Jarovce (do roku 1947 Horváthjárfalu)[2] jsou městská částBratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovci a Čunovem patří k tzv. „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a ke konci roku 2012 v ní žilo 1677 obyvatel.[3]
Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcích.[3]
Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovců, pochází z roku 1208.[3] Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. století patrně zanikla,[3] a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.[3]
Dnešní podoba Jarovců vznikla v první polovině 16. století.[3] Byla založena chorvatskými obyvateli[3] a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“).[3] Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.[3]
V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí,[3] a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982.[5] V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.[5]
Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny,[6] jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 m n m.[6] Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.[6]
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud[kdy?] kolaudována[8] a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990.[9] Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce.[10] Tento problém trvá dlouhá léta[10] a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn.[9] Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovci a centrem města zpoplatněno.[11][12]
V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008.[13] Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovců, je 23 kilometrů[14] a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur.[14] S budováním se původně mělo začít v roce 2011,[13] nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014[14] nebo 2015.[15]
Starostou městské části je Pavel Škodler,[20] který byl ve volbách nezávislým kandidátem[21] a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.[kdy?][21]
Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva.[22] K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.[22]
Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina,[23] přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves),[23] právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.[23]
V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech.[23] V místním kostele se slouží chorvatské mše[23] a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů,[24] který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.[25][26]
V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů[p 1] a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.[19]
V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo akvapark[27] a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů.[28] Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur[27][29] a v komplexu mělo pracovat kolem 9 000 zaměstnanců.[30] Později byl do projektu zapracován navíc stadion.[29][30]
Po oznámení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125 000 občanů.[31] Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce,[32] Petržalka[28] a také samospráva hlavního města.[33] Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.[34]
V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.[p 2] Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovci a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovců,[35] v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12 500 lidí.[35]
Kostel svatého Mikuláše: Pozdně barokní kostel byl dokončen v roce 1765.[p 3] Existují dvě různá vysvětlení jeho vzniku, podle první jej postavili samotní vesničané, podle další jej vystavěl hrabě Mikuláš Eszterházy z rodu Esterházy na podnět hraběte Zichyho. V roce 1884 ke kostelu přistavěli věž,[37] kterou ale na konci druhé světové války zničila ustupující německá armáda. V letech 1970–1972 probíhala rekonstrukce kostela,[37] při které byla také znovu vybudována věž a byly do ní umístěny dva zvony. V roce 1992 byl v blízkosti kostela vybudován památník občanům padlým v první a druhé světové válce. Objekt je nyní ve vlastnictví církve.[37][36]
Bažantnice: Byla vybudována v 18. století[36] a lovil v ní například Josef II.[38] Má polygonální tvar[36] a její součástí je kamenný most s kamenným a cihlovým obloukem.[38]
Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:[39]
Socha Piety: Nachází se na cestě mezi Jarovcemi a Rusovci. Podle lidové tradice stojí na místě bývalé šibenice.[40] Stylově jí lze zařadit k lidovému baroku.[40]
Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.[41]
Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.–16. století.[42] Dnes je překryta dlažbou.
Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.[43]
↑Diaľnica D2 v Bratislave nebude až po Jarovce spoplatnená [online]. SME, 2011-05-31 [cit. 2010-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
↑Od júna D2 od Bratislavy po Jarovce bez diaľničnej známky [online]. Pravda, 2011-06-01 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
↑ abDiaľnica D4 Jarovce – Ivanka, sever [online]. Město Bratislava, 2008-03-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-31. (slovensky)
↑ abcStavba D4 Jarovce - Ivanka pri Dunaji má začať v roku 2014 [online]. SME, 2012-10-12 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky)
↑Začiatok stavby úsekov R7 a D4 sa odďaľuje [online]. Nový čas, 2012-12-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01. (slovensky)
↑Knižnica [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
↑TJ Jarovce [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
↑Chorus CANTILENA [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
↑ĎURKOVSKÝ, Andrej. Vyhlásenie primátora Bratislavy k projektu Metropolis [online]. Město Bratislava, 2010-03-02 [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky)
↑SUCHÝ, Daniel. Megakasíno nebude ani v Budapešti [online]. Trend, 2013-09-30 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
↑ abDo roku 2030 by Jarovce mali mať 12.500 obyvateľov [online]. SME, 2008-09-11 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
↑ abcdeRegister NKP podľa krajov - Bratislavský kraj [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
↑ abcdKostol Svätého Mikuláša [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
↑ abEvidenčný list pamätihodnosti mesta - kamenný most v bažantnici [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky)