Kirstjen Nielsenová

Kirstjen Nielsenová
Kirstjen Nielsenová (7. června 2018)
Kirstjen Nielsenová (7. června 2018)
6. ministryně vnitřní bezpečnosti USA
Ve funkci:
6. prosince 2017 – 10. dubna 2019
PrezidentDonald Trump
PředchůdceJohn F. Kelly
NástupceAlejandro Mayorkas
Zástupkyně vedoucího kanceláře
Bílého domu
Ve funkci:
6. září 2017 – 6. prosince 2017
PředchůdkyněKatie Walshová
Vedoucí kanceláře
ministra vnitřní bezpečnosti USA
Ve funkci:
20. ledna 2017 – 31. července 2017
PředchůdcePaul Rosen
NástupceChad Wolf (úřadující)
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská strana

Narození14. května 1972 (52 let)
Colorado Springs, Colorado
Spojené státy americké
NárodnostAmeričanka
Alma materGeorgetownská univerzita (BSc)
Univerzita ve Virginii (JD)
Zaměstnánípolitička
Profeseprávní zástupkyně
bezpečnostní odbornice
CommonsKirstjen Nielsen
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ministryně Nielsenová během americko-mexického fóra na téma přeshraniční kriminality, ministerstvo zahraničí, prosinec 2017

Kirstjen Nielsenová, rodným jménem Kirstjen Michele Nielsen, (* 14. května 1972[1] Colorado Springs, Colorado) je americká politička, právní zástupkyně, profesně se zaměřující na národní a kybernetickou[2] bezpečnost, která v letech 2017–2019 zastávala úřad ministryně vnitřní bezpečnosti Spojených států v kabinetu Donalda Trumpa.

Před vládním působením, mezi lednem a červencem 2017, sloužila jako vedoucí kanceláře ministra pro vnitřní bezpečnost Johna F. Kellyho a poté, od září do prosince téhož roku, byla zástupkyní vedoucího kanceláře Bílého domu v Trumpově administrativě.[3] Prezidentův návrh na její uvedení do ministerské funkce Senát schválil 5. prosince 2017[4] a o den později složila přísahu. Jako ministryně implementovala Trumpovu politiku separace rodičů od dětí – v rámci nulové tolerance –, kteří ilegálně imigrovali do země přes mexicko-americkou státní hranici. Po kritice bylo od rozdělování rodin upuštěno 20. června 2018 prezidentským výkonným příkazem.[5][6][7]

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Vyrostla ve floridském Clearwateru, kde po základní škole sv. Pavla pokračovala středoškolským studiem na Berkeley Preparatory School v Tampě. Na ní se stala předsedkyní studentské rady a byla členkou fotbalového týmu. Po maturitě v roce 1990 nastoupila na Edmund A. Walsh School of Foreign Service Georgetownské univerzity, jíž završila o čtyři roky později se ziskem bakalářského titulu Bachelor of Science (BSc). Roční stáž v rámci studia absolvovala také na nagojské univerzitě Nanzan.[8]

V letech 1994–1997 pracovala jako asistentka pro legislativní záležitosti u republikánského senátora za Floridu Connieho Macka. Poté se vrátila k vysokoškolskému studiu. Vzdělání zakončila roku 1999 na Právnické fakultě Univerzity ve Virginii s titulem Juris Doctor (JD), čímž se později stala po Janet Napolitanové druhou absolventkou fakulty v pozici ministryně pro vnitřní bezpečnost, když Napolitanová úřad zastávala v kabinetu Baracka Obamy.[2] Po promoci zahájila právnickou praxi v dallaské právní firmě Haynes and Boone, aby po zvolení George W. Bushe americkým prezidentem přešla do státní služby.[8]

Raná kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Nielsenová skládá ministerskou přísahu, prosinec 2017

V administrativě George W. Bushe od roku 2002 řídila z pozice administrátorky Kancelář legislativní politiky a vládních záležitostí při nově zřízeném Úřadu pro bezpečnost v dopravě. Po dvou letech přešla do Bílého domu, kde působila do roku 2007 jako zvláštní prezidentova asistentka a služebně starší vedoucí pracovnice pro oblast prevence, pohotovosti a reakce v Radě pro vnitřní bezpečnost.[8]

V květnu 2007 se stala hlavním právním zástupcem národní bezpečnostní divize a obchodní ředitelkou Civitas Public Affair Group, strategické poradní a investiční společnosti působící na poli vnitřní a národní bezpečnosti státu.[8]

