Islandská státní církev

Islandská státní církev
	Interiér katedrály v Reykjavíku
Sídlo	Reykjavík, Island
Členové	227 259
Oficiální web	kirkjan.is
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Islandská státní církev (islandsky Íslenska þjóðkirkjan) je luterská církev na Islandu. Úřad biskupa od roku 2012 zastává Agnes M. Sigurðardóttir, první žena v této funkci. V roce 2016 měla církev 237 938 členů, tj. zhruba 65 % všech Islanďanů.^[1] Je členem Světové luterské federace.

Historie

Po christianizaci Islandu kolem roku 1000 obě zdejší biskupství Skálholt (od roku 1056) a Hólar (od 1106) náležela nejprve k arcibiskupství v Brémách, od roku 1104 arcibiskupství Lund a posléze arcibiskupství Trondheim. Během reformace se biskupství odvrátila od Říma a přijala luteránství. Už roku 1536 prosadil Kristián III. pro Dánsko, Norsko a Faerské ostrovy luteránské učení. Roku 1800 bylo biskupství Hólar zrušeno a biskupství ze Skálholtu přeneseno do Reykjavíku. Prvním biskupem celého Islandu se stal Geir Vídalín. Ústava z roku 1874 zaručovala na Islandu plnou náboženskou svobodu, ovšem jako státní církev určila luteránskou církev. V letech 1929–1986 byl v Reykjavíku postaven největší islandský kostel Hallgrímskirkja. Kněžské svěcení žen je možné od roku 1947. V roce 2012 se představitelkou církve stala první žena – Agnes M. Sigurðardóttir.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isländische Staatskirche na německé Wikipedii.

↑ (islandsky) Islandský statistický úřad Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy

(islandsky) Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] (islandsky) Islandský statistický úřad Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.

[1]