H-II Transfer Vehicle | |
---|---|
HTV-1 se přibližuje k ISS | |
Základní údaje | |
Země původu | Japonsko |
Provozovatel | JAXA |
Použití | zásobování ISS |
Technické specifikace | |
Typ | nákladní kosmická loď |
Nosná raketa | H-IIB |
Startovní hmotnost | 16 500 kg |
Prázdná hmotnost | 10 500 kg |
Kapacita nákladu | 6 000 - 6 200 kg |
Délka | 10 m |
Průměr | 4,4 m |
Objem | 14 m³ |
Oblast působení | nízká orbitální dráha Země |
Výrobní specifikace | |
Stav | vyřazena |
Vyrobeno | 9 |
Vypuštěno | 9 |
První start | 10. září 2009 |
Poslední start | 20. května 2020 |
Související zařízení | |
Deriváty | HTV-X |
H-II Transfer Vehicle (HTV), také Kónotori, (japonsky: こうのとり, "orientální čáp" nebo "bílý čáp") je nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Stejně jako americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX byly i HTV k ISS připojovány pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice. Celkem 9 kusů HTV k ISS zavítalo v letech 2009 – 2020.
Japonská kosmická agentura JAXA začala loď vyvíjet, aby naplnila japonský závazek ve sdíleném programu dopravy zásob na ISS. První koncept lodi vznikl v roce 1996 a práce na předběžných návrzích byly zahájeny koncem roku 1997.[1] Podle původního harmonogramu měl první let proběhnout v roce 2002, ale po opakovaných odkladech se první start uskutečnil až 10. září 2009. V polovině roku 2020 se pak uskutečnil poslední let řady HTV s tím, že bude v roce 2022 následován novou řadou modernizovaných lodí označovaných HTV-X.
Nákladní loď HTV měla délku 10,0 metru a průměr 4,4 metru.[2] Bez nákladu vážila 10,5 tuny.[2] Neměla systém automatického spojení, a proto byla po přiblížení k ISS na vzdálenost zhruba 10 metrů uchopena pomocí kanadské robotické ruky (Canadarm2), obsluhované posádkou ISS, poté přitažena ke stanici a připojena ke spodnímu uzlu modulu Harmony. Loď HTV se skládala ze tří základních částí.[3] V zadním pohonném modulu byly kromě nádrží na celkem 2 400 kg pohonných hmot také čtyři hlavní motory pro přílet k ISS a brzdící manévr před vstupem do atmosféry. Kromě nich měla loď celkem 28 menších motorů pro přesné přiblížení. Následoval avionický modul obsahující elektronické vybavení pro řízení navádění, napájení a zpracování telekomunikačních dat. Přední částí, zahrnující většinu lodi, pak tvořil nákladní úsek. Ten se měl podle původních plánů skládat z jednoho nebo dvou segmentů, z nichž jeden nebo oba mohly být hermetické. Záměrem této modulární konstrukce bylo umožni použití různých konfigurací, které by odpovídaly různým požadavkům na jednotlivé mise.[1] Pro snížení nákladů na vývoj však bylo později rozhodnuto létat pouze ve smíšené konfiguraci jednoho hermetického a jednoho nehermetického segmentu.[1]
Hermetický segment mohl pojmout až 4,5 tuny nákladu,[2] včetně nádrže pro 300 kg vody. Kromě stykovacího uzlu pro přímý přístup z ISS byl vybaven druhým uzlem pro vykládku lodi v nestandardní situaci. Nehermetický segment mohl nést až 1,5 tuny nákladu a byl delší a lehčí než segment hermetický.[2] Celková maximální kapacita pro náklad dosahovala 6 000 kg, což bylo více než dvojnásobek kapacity ruských lodí Progress.
Zdrojem energie byly sluneční baterie na povrchu lodi. Stejně jako ostatní jednorázové zásobovací lodě pro ISS (Progress, Cygnus a ATV) byly také HTV po vyložení nákladu postupně zaplňovány odpadem ze stanice a po odpojení shořely v atmosféře Země.
Všech devět lodí HTV bylo vyneseno nosnou raketou H-IIB z japonského kosmodromu Tanegašima.
