinního hadrosaurida z Aljašky, popsaného roku 2015 pod jménem Ugrunaaluk kuukpikensis, je ve skutečnosti nejspíš jen severskou formou edmontosaura.

Dinosauří mumie

[editovat | editovat zdroj]

V prosinci roku 2007 byl oznámen objev a odkrytí po "Leonardovi" další skvělé "dinosauří mumie", přezdívané podle místa objevu v Severní Dakotě "Dakota".[27] Jednalo se nejspíš o zástupce rodu Edmontosaurus o délce kolem 12 metrů a hmotnosti asi 3,5 tuny, žijícího zhruba před 66 miliony let. Dinosaura objevil tehdy sedmnáctiletý student Tyler Lyson, který se později stal profesionálním paleontologem. Jde o jednu z nejzachovalejších dinosauřích fosílií vůbec.[28][29] V roce 2009 byla publikována studie, která popisuje objev otisků kůže a s ní spojených organických molekul u tohoto neobvykle zachovalého jedince.[30] Koncem roku 2018 byla publikována vědecká studie, popisující pravděpodobnou podobu čelistní svaloviny edmontosaura a některých dalších hadrosauridů.[31] Výzkum publikovaný v roce 2019 odhalil přítomnost kostních buněk osteocytů a měkkých tkání ve fosiliích edmontosaura z Jižní Dakoty.[32]

V říjnu roku 2019 byl oznámen objev skvěle zachované "trojrozměrné" fosilní kůže edmontosaura nebo některého blízce příbuzného rodu ze 72 milionů let starých sedimentů souvrství Wapiti na území kanadské provincie Alberty. K dochování jemné textury a některých prvků původní anatomie kůže přispělo zejména železo, rozpuštěné v horninách.[33] Podobné objevy byly učiněny také na lokalitě "Standing Rock Hadrosaur Site" v Jižní Dakotě. Také na tomto hromadném nalezišti v rámci souvrství Hell Creek byly identifikovány fosilní "měkké tkáně" ve zkamenělinách edmontosaurů.[34]

Zajímavým objevem je fosilní otisk, zachovávající podobu textury kůže velkého hadrosauridního dinosaura (patrně právě druhu Edmontosaurus annectens), formálně popsaná v roce 2022. Unikátní otisk ze souvrství Frenchman pochází pravděpodobně z pánevní oblasti dospělého, středně velkého jedince edmontosaura.[35]

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Edmontosaurus je pomyslným hlavním hrdinou trikového dokumentu Putování dinosaurů z roku 2011. Zde je vyobrazen jako stádní živočich, jehož stádo podniká dlouhou migrační cestu na jih.

