Jeho Eminence Josip kardinál Slipyj | |
---|---|
kardinál | |
Josip kardinál Slipyj, 1968 | |
Církev | řeckokatolická |
Heslo | „Per aspera ad astra“ „Přes překážky ke hvězdám“ |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 30. září 1917 |
Biskupské svěcení | 22. prosince 1939 |
Kardinálská kreace | 1965 kreoval Pavel VI. |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zúčastnil se | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 17. února 1892 |
Místo narození | Zazdrisť, Ternopilská oblast, Ukrajina |
Datum úmrtí | 7. září 1984 (ve věku 92 let) |
Místo úmrtí | Řím, Itálie |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josip kardinál Slipyj (17. února 1892, Zazdrisť, dnes Ternopilský rajón – 7. září 1984, Řím) byl ukrajinský řeckokatolický arcibiskup a kardinál.
Josip Slipyj se narodil dne 17. února 1892 ve velké i bohaté rodině. Jeho otec byla Ivan Kobernytskyj-Slipyj a matka Anastasia Dyčkovska.[1]
Po absolvování střední školy (maturita na gymnáziu) v Ternopilu (Tarnopolu) a studiu filozofie a filologie na univerzitě ve Lvově byl poslán studovat teologii do Innsbrucku. Kněžské svěcení přijal 30. září 1917. Poté si doplnil studia v Římě a do Lvova se vrátil v roce 1922. Byl zde mj. profesorem teologie a rektorem semináře. Dne 25. listopadu 1939 byl jmenován biskupem-koadjutorem ve Lvově. Biskupské svěcení mu udělil 22. prosince téhož roku arcibiskup Andrej Šeptyckyj. Po jeho smrti roku 1944 ho nahradil v úřadě arcibiskupa Lvova a metropolity Ukrajinské řeckokatolické církve. Na konci druhé světové války, 11. dubna 1945 byl zatčen NKVD a poslán na osmnáct let do sovětského gulagu, mj. byl internován v Ozerlagu.
Na základě intervence papeže Jana XXIII. byl v únoru 1963 propuštěn a následně byl nucen vystěhovat se do Říma, kde žil až do své smrti. Zúčastnil se tří zasedání Druhého vatikánského koncilu. V konsistoři v roce 1965 byl jmenován kardinálem. Papež Pavel VI. mu v roce 1963 udělil titul vrchního arcibiskupa a jmenoval ho členem Kongregace pro východní církve. V roce 1980 se podílel na práci synodu biskupů ukrajinské řeckokatolické církve, který svolal papež Jan Pavel II.
Po smrti byl nejprve pohřben v římské bazilice svaté Sofie. V roce 1992 byly jeho ostatky převezeny do Lvova a pohřbeny v katedrále svatého Jiří.