Mgr. Karel Roden | |
---|---|
Karel Roden (2017) | |
Narození | 18. května 1962 (62 let) České Budějovice |
Alma mater | AMU v Praze |
Choť | Laura Roden (od 2020)[1] |
Partnerka | Ivana Chýlková (?–?) Jana Krausová (?–?) |
Děti | Sofia Roden Karel Roden |
Rodiče | Karel Roden ml. |
Příbuzní | Marian Roden (bratr) Karel Roden st. (děd) |
Český lev | |
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli 2008 – Hlídač č. 47 2016 – Masaryk | |
Umělecké ceny | |
Cena Alfréda Radoka – Mužský herecký výkon roku 1998 – Velkolepý paroháč | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Roden (* 18. května 1962 České Budějovice) je český herec.
Roden pochází z herecké rodiny, jeho otec i dědeček byli herci. Jeho matka byla zdravotní laborantka. V roce 1981 absolvoval studium na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni. Během studií na střední škole se rozhodl podat přihlášku na DAMU. U přijímacích zkoušek dostal za úkol zahrát psa, jeho majitelkou mu měla být taktéž adeptka herectví Ivana Chýlková.[2] Divadelní fakultu úspěšně absolvoval v roce 1985.[3] Následovalo hraní v Divadle na Vinohradech, např. v představení Spartakus nebo Třetí zvonění. Další čtyři sezóny (1988–1992) hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Poté měl možnost účinkovat na jevišti Národního divadla, kde zaujal ve hrách např. Rok na vsi, Médeia nebo Saténový střevíček. Po roce Národní divadlo opustil a vystupoval v Divadle Na zábradlí, Divadle na Starém Městě nebo v Divadle Labyrint. Roku 1993 po pracovním vytížení opustil divadelní scénu a rok pobýval v Anglii. Zde navštěvoval herecké kursy a zároveň se zdokonalil v angličtině. Krom toho se zabýval potiskem triček, aby měl dostatek peněz na pobyt.[4]
Po návratu zpět do Česka se stal hercem na volné noze a hrál v řadě divadel. V roce 1998 byl za svou roli ve hře Úplné zatmění nominován v kategorii nejlepší herecký výkon a o rok později obdržel Cenu Alfréda Radoka za ztvárnění Bruna v inscenaci Velkolepý paroháč. V březnu 2013 namluvil audioknihu Nepodávej ruku číšníkovi – povídkové vyprávění o životních zvratech režiséra Jana Němce.
Svou filmovou kariéru započal již v roce 1983 ve filmu Zámek nekonečno. O rok později se výrazněji dostal do povědomí diváků svou rolí Honzy ve snímku Jak básníci přicházejí o iluze. Roku 1987 si zahrál opět svou předešlou postavu Honzu ve třetím díle Jak básníkům chutná život. V tomtéž roce měl možnost obsadit roli kapitána Tůmy ve filmu Copak je to za vojáka…. Následující rok si zahrál v rodinném filmu Pan Tau. Následovaly filmy jako Čas sluhů, Kanárská spojka, Král Ubu či Pasti, pasti, pastičky. Roden si zahrál také v řadě pohádek, např. Princezna Fantaghiró 2, Dračí prsten, Pták Ohnivák nebo hororově ztvárněném dramatu Kytice.
V roce 1999 si vyzkoušel své první zahraniční angažmá a to v italsko-německé minisérii Piráti, kde hrál jednu z důležitých postav pirátské posádky. O rok později, po absolvování náročného konkursu na film 15 minut, se mu podařilo v tomto snímku úspěšně obsadit roli zločince Emila Slovaka. Po boku Roberta De Nira, který si ho údajně pro tento film sám vybral, tak měl možnost vrýt se do povědomí i zahraniční veřejnosti. Dále se objevil v amerických akčních filmech Blade 2 (kvůli silnému akcentu musel být v originálu dabován jiným hercem), Neprůstřelný mnich, Hellboy, v komedii Prázdniny pana Beana společně s Rowanem Atkinsonem nebo v akční komedii Rocknrolla. Ve filmu Running Scared hrál bratra ruského gangstera a despotického nevlastního otce jednoho z hlavních hrdinů.
Poté se vrátil do České republiky. Roku 2008 získal příležitost zahrát si hlavní postavu Josefa Douši ve snímku Hlídač č. 47, který získal tři České lvy za nejlepší střih, mužský herecký výkon v hlavní roli a mužský herecký výkon ve vedlejší roli. V roce 2011 obsadil roli Františka Šímy ve filmu Lidice. Jeho zatím poslední film je první česká hudební 3D komedie V peřině, kde si zahrál manžela Lucie Bílé.
