Konstantin Stoilov
| Konstantin Stoilov | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Lidová strana Conservative Party |
| Narození | 23. září 1853 Plovdiv |
| Úmrtí | 23. března 1901 (ve věku 47 let) Sofie |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Sofii |
| Alma mater | Robertova kolej Univerzita Heidelberg |
| Profese | soudce, diplomat a politik |
| Náboženství | pravoslaví |
| Ocenění | Order of Bravery |
| Commons | Konstantin Stoilov |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstantin Stoilov (Константин Стоилов) (23. září 1853 – 23. března 1901) byl přední bulharský politický činitel a dvojnásobný ministerský předseda. Simeon Radev jej popisoval jako nejevropštějšího bulharského politického vůdce své doby.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Plovdivu, vystudoval Robertovu kolej v Istanbulu a pak studoval na Ruprecht-Karlově univerzitě v Heidelbergu až na doktorský stupeň.[1] Zatímco žil v Německu, stal se svobodným zednářem.[2]
Jako kariérní politik v Bulharské konzervativní straně a později jako vůdce vlastní Lidové strany (tzv. národňáci)[1] stál v čele řady vládních resortů včetně ministerstva zahraničních věcí, ministerstva spravedlnosti či ministerstva vnitra. Jeho první období v křesle předsedy vlády v roce 1887 trvalo jenom krátkou dobu. Na tento post se vrátil roku 1894, aby dále předsedal vládě vyznačující se vzrůstající tolerancí k činnosti Vnitřní makedonské revoluční organizace[3], stejně jako spravedlivějším zacházením se židy (jako právník Stoilov v roce 1890 úspěšně bránil vračanské židy před obviněními z rituálních vražd[4]). Stoilovova vláda čelila kampani kritiky části tisku organizované jeho hlavním politickým protivníkem Stefanem Stambolovem a následkem toho vydala Stoilovova administrativa legislativní nařízení proti Stambolovovi, pozoruhodným způsobem zabavující jeho pozemky pro státní účely a rušící penze placené bývalým vládním ministrům.[5] Stoilovem vedená koalice setrvala u moci až do roku 1899, kdy se započala řada liberálních vlád. Zůstal důležitým hráčem na bulharské politické scéně až do své smrti.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstantin Stoilov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Profile of Stoilov. www.bnr.bg [online]. [cit. 2011-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-12.
- ↑ HISTORY OF FREEMASONRY IN BULGARIA (Part I - from the First references to 1941). www.grandlodge-bulgaria.org [online]. [cit. 2011-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-01.
- ↑ The Macedonian Issue
- ↑ Saving the Bulgarian Jews in World War II. b-info.com [online]. [cit. 2011-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-09.
- ↑ S.G. Evans, A Short History of Bulgaria, London, Lawrence and Wishart, 1960, p. 141
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin Stoilov na Wikimedia Commons - Vydané práce od nebo o Konstantinu Stoilovovi Archivováno 13. 10. 2012 na Wayback Machine.