Edmontosaurus se objevil například také v dokumentu Planet Dinosaur a na konci jedné epizody seriálu Dinosaur Planet.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 70-71)
  2. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-11. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-07. 
  4. ↑ MIKE. Edmontosaurus - Not a Helpless, Hapless Hadrosaur. blog.everythingdinosaur.com [online]. 2020-08-13 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ David A. Eberth & Sandra L. Kamo (2019). High-precision U-Pb CA-ID-TIMS dating and chronostratigraphy of the dinosaur-rich Horseshoe Canyon Formation (Upper Cretaceous, Campanian–Maastrichtian), Red Deer River valley, Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2019-0019
  6. ↑ James Alexander Campbell, Michael P. J. Ryan & Jason Anderson (2019). A taphonomic analysis of a multi-taxic bonebed from the St. Mary River Formation (uppermost Campanian to lowermost Maastrichtian) of Alberta, dominated by cf. Edmontosaurus regalis (Ornithischia: Hadrosauridae), with significant remains of Pachyrhinosaurus canadensis (Ornithischia: Ceratopsidae). Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2019-0089
  7. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-20. 
  8. ↑ Sharpe, H. S.; et al. (2024). Craniomandibular anatomy of a juvenile specimen of Edmontosaurus regalis Lambe, 1917 clarifies issues in ontogeny and biogeography. Journal of Vertebrate Paleontology: e2326644. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2024.2326644
  9. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26. 
  10. ↑ ULLMANN, PAUL V.; SHAW, ALLEN; NELLERMOE, RON. TAPHONOMY OF THE STANDING ROCK HADROSAUR SITE, CORSON COUNTY, SOUTH DAKOTA. PALAIOS. 2017-12-19, roč. 32, čís. 12, s. 779–796. Dostupné online [cit. 2024-07-20]. ISSN 0883-1351. doi:10.2110/palo.2017.060. 
  11. ↑ WOSIK, Mateusz; GOODWIN, Mark B.; EVANS, David C. A nestling-sized skeleton of Edmontosaurus (Ornithischia, Hadrosauridae) from the Hell Creek Formation of northeastern Montana, U.S.A., with an analysis of ontogenetic limb allometry. Journal of Vertebrate Paleontology. 2017-11-02, roč. 37, čís. 6, s. e1398168. Dostupné online [cit. 2024-07-20]. ISSN 0272-4634. doi:10.1080/02724634.2017.1398168. (anglicky) 
  12. ↑ Dinosauří jména, která odvál čas – Pravěk.info – Zažijte s námi skutečnou cestu do pravěku! [online]. 2019-02-06 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ Keith Snyder, Matthew McLain, Jared Wood & Arthur Chadwick (2020). Over 13,000 elements from a single bonebed help elucidate disarticulation and transport of an Edmontosaurus thanatocoenosis. PLoS ONE, 15(5): e0233182. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0233182
  14. ↑ WOSIK, Mateusz; GOODWIN, Mark B.; EVANS, David C. Nestling-sized hadrosaurine cranial material from the Hell Creek Formation of northeastern Montana, USA, with an analysis of cranial ontogeny in Edmontosaurus annectens. PaleoBios. 2019-07-15, roč. 36, čís. 0. Dostupné online [cit. 2024-07-20]. ISSN 0031-0298. doi:10.5070/P9361044525. (anglicky) 
  15. ↑ Ryuji Takasaki, Anthony R. Fiorillo, Ronald S. Tykoski & Yoshitsugu Kobayashi (2020). Re-examination of the cranial osteology of the Arctic Alaskan hadrosaurine with implications for its taxonomic status. PLoS ONE, 15(5): e0232410. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0232410
  16. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 48). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  17. ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  18. ↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  19. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 297-298 (anglicky)
  20. ↑ Bates, K. T., Manning, P. L., Hodgetts, D., & Sellers, W. I. (2009). Estimating Mass Properties of Dinosaurs Using Laser Imaging and 3D Computer Modelling. PLoS ONE, 4(2), e4532. http://doi.org/10.1371/journal.pone.0004532
  21. ↑ FARKE, Andrew; YIP, Eunice. A juvenile cf. Edmontosaurus annectens (Ornithischia, Hadrosauridae) femur documents a poorly represented growth stage for this taxon. Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology. 2019-05-01, roč. 7. Dostupné online [cit. 2024-07-20]. ISSN 2292-1389. doi:10.18435/vamp29347. (anglicky) 
  22. ↑ SPINOINWONDERLAND. Size of the “duck titans” [online]. 2021-02-10 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ SOCHA, Vladimír. Největší ornitopod všech dob. OSEL.cz [online]. 29. března 2023. Dostupné online.  (česky)
  24. ↑ Bethania C. T. Siviero, Elizabeth Rega, William K. Hayes, Allen M. Cooper, Leonard R. Brand & Art V. Chadwick (2020). Skeletal trauma with implications for intratail mobility in Edmontosaurus annectens from a monodominant bonebed, Lance Formation (Maastrichtian), Wyoming USA. PALAIOS (2020) 35 (4): 201–214. doi: https://doi.org/10.2110/palo.2019.079
  25. ↑ SOCHA, Vladimír. Tyranosauři drtili kosti jen něžně. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2021. Dostupné online.  (česky)
  26. ↑ Kamuysaurus japonicus, nové božstvo z Japonska – Pravěk.info – Zažijte s námi skutečnou cestu do pravěku! [online]. 2019-09-10 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ OSEL.CZ. www.osel.cz [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  28. ↑ National Geographic. National Geographic [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ OSEL.CZ. www.osel.cz [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ National Geographic. National Geographic [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ HEADDEN, Jaime A. Edmontosaurus regalis skull and adductor muscles [online]. 2018-10-27 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Paul V. Ullmann, Suraj H.Pandy & Ron Nellermoe (2019). Patterns of soft tissue and cellular preservation in relation to fossil bone tissue structure and overburden depth at the Standing Rock Hadrosaur Site, Maastrichtian Hell Creek Formation, South Dakota, USA. Cretaceous Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.02.012
  33. ↑ Mauricio Barbi; et al. (2019). Integumentary structure and composition in an exceptionally well-preserved hadrosaur (Dinosauria: Ornithischia). PeerJ, 7:e7875. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.7875
  34. ↑ Paul V. Ullmann, David E. Grandstaff, Richard D. Ash & Kenneth J. Lacovara (2019). Geochemical taphonomy of the Standing Rock Hadrosaur Site: Exploring links between rare earth elements and cellular and soft tissue preservation. Geochimica et Cosmochimica Acta (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.gca.2019.10.030
  35. ↑ Caelan Libke, Phil R. Bell, Christopher M. Somers & Ryan C. McKellar (2022). New scale type from a small-bodied hadrosaur in the Frenchman Formation of southern Saskatchewan: potential implications for integumentary diversity in Edmontosaurus annectens. Cretaceous Research. 105215. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2022.105215

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]