Datum a čas vypuštění
(UTC) |
Datum a čas připojení
(UTC) |
Datum a čas odpojení
(UTC) |
Datum a čas zániku
(UTC) |
Doba mise /
připojení k ISS |
Hmotnost
nákladu |
||
---|---|---|---|---|---|---|---|
HTV-1 [4] | 10. září 2009, 17:01:46 | 17. září 2009, 22:27 | 30. října 2009, 15:00 | 1. listopadu 2009, 21:26 | 52 / 43 dní | 4 500 | |
HTV-2 [5] | 22. ledna 2011, 05:37:57 | 27. ledna 2011, 15:45 | 28. března 2011, 13:29 | 30. března 2011, 03:09 | 67 / 60 dní | 5 300 | |
HTV-3 [6] | 21. července 2012, 02:06:18 | 27. července 2012, 15:22 | 12. září 2012, 11:50 | 14. září 2012, 05:27 | 55 / 46 dní | 4 600 | |
HTV-4 [7] | 3. srpna 2013, 19:48:46 | 9. srpna 2013, 15:38 | 4. září 2013, 12:07 | 7. září 2013, 06:37 | 35 / 26 dní | 5 400 | |
HTV-5 [8] | 19. srpna 2015, 11:50:49 | 24. srpna 2015, 14:58 | 28. září 2015, 11:12 | 29. září 2015, 20:33 | 41 / 35 dní | 6 057 | |
HTV-6 [9] | 9. prosince 2016, 13:26:47 | 13. prosince 2016, 13:57 | 27. ledna 2017, 10:59 | 5. února 2017, 15:06 | 58 / 44 dní | 5 900 | |
HTV-7 [10] | 22. září 2018, 17:52:27 | 27. září 2018, 15:15 | 7. listopadu 2018, 11:32 | 10. listopadu 2018, 21:38 (přistání kapsle HRSC 22:04) |
49 / 41 dní | 6 200 | |
HTV-8 [11] | 24. září 2019, 16:05:05 | 28. září 2019, 14:09 | 1. listopadu 2019, 13:45 | 3. listopadu 2019, 02:09 | 40 / 34 dní | 5 400 | |
HTV-9 [12] | 20. května 2020, 17:31:00 | 25. května 2020, 14:46 | 18. srpna 2020, 13:51 | 20. srpna 2020, 07:07 | 92 / 85 dní | 6 200 |
Všech devět lodí HTV bylo vyneseno nosnou raketou H-IIB z japonského kosmodromu Tanegašima.
Kosmická loď HTV-1 odstartovala 10. září 2009 v 17:01:46 UTC.[13] Po 10 minutách a 15 sekundách letu se od kosmické lodi oddělil druhý stupeň rakety a HTV-1 se vydala na samostatnou cestu směrem k Mezinárodní vesmírné stanici.[14] Po postupném přibližování se 17. září 2009 dostala k ISS na vzdálenost 10 m. V 19:51 UT byla nákladní loď zachycena staničním manipulátorem, který zevnitř stanice ovládala astronautka Nicole Stottová. Ve 22:27 UTC[15] byla HTV-1 připojena na spodní port modulu Harmony a pevně zajištěna. Následovala kontrola hermetičnosti spoje a propojení elektrických a datových obvodů.[13]
Na palubě loď dopravila přibližně 4,5 tuny zásob, vybavení a náhradních dílů.[16] Po vyložení nákladu byla HTV-1 naplněna odpadem, 30. října 2009 v 15:00 UTC[17] odpojena od stanice pomocí robotické ruky Canadarm2 (SSRMS) a z ní uvolněna v 17:38 UTC,[18] aby 1. listopadu 2009 ve 21:26 UTC vstoupila do hustých vrstev atmosféry a zanikla.[15]
Po dvoudenním odkladu z původně plánovaného termínu kvůli špatné předpovědi počasí odstartovala druhá japonská nákladní loď řady HTV k Mezinárodní vesmírné stanici 22. ledna 2011. Úspěšný start proběhl v 5:37:57 UTC[19], v 5:52 UTC byla loď navedena na výchozí oběžnou dráhu. Po provedení kontrol řídících systémů začala HTV-2 korigovat svou dráhu a přibližovat se k ISS. 27. ledna 2011 již letěly oba objekty ve formaci ve vzdálenosti 250 m a po vydání souhlasu řídícího střediska se závěrečným přiblížením se vzdálenost mezi stanicí a HTV snížila na 10 m. V 11:41 UTC[20] zachytila astronautka Catherine Colemanová nákladní modul pomocí robotického manipulátoru SSRMS. Řízení manipulátoru převzal italský astronaut Paolo Nespoli a připojil HTV-2 v 15.45 UTC[21] ke spodnímu stykovacímu uzlu modulu Harmony. Všechny nezbytné kroky pro spojení byly dokončeny ve 18:34 UTC a po kontrolách hermetičnosti byly otevřeny průlezy mezi stanicí a nákladní lodí, posádka ISS začala vykládat dovezený materiál.[22]