Před vstupem do Trumpovy administrativy byla seniorní členkou operační skupiny pružné reakce ve výboru Střediska kybernetické a vnitřní bezpečnosti Univerzity George Washingtona. Pracovala i v poradním sboru pro vypracování každoroční Zprávy o globálních rizicích ve formě vývodu Světového ekonomického fóra.[2]

Nielsenová se stala zakladatelkou společnosti Sunesis Consulting, jíž od roku 2012[8] řídila z pozice prezidentky.[9] V průběhu Obamovy administrativy Sunesis získal řadu vládních zakázek.[10]

Zástupkyně vedoucího kanceláře Bílého domu

[editovat | editovat zdroj]

Po Trumpově převzetí prezidentství v lednu 2017 nastoupila jako vedoucí kanceláře Johna F. Kellyho na ministerstvu vnitřní bezpečnosti.[11] Poté, co byl Kelly odvolán z postu ministra a 31. července 2017 se stal vedoucím kanceláře Bílého domu, přešla s ním do sídla prezidenta Trumpa, a od září působila v roli zástupkyně vedoucího kanceláře. Nový ministr vnitřní bezpečnosti nebyl jmenován a pravomoci dočasně převzala náměstkyně Elaine Dukeová.[12][13]

Ministryně vnitřní bezpečnosti

[editovat | editovat zdroj]

Prezident Donald Trump ji 11. října 2017 nominoval do úřadu ministryně vnitřní bezpečnosti Spojených států, aby nahradila dočasně úřadující Elaine Dukeovou.[14][15] Senát Kongresu návrh schválil 5. prosince 2017 poměrem hlasů 62–37.[16] Den poté složila přísahu, jakožto šestá osoba ve funkci ministra od založení této vládní instituce v listopadu 2002.[17] Úřad opustila v dubnu 2019.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kirstjen Nielsen na anglické Wikipedii.

  1. Person Details for Kirstjen Neilsen, United States Public Records, 1970-2009 [online]. Intellectual Reserve, Inc. [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 
  2. a b c WILLIAMSON, Eric. Kirstjen Nielsen '99 Tapped for Top Post at Homeland Security [online]. 11-10-2017. Dostupné online. 
  3. President Donald J. Trump Announces White House Appointments. The White House. 06-09-2017. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-09-2017. 
  4. NIXON, Ron. Kirstjen Nielsen, White House Aide, Is Confirmed as Homeland Security Secretary. The New York Times. 2017-12-05. Dostupné online [cit. 2017-12-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. LOCKIE, Alex. Conclusive proof that it is Trump's policy to separate children from their families at the border. Business Insider. 18-06-2018. Dostupné online [cit. 18-06-2018]. 
  6. CHAPPELL, Bill. 'We Do Not Have A Policy' Of Separating Families, DHS Head Says, Contradicting Policy. www.npr.org. NPR, 18-06-2018. Dostupné online [cit. 18-06-2018]. (anglicky) 
  7. LONG, Jill Colvin and Colleeen. Trump Signs Order To End His Family Separations Policy [online]. [cit. 2018-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-06-2018. (anglicky) 
  8. a b c d e Steve Straehley. Secretary of Homeland Security: Who Is Kirstjen Nielsen? [online]. AllGov.com, 2017-11-05 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. KUTNER, Max. Who is Kirstjen Nielsen, Trump's reported pick for Secretary of Homeland Security? [online]. Newsweek [cit. 2017-10-11]. Dostupné online. 
  10. DHS Federal Emergency Management Agency [online]. [cit. 2017-10-12]. Dostupné online. 
  11. Kirstjen Nielson. Center for Homeland Security, Univerzita George Washingtona. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 07-09-2017. 
  12. Maggie Haberman, Glenn Thrush. New White House Chief of Staff Has an Enforcer. The New York Times. 06-09-2017, s. A16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10-09-2017. 
  13. Kelly bringing DHS deputy to the White House. Fox News. 29-07-2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 03-09-2017. 
  14. DAVIS, Julie Hirschfeld. White House Aide Is Selected to Run Homeland Security Department. The New York Times. 11-10-2017. Dostupné online [cit. 11-10-2017]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  15. PARKER, Ashley; ZAPOTOSKY, Matt. Trump taps Kirstjen Nielsen to lead Department of Homeland Security. Washington Post. 11-10-2017. Dostupné online [cit. 11-10-2017]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  16. MIROFF, Nick. Senate confirms Kirstjen Nielsen, a top White House aide, to lead Homeland Security. Washington Post. 05-12-2017. Dostupné online [cit. 06-12-2017]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  17. Kirstjen M. Nielsen Sworn-in as the Sixth Homeland Security Secretary [online]. 2017-12-06 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]