Josef Rovenský

Josef Rovenský
Josef Rovenský, před rokem 1937
Josef Rovenský, před rokem 1937
Narození17. dubna 1894
Praha-Malá Strana
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. listopadu 1937 (ve věku 43 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Rovenský (17. dubna 1894 Praha-Malá Strana[1] – 5. listopadu 1937 Praha) byl český filmový režisér, herec a scenárista.

Začátky

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Josef Rovenský vedl pohřební ústav.

Po neúspěšných studiích odešel k divadlu. Začínal jako herec u různých kočovných hereckých společností, než získal stálé angažmá, nejdříve v divadle v Plzni. Odtud později odešel do Prahy, kde vystřídal několik kabaretů, jako byla Červená sedma, Rokoko, Bum nebo Revoluční scéna.

Filmový herec

[editovat | editovat zdroj]

K filmu se dostal nejdříve jako herec, účinkoval ve filmech, které točil Karel Lamač. To mu otevřelo cestu do zahraničí a filmoval kupř. v Německu. Role měl především komediální, jako např. Antoušek Pižla ve snímku Švejk v civilu nebo Špekin v Revizorovi. Později následovala dramatická role vraha Prokůpka v Tonce Šibenici.

Režisér

[editovat | editovat zdroj]

Velký přínos pro československou kinematografii představoval jeho režijní styl, který se odlišoval od stylu Gustava Machatého. Jeho prvními filmy byly Komediantka a Děti osudu, scenáristou byl Václav Wasserman. Naplno se realizoval až s příchodem zvukového filmu. Jeho styl je jaksi prostý, tradiční. Spolupracoval s kameramany "básníky" jako byl Karel Degl či Jan Stallich.

Filmy Řeka a Maryša

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1933 realizoval lyrický příběh o milostné lásce Řeka, o prvním vzplanutí situovaný do krajiny Posázaví, malebnost, síla přírody, jako určujícího elementu života, romantika, laskavý děj. Film se dočkal dobrého ohlasu na II. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a distribuce do zhruba 30 zemí. Poté stvořil snímky, které nezískaly příliš kladný ohlas. Na úspěch s Řekou se mu podařilo navázat až filmem Maryša.

V roce 1935 natočil na Slovácku v obci Vlčnov psychologické dílo Maryša, který plánoval jako první barevný snímek. Později, po prvních verzích, kvůli nekvalitnímu výsledku od záměru ustoupil. Dočkal se kritiky k nepříliš citlivému přístupu k předloze, ale vesměs bylo jeho pojetí a přepracování bráno kladně. Získal příznivý ohlas na IV. MFF v Benátkách a obdržel cenu za režii. Další cenu získala Jiřina Štěpničková za roli Maryši.

Dne 28. července 1925 se na Staroměstské radnici v Praze oženil s Giselou Novou (* 1906).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 14, 16–7, 19, 21–2, 32, 37, 43, 60, 85, 92, 99, 104, 126, 128–9, 146, 164, 175, 198, 228, foto 4, 12, 15, 18, 23, 26, 29, 53, 66, 89, 90, 324

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]