HTV-2 dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici celkem 5 300 kg materiálu, z toho 4 000 kg v hermetizovaném prostoru.[23] Polovinu nákladu v hermetizované části tvořily náhradní systémové komponenty, čtvrtinu potraviny a desetinu materiál pro vědecké experimenty, ve zbytku byl různý materiál posádku a také 280 kg vody.[23] Posádka ISS odpojila HTV-2 od stanice pomocí robotické ruky 28. března 2011 v 13:29 UTC a v 15:46 UTC ji uvolnila.[24] Loď se do zemské atmosféry vrátila po třech orbitálních manévrech[25] 30. března v 03:09 UTC.[26]
Třetí let HTV odstartoval 21. července 2012 v 02:06:18 UTC. Loď dosáhla oběžné dráhy a oddělila se od druhého stupně nosné rakety 14 minut a 53 sekund po startu. Po fázi postupných úprav dráhy se přiblížila k ISS a 27. července ve 12:23 UTC byla ve vzdálenosti 9 metrů zachycena robotickým ramenem, které ovládal astronaut Joseph Acaba. Připojení ke spodnímu portu modulu Harmony se uskutečnilo v 15:22 UTC.[27] HTV-3 byla oproti předchozím letům vybavena jinými motory, upraveným komunikačním systémem a prošla dalšími drobnými změnami.
Na ISS bylo dopraveno zhruba 4 600 kg nákladu, z toho 3 500 v hermetizované části lodi. Více než polovinu nákladu pod tlakem tvořilo systémové vybavení, např. náhradní součásti technologie ISS k výměně za poškozené díly. Pětina nákladu připadla na vědecké experimenty včetně pěti Cubesatů nebo high-tech akvária Aquatic Habitat, dalších 15 % zabraly potraviny.
K odpojení HTV-3 od ISS došlo kvůli změnám v programu činností na stanici o 6 dní později oproti původnímu plánu, 12. září 2012. HTV-3 byla odpojena od modulu Harmony v 11:50 UTC[28] a v 15:50 uvolněna z robotického manipulátoru.[29] Po příslušných manévrech vstoupila do atmosféry a zanikla 14. září v 05:27 UTC.[30]
HTV-4 odstartovala 3. srpna 2013 v 19:48:46 UTC[31] a do formace s ISS se zařadila o necelých šest dní později, 9. srpna. Astronautka Karen Nybergová pomocí robotického ramene Canadarm2 zachytila loď v 11:22 UTC v desetimetrové vzdálenosti od stanice a v 15:38 UTC manévr dokončila připojením HTV-4 ke kotevnímu mechanismu spodního portu modulu Harmony.[32]
Loď na ISS doručila 5 400 kg nákladu.[33] V hermetizované sekci bylo zhruba 3 900 kg nákladu – vzorky a vybavení pro vědecké experimenty, kamera v rozlišení 4K (vůbec první, která se kdy do vesmíru dostala), 4 cubesaty a potraviny včetně 480 litrů vody. Zvláštností byl japonský robotický astronaut Kirobo, vyvinutý Tokijskou universitou, který na ISS přiletěl, aby dělal společnost kosmonautovi Kóiči Wakatovi. Náklad v nehermetizované sekci měl zhruba 1 500 kg a byla v něm venkovní zařízení potřebná pro provoz stanice a paleta se zařízením pro vědecké programy.
