Karl Radek | |
---|---|
Karl Radek v Moskvě (před rokem 1936) | |
Rodné jméno | Karol Sobelsohn |
Narození | 31. října 1885 nebo 1885 Lvov |
Úmrtí | 19. května 1939 nebo 1939 (ve věku 53–54 let) Verchněuralsk |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Povolání | politik, vysokoškolský učitel, novinář, revolucionář a politický vězeň |
Zaměstnavatelé | Sunjatsenova univerzita pracujících Číny (1925–1927) Kominterna |
Politické strany | Sociální demokracie Království Polska a Litvy (1904–1912) Sociálnědemokratická strana Německa (1908–1913) Komunistická strana Sovětského svazu Komunistická strana Německa |
Partner(ka) | Larisa Michajlovna Rejsněrová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Bernardovič Radek (polsky Karl Berngardowicz Radek, rusky Карл Бернардович Радек; 31. října 1885, Lvov – 19. května 1939, Verchněuralsk) byl sovětský komunistický politik židovského původu.
Narodil se jako Karol Sobelsohn v židovské rodině. Jméno „Radek“ vzal z oblíbené postavy z knihy Syzyfowe prace od Stefana Żeromského. V roce 1904 se připojil k Sociálně demokratické straně Polska a účastnil se 1905 revoluce ve Varšavě.
V roce 1907 se přesunul do Německa, připojil se k SPD a pracoval na různých stranických novinách do té doby, než byl za nejasných okolností v roce 1913 vyhnán. Po propuknutí první světové války se přesunul do Švýcarska, kde se poprvé setkal s Leninem. V roce 1917 po vypuknutí říjnové revoluce odcestoval do Petrohradu a stal se aktivním bolševickým činitelem. Byl jedním z pasažérů „zapečetěného vlaku“, v němž cestoval i Lenin a jiní ruští politici z vyhnanství. Spolu s Bucharinem podporoval německou revoluci v letech 1918–1919.
Jeho vliv po Leninově smrti v roce 1924 začal upadat a nakonec ztratil své místo v ústředním výboru a v roce 1927 byl vyhnán. I T. G. Masaryk často citoval jeho slova (O bolševictví): „Leninova taktika připomínala spíše taktiku Ivana Hrozného a znamenala tisíce a tisíce životů, marně utracených“.[1] V roce 1930 se opět vrátil a pomáhal psát do sovětských stranických novin Pravdy, ale během Moskevských procesů, které byly součástí Stalinova Velkého teroru, byl obviněn ze zrady a při druhém moskevském procesu v roce 1937 byl odsouzen k 10 letům práce v gulagu.
Byl zavražděn při pokusu o útěk z gulagu v roce 1939. Během vyšetřování bylo ustanoveno, že byl zabit agentem NKVD.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Radek na anglické Wikipedii.