Josef Karlík

O českém politikovi z dob Rakouska-Uherska pojednává článek Josef Karlík (politik).
Josef Karlík
Narození19. března 1928
Kroměříž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. října 2009 (ve věku 81 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Alma materJanáčkova akademie múzických umění
ChoťJarmila Palivcová
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Karlík (19. března 1928 Kroměříž – 30. října 2009 Brno) byl český herec a divadelní pedagog.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Začínal již během svých středoškolských studií jako ochotník a recitátor, později vystupoval na scéně kroměřížského Hanáckého divadla.[1] Herectví studoval na brněnské konzervatoři, po dvou letech se jeho ročník stal součástí Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. Po jejím absolvování (1950,[2] respektive 1951[3])[2] nastoupil do prvního angažmá v Českém Těšíně (1950–1951), v roce 1952 ukončil základní vojenskou službu a působil jednu sezonu v pražském Ústředním divadle československé armády (1952–1954).[4] Od roku 1954 až do svého odchodu do důchodu v roce 1992 byl stálým členem činoherního souboru Státního divadla v Brně.[1]

Na své mateřské scéně patřil k předním interpretům velkých rolí domácího i světového divadelního repertoáru,[1] jeho zralé herectví bylo v roce 2010 oceněno udělením Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra za rok 2009 in memoriam. Úspěšně spolupracoval s filmem, rozhlasem a televizí, od roku 2001 byl nositelem Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Získal řadu dalších ocenění, mj. byl laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda (1968), v roce 1982 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.[5]

Jako divadelní pedagog působil na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, 27. dubna 1995 byl jmenován profesorem herecké tvorby a působil zde až do roku 2003. Trvalou oblibu mu zajistily televizní role samorostlého dědečka z rodinné komedie Marie Poledňákové Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) a lidsky jímavá postava otce hlavního hrdiny ze seriálu Sanitka (1984).[6]

Vedle filmového působení natáčel také rozhlasové hry. Vytvořil například roli Amery Lasterse v nahrávce detektivního příběhu Ernsta Halla Zvony smrti z roku 1967.[7]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Film

[editovat | editovat zdroj]

Televize

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Český film : herci a herečky I, s. 575.
  2. ↑ a b Český biografický slovník XX. století II, s. 43.
  3. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 159. 
  4. ↑ Kdo je kdo : 91/92 : 1, s. 408.
  5. ↑ Josef Karlík [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  6. ↑ Český film: herci a herečky I, s. 576.
  7. ↑ HNILLIČKA, Přemysl. Kulturní výročí: Josef Karlík, Kroměřížan s brněnským srdcem [online]. Brno: Český rozhlas, 2014-10-31 [cit. 2016-01-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 351, 495.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 575–576.
  • GRUMLÍK, Josef Karel. Josef Karlík : utkáno ze vzpomínek. Brno : Šimon Ryšavý, 1996. 76 s. ISBN 80-902143-4-7.
  • KARLÍK, Josef. Cesty k herectví. Brno : Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009. 184 s. ISBN 978-80-86928-55-5.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 408. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 739–746.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 43–44. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]