Kosmonautka Karen Nybergová[34] prostřednictvím ramene Canadarm2 odpojila HTV-4 od stanice 4. září 2013 ve 12:07 UTC[35] a v 16:20 UTC ho uvolnila.[36] Loď pak po třech brzdících manévrech zanikla 7. září 2013 v 06:37 UTC.[37]
Další loď se do vesmíru vydala až s dvouletým odstupem, 19. srpna 2015 v 11:50:49 UTC, po dvou odloženích o jeden, resp. dva dny kvůli špatné předpovědi počasí. Po přiblížení dostal Kimija Jui jako první japonský astronaut na ISS možnost ovládat robotické rameno stanice při příletu lodi HTV. K zachycení došlo 24. srpna v 10:29 UTC[38] a k připojení k modulu Harmony v 14:58 UTC.[39]
Na HTV-5 bylo oproti předchozím misím provedeno několik změn. Mimo jiné byl snížen počet solárních panelů na povrchu lodi na 49 kusů (oproti 57 na HTV-1 a HTV-2, 56 na HTV-3 a 55 na HTV-4) – analýza dat z předchozích misí totiž ukázala, že postačuje menší počet panelů.[40] Vylepšení nákladních vaků umožnilo zvýšit kapacitu (maximálně 242 kusů oproti předchozím 230) a zvýšit počet nákladních vaků doplňovaných co nejpozději před startem (pozdní náklady, maximálně 92 oproti předchozím 80 vakům).
Původně měla HTV-5 vynést na ISS přibližně 5,5 tuny nákladu, z toho z 4 500 kg v hermetizované sekci a 1 000 kg v nehermetizované. Kvůli selhání rakety při startu mise SpaceX CRS-7 však bylo přidáno dalších 200 kg jako pozdní náklad. Celková hmotnost nákladu tak činila 6 057 kg.[41] Sekce pod tlakem obsahovala pitnou vodu (600 litrů), potraviny, osobní materiál pro posádku, různé součásti pro systém stanice, vybavení pro vědecké experimenty a několik CubeSatů.
Posádka pomocí robotického ramene odpojila loď od stanice 28. září 2015 v 11:12 UTC, k uvolnění od ramene došlo v 16:53 UTC.[42] Loď přitom obsahovala až 6 tun odpadu a již nepotřebných výzkumných přístrojů s prošlou životností.[43] Po brzdících manévrech HTV-5 vstoupila do atmosféry a zanikla 29. září 2015 v 20:33 UTC.[44]
Po odkladu z původně vyhlášeného termínu startu (30. září 2016[45]) kvůli zjištěné netěsnosti potrubí v nosné raketě HII-B[46] oďstartovala šestá loď HTV až 9. prosince 2016 v 13:26:47 UTC[47] a po čtyřech dnech postupného přibližování k ISS byla 13. prosince v 10.39 UTC[48] (podle NASA v 10:37 UTC[49]) zachycena robotickou rukou Canadarm 2, kterou ovládal astronaut Robert Kimbrough. K připojení k obvyklému spodnímu uzlu modulu Harmony došlo téhož dne ve 13:57 UTC.[50]
Oproti předchozí lodi se dále snížil počet solárních panelů (na 48 z předchozích 49) a současně počet primárních baterií (z 5 na 6 u předchozích lodí). HTV-6 nesla 5 900 kg nákladu, z toho 3 900 kg v hermetizované sekci.[51] V prostoru pod tlakem bylo 600 litrů pitné vody, čerstvé japonské potraviny a další zboží pro posádku, řada přístrojů a dalšího technického vybavení včetně HDTV kamery a nového zařízení pro zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry v ISS, a sedm CubeSatů. Klíčovou položkou v nehermetizované sekci bylo 6 japonských lithium-iontových baterií jako náhrada 12 z celkem 48 nikl-vodíkových baterií využívaných v elektrickém systému ISS k uchovávání elektrické energie vyrobené solárními panely. HTV-6 pak 9 z 12 nahrazených starých baterií ze stanice odvezla spolu s dalším nepotřebným materiálem a odpady o celkové hmotnosti 6 000 kg.
Loď byla s pomocí robotické ruky odpojena od spojovacího uzlu 27. ledna 2017 v 10:59 UTC[52] a po umístění do vzdálenosti zhruba 10 metrů od stanice byla z robotické ruky uvolněna v 15:45 UTC[53]. Během následujícího týdne pak loď provedla testovací sekvenci 700 metrů dlouhého elektromagnetického postroje v rámci projektu KITE (Kounotori Integrated Tether Experiment[54]) zaměřeného na vytvoření technologie odstraňování kosmického odpadu z oběžné dráhy. Po celkem třech orbitálních manévrech HTV-6 vstoupila 5. února 2017 v 15:06 UTC[55] do atmosféry, kde zanikla.
