Francisco Alonso

Francisco Alonso
Základní informace
Rodné jménoFrancisco Alonso López Corral
Narození9. května 1887
Granada
Úmrtí18. května 1948 (ve věku 61 let) nebo 12. května 1948 (ve věku 61 let)
Madrid
Místo pohřbeníAlmudenský hřbitov
Žánryopera a zarzuela
Povoláníhudební skladatel
Webwww.maestroalonso.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francisco Alonso López (9. května 1887 Granada – 18. května 1948 Madrid) byl španělský hudební skladatel populární hudby a zarzuel.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do hudební rodiny. Jeho matka byla klavíristka a poskytla mu základní hudební vzdělání. Začal studovat medicínu, ale záhy se plně věnoval hudbě. Jeho prvním učitelem byl Antonio Segura a později studoval u Celestina Villy, sbormistra katedrály v Granadě.

První Alonsovy skladby byly určeny pro Escuelas del Ave María, vzdělávací instituci pro nemajetné děti. Později psal taneční hudbu: polky, mazurky, valčíky. V šestnácti letech založil vlastní amatérskou kapelu a řídil sbor Filhamonické společnosti Granady. Jeho první opera, La Niña de los Cantares, měla premiéru v divadle Teatro Cervantes v roce 1905. Bylo mu tehdy 18 let. V té době byl rovněž dirigentem cordóbské vojenské kapely, pro kterou zkomponoval paso doble Pólvora sin Humo.

V letech 1905 a 1908 mu zemřeli oba rodiče a Alonso se rozhodl odejít do Madridu za lepšími hudebními příležitostmi. Zpočátku psal písně a kuplety pro tehdejší hvězdy populární hudby. Jeho pokusy o jevištní tvorbu (¡Armas al Hombro!, 1911 či El Bueno de Guzmán, 1913) neměly velký úspěch.

Ten se dostavil v roce 1916 hudební revuí Luz y Alegría, která se hrála v divadle Teatro Novedades de Madrid. Lyrická fantasie De Madrid al Infierno (1918) byla přijata s nadšením. V roce 1919 uvedlo divadlo Teatro Martín hudební komedii Las Corsarias, která obsahovala paso doble La Banderita, které prakticky zlidovělo. Od té doby se každé jeho dílo setkávalo s úspěchem nejen ve Španělsku, ale zejména v Jižní Americe a i v Paříži. Komponoval zarzuely, hudební komedie, klasické operety i revue. Mezi Alonsovými revuemi byla nejúspěšnější revue Las Leandras z roku 1931.

V roce 1947 byl zvolen ředitelem Společnosti autorů a nakladatelů, v následujícím roce však zemřel. Jeho poslední dílo, La Rumbosa, mělo premiéru až v roce 1951.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Francisco Alonso byl velice plodný autor. Kromě cca 150 zarzuel komponoval písně, tance, klavírní skladby, balety, symfonickou, filmovou i chrámovou hudbu.

Zarzuely (výběr)
  • El bueno de Gúzman.(1914)
  • La zapaterita.(1941)
  • La bejarana.(1923)
  • La linda tapada.(1924)
  • La calesera. (1925)
  • La Parranda. (1928)
  • Me llaman la presumida (1935)
  • Rosa, La pantalonera (1939)
  • Manuelita Rosas (1941)
  • La Picarona (1930)
  • La mejor del puerto (1928)
  • Coplas de Ronda (1929)
  • Curro el de Lora (1926)
  • La rumbosa (1951)
Revue a hudební komedie
  • Las lloronas. (1928)
  • Las cariñosas. (1930)
  • ¡Por si las moscas! (1929)
  • Las corsarias (1919).
  • Las castigadoras (1927).
  • Me acuesto a las ocho (1930).
  • Las Leandras (1931).
  • Las de Villadiego (1933).
  • Las mujeres bonitas (1933).
  • Luna de miel en El Cairo (1943).
  • Mi costilla es un hueso (1933)
  • Las de armas tomar (1935)
  • ¿Qué pasa en Cadiz? (1932)
  • Mujeres de fuego (1933)
  • Doña Mariquita de mi corazón (1942)
  • Campanas a vuelo (1931)
  • El Ceñidor de Diana (1929)
  • De Madrid al Infierno (1916)
  • Música, Luz y Alegría 1916

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]