Evžen Oněgin (opera)

Evžen Oněgin
	Евгений Онегин / Jevgenij Oněgin
	P. I. Slovcov v roli Evžena Oněgina (1917)
Základní informace
Žánr	lyrické scény
Skladatel	Petr Iljič Čajkovskij
Libretista	Petr Iljič Čajkovskij a Konstantin Stěpanovič Šilovskij
Počet dějství	3
Originální jazyk	ruština
Literární předloha	Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin
Datum vzniku	1877-78
Premiéra	29. března 1879, Moskva, Konzervatoř - Malyj Těatr
Česká premiéra	6. prosince 1888, Praha, Národní divadlo
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opera Evžen Oněgin (rusky: Евгений Онегин, Jevgenij Oněgin), Opus 24, s podtitulem „lyrické scény o třech jednáních“ je jedno z nejznámějších děl skladatele Petra Iljiče Čajkovského.

Vznik a charakteristika opery

Libreto napsal skladatel spolu s Konstantinem Šilovským podle stejnojmenného veršovaného románu A. S. Puškina, z něhož se do libreta dostalo velké množství doslovných citací i celé scény, ačkoli uspořádání děje je jinak v obou dílech odlišné.

Dílo je pozoruhodnou kombinací komorního, dějově nekomplikovaného, prostého, až „antioperního“ tématu s velkým výrazovým aparátem romantické opery (symfonický zvuk orchestru, sborové scény, tance, árie a ansámbly). Jistě nejslavnější částí tohoto díla, která vyniká právě spojením intimně laděného textu s velkou a emotivně vypjatou hudební architekturou, je tzv. „dopisová scéna“, v níž Taťána v noci píše Oněginovi vyznání lásky a odevzdání. Jiným slavným číslem Čajkovského opery je basová árie knížete Gremina známá v českém prostředí pod názvem „Láska klíčí v každém věku“.

Opera měla premiéru v Moskvě roku 1879. Českou premiéru 6. prosince 1888 v pražském Národním divadle řídil sám skladatel, dílo bylo uvedeno v překladu Marie Červinkové-Riegrové a Oněgina zpíval Bohumil Benoni.^[1]

Obsah

Postavy

Evžen Oněgin - baryton
Taťána, Larinina dcera - soprán
Lenskij - tenor
Olga, Larinina mladší dcera - mezzosoprán
Larina, statkářka - mezzosoprán
Filipjevna, chůva - alt
Kníže Gremin - bas
Triquet, Francouz - tenor
Zareckij - bas
Setník - bas
Guillot - němá role

Sbor vesničanů, statkářů, důstojníků a hostů na plese.

Děj

Děj se odehrává na ruském venkově a později v Petrohradě ve 20. letech 19. století. Ve shodě s Puškinem je hlavní postavou blazeovaný, životem znuděný individualista Evžen Oněgin, do nějž se bezhlavě a fatálně zamiluje dívka Taťána, která je naopak plná ideálů a iluzí o romantické lásce a vášnivém odevzdání milovanému člověku. Oněgin ji věcně a suše odmítá a Taťánin emocionální rozlet tak velmi rychle končí. Poté, co cynický Oněgin z rozmaru vyprovokuje hádku s přítelem a básníkem Vladimírem Lenským, kterého v následném souboji zastřelí, pokračuje děj opery s několikaletým odstupem na petrohradském šlechtickém plese, kde Oněgin znovu potkává Taťánu, tentokrát však jako manželku knížete Gremina. Jejím zjevem i postavením je ohromen - ona vesnická dívka se nerozhodla celý život trápit pro nešťastnou lásku, nýbrž důstojně přijala život, jaký je - bez iluzí. Toto Oněgina podvědomě ponižuje a provokuje. Nyní je to on, kdo propadne citovému zmatku, a Taťáně vyznává lásku. Ta jeho vyznání opětuje, ale zároveň Oněgina odmítá, protože nehodlá ničit své klidné manželství. Oněgin zůstává ve svém zmatku sám a proklíná svůj osud.

Filmová zpracování

Evžen Oněgin (film, 1984) (1984, Evgeniy Onegin), USA, režie Kirk Browning, televizní zpracování opery v ruském originále
Evžen Oněgin (film, 1988) (1988, Eugene Onegin), Británie, režie Petr Weigl, filmové zpracování opery v ruském originále
Evžen Oněgin (film, 1994) (1994, Yevgeny Onyegin), Británie, režie Humphrey Burton, televizní zpracování opery v ruském originále
Evžen Oněgin (film, 2002) (2002, Eugène Onéguine), Francie, režie Don Kent, televizní zpracování opery v ruském originále
Evžen Oněgin (film, 2007) (2007, Eugen Onegin), Rakousko, režie Brian Large, televizní zpracování opery v ruském originále

Odkazy

Reference

↑ Inzerce. Národní listy. 6. 12. 1888, s. 6.

Literatura

HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 1166–1168.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Evžen Oněgin na Wikimedia Commons

Evžen Oněgin v databázi Archivu Národního divadla

[1] Inzerce. Národní listy. 6. 12. 1888, s. 6.

[1]

Opery Petra Iljiče Čajkovského

Vojevoda (1867-68) • Undina (1869) • Opričnik (1870-72) • Kovář Vakula (1874) • Evžen Oněgin (1877-78) • Panna orleánská (1878-79) • Mazepa (1881-83) • Střevíčky (1885) • Čarodějka (1885-87) • Piková dáma (1890) • Jolanta (1891)