Ibrahim Rugova
| Ibrahim Rugova | |
|---|---|
 Ibrahim Rugova (4. února 2004) | |
| 1. prezident Kosovské republiky | |
| Ve funkci: 24. květen 1992 – 21. leden 2006 | |
| Nástupce | Nexhat Daci |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Lidhja Demokratike e Kosovës |
| Narození | 2. prosince 1944 Cerrcë, Kosovo |
| Úmrtí | 21. ledna 2006 (ve věku 61 let) Priština |
| Příčina úmrtí | rakovina plic |
| Místo pohřbení | Priština |
| Alma mater | Fakulta umění Pařížské univerzity Prištinská univerzita |
| Profese | politik, spisovatel a literární kritik |
| Náboženství | islám |
| Ocenění | čestný doktor Univerzity Paříž VIII (1996) Sacharovova cena za svobodu myšlení (1998) cena Homo Homini (1998) honorary doctorate of the University of Tirana Řád národního praporu |
| Podpis |  |
| Commons | Ibrahim Rugova |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ibrahim Rugova (2. prosince 1944 v Cerrcë, Pećský okruh v Kosovu – 21. ledna 2006 v Prištině v Kosovu) byl kosovskoalbánský intelektuál a politický představitel, předseda a zakladatel největší kosovské politické strany (Demokratická liga Kosova). Narodil se ve vesnici Cerrcë v Kosovu. Studoval albánskou filologii na univerzitě v Prištině a lingvistiku na Sorbonně v Paříži.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl členem komunistické strany, ze které byl vyloučen, neboť žádal o změny jugoslávské ústavy.[zdroj?] Byl předsedou Sdružení spisovatelů Kosova.[1] Přes deset let stál v čele nenásilného odporu kosovských Albánců proti represivnímu režimu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće.
Poté, co v roce 1989 Milošević personálními změnami odebral po dvaceti letech Kosovu de facto autonomní statut, založil Rugova Demokratickou ligu Kosova (LDK). V této straně se měli soustředit elity autonomní oblasti, které se chtěly postavit potlačení autonomního statutu a čelit politice Svazu komunistů Srbska, přesněji Slobodanu Miloševićovi. Etničtí Albánci se nejdříve snažili o přiznání statutu federativní republiky nové Jugoslávie, po neúspěchu ji ovšem jednostranně i přesto v roce 1990 vyhlásili. Ibrahim Rugova se stal prezidentem této (neuznané) sedmé jugoslávské republiky. Kosovská vláda vystupovala maximálně nezávisle na srbské a spravovala zdravotnictví, nebo albánskojazyčné školství. Po tomto kroku následně rozpustil srbský parlament parlament Kosova na území jihosrbské autonomní oblasti byla zavedena přímá správa. V letech 1992 a 1998 vyhrál Rugova prezidentské volby v Kosovu, ale jugoslávská vláda jejich výsledek neuznala.[zdroj?]
V roce 1998 byla Ibrahimu Rugovovi udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení.
V roce 1999 se účastnil rozhovorů na zámku Rambouillet v Paříži, kde se rozhodlo o bombardování SFRJ.
Během války byl v roce 1999 spolu se svou rodinou unesen z rezidence v Prištině. Později byl ukázán v srbské televizi během jednání s prezidentem Miloševićem. Rugova později prohlásil, že celá záležitost byla proti jeho vůli a v režii Miloševićova režimu.
Jako vůdce LDK byl Ibrahim Rugova zvolen 4. března 2002 prezidentem Kosova.[zdroj?] Během výkonu funkce Rugova udržoval blízké styky se Spojenými státy a Evropskou unií. Byl na něj spáchán bombový atentát 15. března 2005, ze kterého vyvázl nezraněn.
V srpnu 2005 podstoupil Rugova vyšetření a léčbu v americké vojenské nemocnici Landstuhl v Německu. Po návratu 5. září 2005 oznamuje, že trpí rakovinou plic, ale že nehodlá rezignovat na post prezidenta. Nemoci podlehl 21. ledna 2006.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád národního praporu – 2006, in memoriam – udělil prezident Albánie Alfred Moisiu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MALCOLM, Noel. Kosovo - kratka povijest. Sarajevo: DANI, 2000. ISBN 9958-717-03-4. Kapitola Kosovo nakon Titove smrti: 1981. - 1997., s. 388. (bosenština)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ibrahim Rugova na Wikimedia Commons
