Eulalie Bourbonská
| Eulalie Bourbonská | |
|---|---|
| vévodkyně z Galliery | |
 Portrét Infantky Eulalie Bourbonské (Giovanni Boldini, 1898) | |
| Úplné jméno | María Eulalia Francisca de Asís Margarita Roberta Isabel Francisca de Paula Cristina María de la Piedad |
| Narození | 12. února 1864 Madrid, Španělsko |
| Úmrtí | 8. března 1958 (ve věku 94 let) Irun, Španělsko |
| Pohřbena | El Escorial |
| Manžel | Antonín z Galliery |
| Potomci | Alfons z Galliery Luís Fernando de Orleans y Borbón |
| Dynastie | Bourboni |
| Otec | František Cádizský |
| Matka | Isabela II. Španělská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eulalie Bourbonská (12. února 1864, Madrid, Španělsko – 8. března 1958, Irun) byla španělská infantka, nejmladší potomek Isabely II. Španělské a Františka Cádizského. Byla sestrou krále Alfonsa XII. a tetou krále Alfonsa XIII. Byla známa svými kontroverzními knihami, které většinou kritizovaly zahraniční vůdce, ale také španělskou i zahraniční vládu.
Dětství
[editovat | editovat zdroj]Eulalie se narodila 12. února 1864 v Královském paláci v Madridu jako třetí dcera a nejmladší ze čtyř dětí královny Isabely II. a Františka Cádizského. 14. února 1864 byla pokřtěna jako María Eulalia Francisca de Asís Margarita Roberta Isabel Francisca de Paula Cristina María de la Piedad. Jejími kmotry byli parmský vévoda a jeho sestra Markéta.[1]
V roce 1868 byla Eulalie a její rodina donucena revolucí opustit Španělsko. Žili v Paříži, kde byla Eulalie vzdělávána. První svaté přijímání obdržela v Římě od papeže Pia IX.
V roce 1874 byl Eulaliin bratr dosazen na trůn místo jejich matky královny Isabely II. O tři roky později se Eulalie vrátila do Španělska. Nejdříve žila se svou matkou v El Escorialu, ale poté se přestěhovala do Alcázaru v Seville a pak do Madridu.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]6. března 1886 se Eulalie v Madridu provdala za svého bratrance, vévodu Antonína z Galliery, syna Antonína z Montpensier a jeho manželky, Luisy Fernandy Španělské.[2] Obřad vedl kardinál Zeferino González y Díaz Tuñón, sevillský arcibiskup. Svatba byla o několik měsíců opožděna, z důvodu smrti Eulaliina bratra, krále Alfonsa XII. Eulalia a Antonín trávili líbánky v Královském paláci v Aranjuezu.
Eulalie měla s Antonínem dva syny:
- Alfons z Galliery (12. listopadu 1886 – 6. srpna 1975), ⚭ 1909 Beatrix Sasko-Koburská (20. dubna 1884 – 13. července 1966)
- Luís Fernando de Orleans y Borbón (5. listopadu 1888 – 20. června 1945), ⚭ 1930 Marie Say (25. srpna 1857 – 15. července 1943)
Po narození mladšího syna, žila Eulalie od manžela odděleně. Udržovala sídla ve Španělsku a Paříži, ale často navštěvovala Anglii.
Návštěva Spojených států
[editovat | editovat zdroj]V květnu 1893 navštívila Eulalie Spojené státy; její kontroverzní návštěva Světové výstavy 1893 v Chicagu byla velmi dobře zdokumentována. Cestovala nejdříve do Portorika,[3] pak do Havany na Kubě,[4] Washington, D.C., kde byla přijata prezidentem Groverem Clevelandem v Bílém domě.[5] Poté pokračovala do New Yorku.[6] Eulalie byla později uznána členkou Daughters of the American Revolution (DAR) jako potomek krále Karla III. Španělského.
Publikace
[editovat | editovat zdroj]Eulalie byla autorkou několika prací, které byly v královských kruzích považovány za kontroverzní.
V roce 1912 Eulalie pod pseudonymem comtesse de Avila napsala Au fil de la vie (Paříž: Société française d'Imprimerie et de Librarie, 1911), přeloženo do angličtiny jako The Thread of Life (Nit života) (New York: Duffield, 1912).[7] V knize Eulalie vyjádřila své myšlenky o vzdělání, o nezávislosti žen, rovnosti tříd, socialismu, náboženství, manželství, předsudcích a tradicích. Její synovec král jí telegrafoval a požadoval, aby pozastavila vydání knihy, dokud ji on neuvidí a nedá jí povolení k jejímu zveřejnění. Eulalie mu odmítla vyhovět.