Původně plánovaný start lodi 10. září 2018 byl opakovaně odložen kvůli špatné předpovědi počasí na pozemní sledovací stanici na ostrově Guam[56][57] a také kvůli zjištěného problému v odvzdušňovacím ventilu kyslíkové nádrže druhého stupně nosné rakety HII-B[58]. Nakonec se odehrál 22. září 2018 v 17:52:27 UTC[59]. HTV-7 se po třech orbitálních manévrech dostala do blízkosti Mezinárodní vesmírné stanice, kde ji 27. září v 11:36 UTC zachytil dálkový manipulátor Canadarm ovládaný zevnitř ISS astronautem Andrew Feustelem[60], a v 15:15 UTC[61] ji připojil je spodnímu uzlu modulu Harmony.
Na lodi se dále snížil počet baterií (na 5 ze 6 použitých u předchozího letu), hlavní změnou ale bylo integrování malé návratové kapsle pod označením HSRC. Ta se svou funkcí podobala návratovým kapslím VBK-Raduga, které byly v letech 1990 – 1994 celkem desetkrát použity při letech lodí Progress M ke kosmické stanici Mir. Účelem kapsle HRSC o průměru 84 cm, výšce 66 cm a hmotnosti necelých 180 kg[62] bylo vyzkoušet dopravu omezeného množství (20 kg, v případě nutného chlazení jen 5 kg) vědeckého materiálu na Zemi. Některé biologické vzorky vyrobené v prostředí mikrogravitace na ISS se totiž snadno znehodnotí, a proto je žádoucí jejich rychlé doručení na Zemi bez čekání na nejbližší odlet některé z lodí, které nezaniknou v atmosféře, ale vrátí se na Zemi. Kapsle byla vynesena v hermetizované části HTV-7. Před odpojením lodi od stanice byla její dvojitá, vakuově izolovaná schránka naplněna vzorky, a později při návratu pozemní řídicí středisko dálkově uvolnilo kapsli od lodi po posledním brzdicím manévru, ve výšce zhruba 300 km nad zemí. Kapsle tak letěla souběžně s lodí, ale protože na rozdíl od ní byla vybavena tepelným štítem, přežila průlet atmosférou bez poškození a po sestupu na padáku mohla být vyzvednuta z moře. Za účelem jejího vyzvednutí bylo změněno místo vstupu lodi (a kapsle) do atmosféry, aby případné zbytky zaniklé lodi a kapsle HSRC dopadly do severozápadní části Tichého oceánu, poblíž ostrova Minami Torišima (Marcus Island), východně od Boninských ostrovů a Severních Marian. Předchozí mise končily v jižní části Tichého oceánu.
Kromě kapsle HRSC vynesla HTV-7 k ISS v hermetizované sekci čerstvé potraviny a vybavení na podporu životních funkcí posádky a pro vědecké účely, a dále tři CubeSaty. V nehermetizované části bylo na ISS dopraveno dalších 6 lithium-iontových baterií, a to za stejným účelem jako v předchozím letu. Celková hmotnost nákladu činila 6 200 kg, z toho 4 300 v hermetizované sekci.