Sedmkrát byl nominován na Českého lva za hlavní mužský herecký výkon a celkem čtyřikrát na cenu za vedlejší mužský herecký výkon, z jedenácti nominací tedy proměnil jen jedinou v roce 2008. Dvakrát byl nominován na Cenu české filmové kritiky – jedinou nominaci proměnil v roce 2010 za film Habermannův mlýn. V roce 2017 získal svého druhého Českého lva, a to v kategorii nejlepší herec v hlavní roli za film Masaryk.
Mezi jeho hlavní zájmy patří malování, jízda na koni a posilovna, rád sedává na zahradě nebo sází stromy.[4] Mezi jeho další koníčky patří vinařství a s tím spojená i vlastní značka vín, kterou nabízí ve vybraných restauracích a vinotékách.[5]
Karel Roden koupil v prosinci 2006 zchátralý zámek Skrýšov v okrese Příbram, aby získal potřebné zázemí pro svůj chov koní.[6] V následujících letech nechal zámek s přilehlým areálem postupně opravit a rekonstruovat.[7]
V současné době účinkuje v divadle „Komedie“.
Rok | Název | Role | Poznámka |
---|---|---|---|
1982 | Kvůli mně přestane | Jarda | TV film |
Samé jedničky | |||
1983 | Kmotři z blat | ||
Ohnivé ženy | rybář Ferda | ||
1984 | Nejdelší návrat | ||
1985 | Pusu, pusu, pusu! | Pavel | |
1986 | Malý pitaval z velkého města | 1 díl (Valutová příhoda) | |
1988 | Rodáci | ||
Druhý dech | |||
1999 | Červený bedrník | Figaro | 1 díl (A King's Ransom) |
Piráti | Manomorta | 4 díly | |
2001 | Černí andělé | 1 díl (May Day) | |
Věrní abonenti | Richard | TV film | |
2002 | MI5 | Miroslav Gradic | 1 díl (2x01) |
2006 | Krásný čas | Jáchym | TV film |
2007 | Trapasy | ||
Vánoční příběh | Karel | TV film | |
2009 | The Philanthropist | Bayonee / Krivosheenko | 1 díl (Paris) |
2011–dosud | Terapie | Marek Pošta | 80 dílů[9] |
2012 | Pohřešovaný | Azimoff | 4 díly |
2013 | Nesprávní chlapci | Marat Malankovic | 2 díly |
2013–2014 | Bez hranic | Lev Marianski | 3 díly |
2014 | Vinaři | architekt Petr Křižan | 2 díly |
2016 | Zločin v Polné | Tomáš Garrigue Masaryk | TV film |
2018 | McMafia | Karel Beneš | 5 dílů |
Princip slasti | Viktor | 8 dílů[10] |
Rok | Film | Cena | Kategorie | Výsledek |
---|---|---|---|---|
1996 | Král Ubu | Český lev | Vedlejší herec | nominace |
1999 | Kuře melancholik | Hlavní herec | nominace | |
2000 | Oběti a vrazi | nominace | ||
2001 | Paralelní světy | nominace | ||
2007 | Tajnosti | nominace | ||
2008 | Slnko v sieti | Nejlepší herec | nominace | |
Hlídač č. 47 | Český lev | Hlavní herec | výhra | |
2010 | Habermannův mlýn | výhra | ||
Ceny české filmové kritiky | Vedlejší herec | výhra | ||
Bathory | Slnko v sieti | Nejlepší herec | nominace | |
2011 | Lidice | Český lev | Hlavní herec | nominace |
Alois Nebel | Vedlejší herec | nominace | ||
2012 | Čtyři slunce | nominace | ||
Ceny české filmové kritiky | nominace | |||
2014 | Krásno | Český lev | nominace | |
2014 | Fotograf | Hlavní herec | nominace | |
2016 | Nikdy nejsme sami | nominace | ||
Rodinný film | Ceny české filmové kritiky | Nejlepší herec | nominace | |
Masaryk | Český lev | Hlavní herec | výhra | |
2017 | Slnko v sieti | Nejlepší herec | výhra | |
Ceny české filmové kritiky | výhra | |||
Křížáček | Hlavní herec | nominace | ||
Český lev | nominace | |||
2023 | Tancuj, Matyldo | Ceny české filmové kritiky | Nejlepší herec | výhra |