Jolanda Balașová | |
---|---|
Jolanda Balașová v roce 1967 | |
Osobní informace | |
Narození | 12. prosince 1936 Temešvár, Banát |
Úmrtí | 11. března 2016 (ve věku 79 let) Bukurešť |
Stát | Rumunsko |
Výška | 185 cm |
Hmotnost | 72 kg |
Choť | Ioan Soter[1] |
Kariéra | |
Disciplína | skok do výšky |
Účasti na LOH | 1956, 1960, 1964 |
Účasti na ME | 1954, 1958, 1962 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | Řím 1960 | skok do výšky |
zlato | Tokio 1964 | skok do výšky |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | Bern 1954 | skok do výšky |
zlato | Stockholm 1958 | skok do výšky |
zlato | Bělehrad 1962 | skok do výšky |
Halové ME v atletice | ||
zlato | Dortmund 1966 | skok do výšky |
Jolanda Balașová (rumunsky Iolanda Balaș; 12. prosince 1936 Temešvár, Banát – 11. března 2016) byla rumunská atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy ve skoku do výšky. V roce 1966 získala zlatou medaili na prvním ročníku evropských halových her (předchůdce halového ME) v Dortmundu. Ve své disciplíně jednou vyrovnala a hned třináctkrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a čtyřikrát v hale.[2][3] Její poslední vytvořený rekord 191 cm z 16. července 1961 překonala o více než 10 let později ve Vídni Rakušanka Ilona Gusenbauerová výkonem 192 cm.[2]
V říjnu roku 2012 byla společně s další někdejší výškařkou Stefkou Kostadinovovou z Bulharska uvedena do Síně slávy IAAF.[4]
Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1956 na olympiádě v australském Melbourne, kde ji o zisk stříbrné medaile připravila jediná oprava na výšce 167 cm a celkově obsadila 5. místo.[5] O čtyři roky později na LOH v Římě ve finále jako jediná překonala 173 cm a získala zlatou olympijskou medaili. Následně napoprvé skočila také 177 cm, napodruhé 181 cm a napotřetí zdolala i 185 cm.[6] O stříbro se podělily Polka Jarosława Jóźwiakowská a Britka Dorothy Shirleyová, které Balașová porazila o 14 centimetrů.
V roce 1964 se ji podařilo na letních olympijských hrách v Tokiu obhájit výkonem 190 cm zlatou medaili. Nejdéle s Balașovou držela krok Michele Brownová z Austrálie, která vybojovala stříbro za 180 cm.[7] Balașová je také doposud jedinou výškařkou, které se podařilo obhájit titul na olympijských hrách. Dvě zlaté medaile má také Němka Ulrike Meyfarthová, ta však první vybojovala na hrách v Mnichově v roce 1972 a druhou až o 12 let později na olympiádě v Los Angeles.[8]
V roce 1954 získala stříbrnou medaili na evropském šampionátu v Bernu. O čtyři roky později se stala ve Stockholmu mistryní Evropy (177 cm). V roce 1962 titul obhájila na ME v Bělehradu, když ve finále skočila 183 cm.
V roce 1967 ukončila kvůli zdravotním problémům s koleny atletickou kariéru a provdala se za svého kouče Iana Sötera.[9] V letech 1988–2005 byla předsedkyní Rumunské atletické federace.[10]