Odpojení lodi od modulu Harmony bylo s pomocí robotického ramene provedeno 7. listopadu 2018 v 11:32 UTC[63] a po přenesení lodi do bezpečné vzdálenosti od stanice byla z ramene uvolněna v 16:50 UTC.[64] Loď poté absolvovala tři brzdící manévry, po kterých 10. listopadu 2018 v 21:38 UTC[65] vstoupila do atmosféry a zanikla. Kapsle HRSC po průletu atmosférou v pořádku přistála na mořské hladině ve 22:04 UTC.[66]
Také osmá loď HTV odstartovala se dvěma odklady. První byl způsoben požárem na odpalovací rampě tři a čtvrt hodiny před plánovaným startem 10. září 2019 v 21:33:29 UTC[67]. Po modifikaci mobilní vypouštěcí platformy za účelem potlačení vlivu statické elektřiny byl naplánován další termín – 23. září v 16:30 UTC[68]. Kvůli odhalení rizika, že by se 2. stupeň nosné rakety HII-B mohl ohrozit Sojuz MS-15, který měl k ISS odstartovat 25. září, však bylo vypuštěnít HTV-8 ještě o den odloženo. Loď tak vzlétla 24. září 2019 v 16:05:05 UTC[69] a po obvyklých manévrech 28. září doputovala k ISS. Robotická ruka Canadarm, ovládaná zevnitř stanice astronautkou Christinou Kochovou, loď zachytila v 11:13 UTC[70] a připojila ji ke spodnímu uzlu modulu Harmony ve 14:09 UTC.[71]
Hlavní změnou oproti předchozím letům byly nové rámy pro uchycení nákladu (tzv. racky), které byly vyvinuty pro navazující model lodi HTV-X a umožnily umístění o 30 % většího počtu standardizovaných nákladních vaků do hermetizovaného prostoru lodi (316 oproti 248 u předchozích letů). Loď vynesla k ISS 5 400 kg nákladu. Z toho 3 500 kg v hermetizované sekci[72] zahrnovalo materiál pro experimenty agentury JAXA, několik položek pro zásobovací systém stanice, včetně nové nádrže na vodu a nádrže pro systém doplňování kyslíku a dusíku do atmosféry stanice, 3 CubeSaty a čerstvé potraviny. V nehermetizovaném nosiči pak loď vynesla – podobně jako HTV-6 a HTV-7 – dalších šest lithium-iontových baterií pro výměnu stávajících nikl-vodíkových baterií elektrického systému ISS. .
HTV-8 byla 1. listopadu ve 13:45 UTC[73] od stanice odpojena pomocí robotické ruky a z ní uvolněna v 17:20 UT.[74] Po obvyklých manévrech vstoupila 3. listopadu kolem 2:09 UTC do atmosféry a zanikla.[75]
Devátá a poslední loď typu HTV 20. května 2020 v 17:31:00 UTC.[76] Současně šlo o devátý a poslední start rakety HII-B. Po přibližovacích manévrech byla loď zachycena robotickou rukou Canadarm 25. května 2020 ve 12:13 UTC[77] a ve 14:46 UTC[78] připojena k spodnímu stykovacímu uzlu modulu Harmony. Robotickou ruku obsluhoval astronaut Christopher Cassidy. Při přibližování lodi bylo poprvé v historii video, které pořizovala kamera na HTV-9, přenášeno na ISS pomocí bezdrátové sítě WLAN. Komunikace mezi lodí a stanicí byla navázána už ve vzdálenosti 600 metrů. Přenos videa byl znovu vyzkoušen i při odletu HTV-9.[79]
Na palubě lodi bylo celkem 6 200 kg nákladu, z toho 4 300 kg v hermetizované 1 900 kg v neheretizované sekci.[80] Kromě potravin a zboží pro posádku ho tvořila řada technických zařízení a vybavení pro vědecké experimenty i pro provoz stanice. V nehermetizovaném prostoru pak byla vynesena poslední šestice lithium-iontových akumulátorů k náhradě dosluhujících nikl-vodíkových baterií. Celý proces výměny 48 původních za 24 nových baterii trval tři a půl roku od prosince 2016 a lodi HTV-6, 7, 8 a 9 se do něj zapojily nejen vynesením nových akumulátorů do vesmíru, ale také odvozem odpojených a již nepotřebných článků, které s loděmi shořely v atmosféře, pouze poslední paleta s 12 bateriemi byla od stanice směrem k atmosféře odhozena pomocí robotické ruky Canadarm 11. března 2021, předpokládá se, že shoří v atmosféře dvou až čtyř let.[81] Výměna baterií si vyžádala celkem 11 výstupů do volného prostoru, z nichž poslední podnikli astronauti Christopher Cassidy a Robert Behnken 17. července 2020.[82]
Robotická ruka odpojila HTV-9 od stanice 18. srpna 2020 ve 13:51 UTC[82] a uvolnila ji v 17:37 UTC.[83] Loď pak vstoupila do atmosféry 20. srpna v 7:07 UTC a zanikla.[84]
Agentura JAXA započala nejpozději v roce 2015 pracovat na přípravě nástupce HTV, který dostal označení HTV-X. Připravovaná loď bude upravená a modernizovaná se záměrem zvýšit přepravní kapacitu, snížit hmotnost a výrobní náklady a zkrátit dobu přípravy lodi na start. Nosičem HTV-X bude raketa H3. Podle současných plánů se počítá s prvním demonstračním letem HTV-X1 v únoru 2022.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku H-II Transfer Vehicle na anglické Wikipedii.