Jan Letzel | |
---|---|
Jan Letzel v kimonu | |
Narození | 9. dubna 1880 Náchod Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. prosince 1925 (ve věku 45 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | městský hřbitov Náchod |
Povolání | architekt, stavební inženýr a designér |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Letzel, křtěný Jan Adolf (9. dubna 1880 Náchod[1] – 26. prosince 1925 Praha) byl český stavitel, architekt a významný propagátor česko-japonských vztahů.[2] Dlouhou dobu působil v Japonsku. V Hirošimě postavil dům, který 6. srpna 1945 jako jediná budova v epicentru přestál americký útok atomovou bombou. Torzo této budovy je známo jako Atomový dóm. V Česku se nachází jeho secesní pavilon Dvorana z roku 1905 v obci Mšené-lázně.
Od září 1901 do 1. července 1904 studoval speciální školu pro dekorativní architekturu u profesora Jana Kotěry. V roce 1902 podnikl studijní cestu po Čechách, v roce 1903 po Dalmácii, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině, v roce 1905 pak cestu po Itálii.[3]
V letech 1903–1906 se podílel na přestavbě secesního hotelu Šroubek (dnes hotel Evropa), a to na úpravě vnějších kovových prvků a na návrhu čajovny. V letech 1904–1905 pracoval v architektonické kanceláři Quida Bělského v Praze. V této době provedl v roce 1905 samostatně stavbu lázeňské budovy v Lázních Mšené.[3]
V říjnu 1905 odešel do Egypta, kde pracoval v architektonické kanceláři Fabrizia Pashy v Káhiře, architekta egyptského místokrále Abbáse II. Hilmí.[3]
V roce 1907 přesídlil do Japonska. Od 10. července 1907 byl zaměstnán v architektonické kanceláři Lalande Architecture v Jokohamě. V listopadu téhož roku se stal zastupujícím ředitelem firmy a v lednu 1908 byl jmenován prokuristou firmy. Podílel se na stavbách v Jokohamě, Kobe, Nagoyi a Tokiu.[3]
Do Japonska přivezl nové stavební prvky a technologie jako například železobetonovou nebo ocelovou konstrukci, kterou použil při stavbě klenby obchodního centra v Hirošimě.
V listopadu 1908 založili Edith de Lalande (později provdaná Edith Tōgō, 3. 2. 1887–4. 11. 1967), Jan Letzel a Karel Jan Hora projekční kancelář E. de Lalande Company, Architects and Engineers. Po rozchodu s paní de Lalande založili Letzel a Hora vlastní kancelář Letzel & Hora v Tokiu, s pobočkou v Jokohamě, kterou vedl Ing. Hora. Po požáru sídla přesídlila firma v lednu 1910 do Jokohamy. Činnost této projekční kanceláře byla ukončena dne 1. července 1913 a nástupnickou firmou se stala téhož dne Architectural & Engineering Offices Jan Letzel, Tokyo.[3]
Po ukončení 1. světové války se vrátil domů do Československa.[4] Z Japonska odcestoval v dubnu 1920 a po cestě přes Saigon, Singapur, Suez, Marseille a Paříž přijel na přelomu května a června 1920 do Prahy. Byl nespokojen s vývojem v Československu a v říjnu 1922 se vrátil zpět do Japonska cestou přes Hamburk, Kanadu a Vancouver. Znovu se vrátil do Prahy v prosinci 1923 cestou přes New York.
Po návratu provedl svůj poslední projekt pro statkáře Tomana v Lázních Mšené.
V roce 1925 zemřel v léčebně pro duševně choré v Kateřinské ulici v Praze. Pohřben je ve svém rodišti v Náchodě. V jeho hrobce je umístěn fragment z Atomového dómu.[5]
Dnes je po něm pojmenována SPŠ a VOŠ stavební v Náchodě. V roce 2009 byl náhodou v Brně objeven hrob, který navrhoval sám Letzel.[6]