Iliašovce | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°59′33″ s. š., 20°31′32″ v. d. |
Nadmořská výška | 520 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Spišská Nová Ves |
Tradiční region | Spiš |
Iliašovce | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13,5 km² |
Počet obyvatel | 1 006 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 74,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starostka | Anna Frankovičová |
Vznik | 1263 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Iliašovce 231 |
Telefonní předvolba | +421-53 |
PSČ | 053 11 (pošta Smižany) |
Označení vozidel (do r. 2022) | SN |
NUTS | 543161 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iliašovce jsou obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
Obec se nachází v severozápadní části Hornádské kotliny v údolí Iliašovského potoka.
Arnutovce, Dlouhé Stráže, Dravce, Harichovce, Kurimany, Smižany, Spišská Nová Ves, Spišský čtvrtek
Ve stříbrném poli černý kráčející medvěd.
Rok sčítání | Počet obyvatel | Počet domů |
---|---|---|
1869 | 624 | - |
1880 | 586 | 89 |
1890 | 613 | 110 |
1900 | 613 | 105 |
1910 | 612 | 105 |
1921 | 547 | 106 |
1930 | 600 | 111 |
1950 | 635 | 125 |
1961 | 777 | 144 |
1970 | 859 | 167 |
1980 | 905 | 202 |
1991 | 930 | 220 |
2001 | 962 | 228 |
Počet obyvatel | % | |
---|---|---|
Římskokatolická církev | 644 | 66,9 |
Řeckokatolická církev | 1 | 0,1 |
Evangelická církev a. v. | 290 | 30,1 |
Bez vyznání | 17 | 1,8 |
Ostatní a nezjištěno | 10 | 1,0 |
Počet obyvatel | % | |
---|---|---|
Slovenská | 874 | 90,9 |
Romská | 85 | 8,8 |
Ostatní a nezjištěno | 3 | 0,3 |
Barokně-rokokový z let 1768–1770, věž a fasády dokončeny roku 1799. Jednolodí s polygonálním uzávěrem, sakristií a představěnou čtyřpodlažní věží. Prostory zaklenuty pruskými klenbami. Nad sakristií je panská oratoř. Fasády jsou členěny pilastry. Hlavní oltář je rokokový s baldachýnovým nástavcem, v interkolumniích jsou sochy apoštolů sv. Petra a Pavla, uprostřed obraz Oplakávání Krista od F. Wagenschöna z roku 1760. K oltáři patří dvě sochy cherubínů na samostatných podstavcích, cherubové drží v rukou věčné světlo v podobě stříbrného srdce. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého, rokokový, baldachýnového typu s bočními volutami, uprostřed reliéf sv. Jana Nepomuckého, po stranách sochy andělů z dob kolem roku 1770–1780. Boční oltář P. Marie je rokokový, pendant k předešlému, uprostřed původní gotická socha P. Marie z let 1430–1450 typu krásných českých Madon. Kazatelna, zpovědnice a varhany s třídílnou skříní jsou rokokové, pocházející z dob stavby kostela. Klasicistní kalich s emailem pochází z roku 1806. Na jižní straně presbytáře je empírová mramorová náhrobní deska stavitele kostela z roku 1810.
Za obcí uprostřed barokního parku stál letohrádek zvaný Sans Souci, postavený roku 1775, v roce 1800–1810 byly parkové pavilony, sochy a budovy kromě kapličky a obelisku zbořeny. Kaple má střední obdélníkový prostor s dvěma bočními menšími prostory.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iliašovce na slovenské Wikipedii.