V květnu 1915 Eulalie napsala článek o německém císaři do The Strand Magazine. Příští měsíc vydala Court Life from Within (Uvnitř dvorního života) (Londýn: Cassell, 1915; reprinted New York: Dodd, Mead, 1915).
V srpnu 1925 Eulalie napsala Courts and Countries After The War (Dvory a země po válce) (London: Hutchinson, 1925; reprinted New York: Dodd, Mead, 1925). V této práci komentovala světovou politickou situaci a zejména vyjádřila své přesvědčení, že mezi Francií a Německem nemůže být nikdy uzavřen mír. Známý je její výrok o Itálii Benita Mussoliniho, kdy při přejezdu italských hranic mělo být slyšet "Il treno arriva all'orario" [vlak přijíždí včas], což odráželo chvástání často citované v souvislosti s tehdejším fašistickým režimem.
V roce 1935 vydala ve francouzštině své paměti, Mémoires de S.A.R. l'infante Eulalie, 1868-1931 (Paris: Plon, 1935). V červenci 1936 byly vydány v angličtině jako Memoirs of a Spanish Princess, H.R.H. the Infanta Eulalia (London: Hutchinson, 1936; reprinted New York: W.W. Norton, 1937).[8]
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Dne 9. února 1958 dostala Eulálie ve svém domě v Irunu infarkt[9] a 8. března tam také zemřela.[10] Pohřbena je v královské hrobce kláštera El Escorial.
Tituly, oslovení a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Tituly
[editovat | editovat zdroj]
- 12. února 1864 – 6. března 1886: Její Královská Výsost Infanta Eulalie Španělská
- 6. března 1886 – 24. prosince 1930: Její Královská Výsost vévodkyně z Gallirey
- 24. prosince 1930 – 8. března 1958: Její Královská Výsost vévodkyně vdova z Galliery
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Národní vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Španělská královská rodina: Řád Karla III.[11][12][13]- Španělská královská rodina: Řád královny Marie Luisy[14][15][16]
Zahraniční vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infanta Eulalia of Spain na anglické Wikipedii.
- ↑ "Foreign Intelligence, Spain", The Times (19. únor 1864): 5.
- ↑ The Times (8. březen 1886): 5.
- ↑ "Cartas a Isabel II, 1893: Mi viaje a Cuba y Estados Unidos" by Eulalia de Borbón, Infanta de España, s. 30-33.
- ↑ "Court Circular", The Times (10. květen 1893): 5.
- ↑ The Times (22. květen 1893): 7.
- ↑ "Court Circular", The Times (30. květen 1832): 9.
- ↑ "King Alfonso and His Aunt", The Times (4. prosinec 1912): 9; "Princess Eulalia's Book", The Times (6. prosinec 1912): 5; "The Infanta Eulalia", The Times (8. prosinec 1912): 5.
- ↑ Review in The Times (28. srpen 1936): 6.
- ↑ "Infanta Eulalia Gravely Ill", The Times (11. únor 1958): 7.
- ↑ "Infanta Eulalia", The Times (10. březen 1958): 12.
- ↑ Boletin Oficial Del Estado
- ↑ http://www.gogmsite.net/iberian-style-in-the-bustle/subalbum-infantas-maria-isa/albumette-infanta-eulalia/eulalia-wearing-court-dress.html
- ↑ http://www.gogmsite.net/iberian-style-in-the-bustle/subalbum-infantas-maria-isa/albumette-infanta-eulalia/maria-eulalia-de-borbon-fot.html
- ↑ http://geneall.net/en/title/25500/dames-of-the-royal-order-of-queen-maria-luisa-of-spain/
- ↑ http://i343.photobucket.com/albums/o458/manuesevilla3/CasaRealEspana/Eulalia/Eu98_zpsbf592854.jpg
- ↑ https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/6e/38/35/6e3835ba54950dd91ef36a3232218a56.jpg
- ↑ http://i298.photobucket.com/albums/mm243/Gallaeciafulget/Eulaliacontiara.jpg
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eulalie Bourbonská na Wikimedia Commons
| Vévodkyně z Galliery | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Fernanda Španělská |
1890–1930 Eulalie Bourbonská |
Nástupce: Beatrix Sasko-Koburská |
