Joseph Heintz mladší

Joseph Heintz mladší
Portrét Josefa Heintze ml. Joachim von Sandrart, Die Teutsche Akademie
Portrét Josefa Heintze ml.
Joachim von Sandrart, Die Teutsche Akademie
Narození1598/1600
Augsburg
Říše římskáŘíše římská Říše římská
Úmrtípo 24. září 1678
Benátky
Benátská republikaBenátská republika Benátská republika
Národnostněmecká
Povolánímalíř
RodičeJoseph Heintz starší (otec)
Matthäus Gundelach (otčím)
PříbuzníDaniel a Regina (děti)
Významná dílaAlegorie Moudrosti, Kupidův triumf, Bitva na mostě
OvlivněnýJoseph Heintz starší Giovanni Bellini
Vliv naCanaletto, Francesco Guardi
Oceněnípapežský Řád zlaté ostruhy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Heintz mladší, také Joseph Heintz (II), nebo Giuseppe Enz il Giovane (1598/1600 Augsburg – po 24. září 1678 Benátky) byl německý malíř a kopista obrazů v období manýrismu a raného baroka.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Augsburgu jako syn malíře Josepha Heintze staršího a jeho manželky Reginy, v intervalu let 1598–1600, rok narození není jistý.[1] V dílně svého otce v Augsburgu a v Praze získal základy kresby, malby a stylu rudolfinského manýrismu. Jako pomocník se připomíná v dílně svého otčíma, Rudolfova dvorního malíře Matyáše Gundelacha v Augsburgu roku 1617, ale pravděpodobně k němu šel do učení již brzy po otcově smrti. Absolvoval také lekce malby u augsburského miniaturisty Jana Matyáše Kagera (1621), který býval žákem Hanse Rottenhammera.

V roce 1625 Heintz odcestoval přes Basilej do Itálie, kde se usadil v Benátkách. Stal se známým jak kopiemi otcova díla, tak i svými vlastními obrazy. Více než novozákonními náměty oltářních obrazů zaujal neobvyklými scénami starozákonními, mytologickými či esoterickými (Čarodějnice). V těchto dílech bývá spatřován vliv nizozemských renesančních mistrů, zejména Hieronyma Bosche a Petra Brueghela[1], v labyrintech spletitých prostor se inspiroval grafickými listy Jacquese Callota. V období 1630-1649 strávil několik let v Římě, kde jej papež Urban VIII. za služby vyznamenal Řádem zlaté ostruhy.[1]

Velký význam pro dokumentaci dobového života v Benátkách mají jeho mnohafigurové scény každoročních benátských slavností (capriccios). Patří k nim regatta, hon na býka s vystoupením artistů, pouť s procesím o Božím těle, bitva na benátském mostě či karneval. Kromě toho je autorem obrazu sálu Dóžecího paláce s několika stovkami benátských patricijů při volbě městské rady (1648–1650). Těmito obrazy ovlivnil benátské malíře-vedutisty následujícího století: Canaletta[nepřesný odkaz] a Francesca Guardiho.

Zásluhy o zprostředkování obrazů českým objednavatelům měl hrabě Humprecht Jan Černín, v letech 1660-1664 rakouský císařský vyslanec v Benátské republice.

Od roku 1661 byli v jeho dílně činní také syn Daniel Heintz a dcera Regina, vyučil se zde Francesco Trevisani. Poslední obrazy (Daniel obhajuje Zuzanu a Klanění tří králů) namaloval asi roku 1672/1673, pak potomci jeho dílnu převzali, ale již počátkem 80. let evidování nejsou.[2] Zemřel v Benátkách.

Alegorie Moudrosti korunované Merkurem; Kunsthistorisches Museum Vídeň
Kupidův triumf, Pinakotéka Brera, Milán
Zázrak sv. Antonína Paduánského, kaple papeže Pia V. v bazilice San Giovanni e Paolo v Benátkách
Bitva na mostě v Benátkách

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Hádes jedoucí z Tartaru (z podsvětí), po roce 1635, Městské muzeum Mariánské Lázně
  • Alegorie Moudrosti - moudrost je zpodobena jako krásná žena korunovaná Merkurem, u nohou jí sedí Terra a Herkules s jablky Hesperidek, vpravo Sisyfos (nebo Atlas); dále Chrónos a Génius se symboly svobodných umění a pár lvů (pravděpodobně Hippomenes a Atlante). V krajině se pohybují nereidky a kentauři. Atmosféra a barevnost upomínají na fantaskní zobrazení pekla na způsob Hieronyma Bosche, pekelný vůz je odvozen z pláten Giulia Romana; Kunsthistorisches Museum Vídeň.
  • Kupidův triumf - typicky manýristický námět smrti "Memento mori" (lebka s otevřenou knihou života, přesýpací hodiny a křišťálová koule věštící osud) je konfrontovaný s poletujícím nesmrtelným kupidem; miniaturní měřítko jeho postavy vzhledem k lebce i temná barevnost prostředí dodávají výjevu tajemnost a fantaskní atmosféru.
  • Karneval v Benátkách, kolem 1650, původem ze zámku Vízmberk v Dlouhé Loučce[nepřesný odkaz], svoz NPÚ, státní zámek Velké Losiny
  • Zázrak sv. Antonína Paduánského zpodobuje světce v momentu, kdy svým požehnáním vzkřísil padlou mulu, aby pomohl chudákovi, pro kterého byla její služba nutným prostředkem obživy.
  • Klanění tří králů, asi 1669, oltářní obraz pro chrám Sant' Andrea, Breguzzo
  • Bitva na mostě Ponte dei Pugni v Benátkách, sbírka Jiřího Lobkowicze, zámek Mělník; obraz líčí oblíbený zápas, který se každoročně v září odehrával na benátském mostě a na nábřeží; zúčastnily se ho dvě rodiny, Castellani a Nicoletti, jejich úkolem bylo shodit příslušníky druhé rodiny z mostu; na kanále již byli připraveni gondoliéři s gondolami, kteří spadlé vytahovali z vody; asi 1672-1673;
  • Daniel obhajuje Zuzanu napadenou při koupeli starci; asi 1672, soukromá sbírka Praha

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Heintz the Younger na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Joseph Heintz (II) in:RKD
  2. ↑ Ladislav DANIEL, On the figuralism of Giuseppe Heintz II, in: Czech and Slovak Journal of Humanities, Historia Artium 2/2014, Palacký University in Olomouc, s.54-61; ISSN 1805-3742

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]