Krujë Kruja | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°30′39″ s. š., 19°47′33″ v. d. |
Nadmořská výška | 532 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Albánie |
Kraj | Drač |
Okres | Krujë |
Krujë | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 372 km² |
Počet obyvatel | 11 721 (2011) |
Hustota zalidnění | 31,5 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 511 |
PSČ | 1501 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krujë (albánsky: Krujë nebo Kruja, řecky: Κρόια Kroia, italsky: Croia, turecky: Akçahisar) je hlavní město okresu Krujë v Albánii. Žije zde kolem 20 000 obyvatel. Jedná se o historicky významné město, odkazující na klíčové epizody albánských dějin se zachovaným centrem a pevností. Je turisticky navštěvované.[1][2]
Název města pochází z albánského slova pro pramen, krua. Stejně je pojmenována i nedaleká hora s výškou 1100 m n. m. Poprvé se objevil v 7. století, byl odsud přejat do latiny a řečtiny. Turecký název města (Akçahisar) odkazuje na místní pevnost a znamená bílá pevnost.
Město se rozkládá na západním svahu hory v nadmořské výšce od 350 m n. m. až po 700 m. n. Západně od něj krajina přechází v rovinaté pole (Fushë-Krujë) s městem, které se rozvinulo na křižovatce hlavního tahu Tirana–Skadar se silnicí směrem do Kruji. Západně od města se nachází rozsáhlé povrchové doly.
Před příchodem křesťanství docházelo v prostoru hory, tyčící se nad Krují, k pohanským rituálům. V raném středověku, mezi 6. a 9. stoletím, se Kruja vyvinula ze středně velké opevněné osady v malé město. Předměty z tohoto období, které byly nalezeny v okolních hrobech, svědčí o vysokém společenském postavení a bohatství pohřbených. V 9. století je doloženo biskupství pod názvem Suffragan[3] a působení biskupa jménem David. V téže době se sem svým vlivem přiblížila Byzantská říše. V závěru 12. století bylo hlavním městem knížectví Arbër[4], prvního v dějinách Albánie, kterému vládl místní (albánský) vůdce (Progon)[5]. Pevnost měla strategický význam, neboť se nachází na dobře bránitelném místě a je z ní výhled do rozsáhlé rovinaté krajiny u pobřeží moře.
V období středověku město dobyl srbský car Štěpán Dušan, když porazil byzantskou armádu. Nacházelo se nějaký čas na okraji jeho panství.[6] Jeho nástupci však nedokázali čelit tureckému vpádu pod vedením sultána Murata I., který pevnost obsadil již v roce 1415.[7][8] Do nedaleké nížiny potom přesídlil kolonisty z Malé Asie, čímž vznikl základ budoucího Fushë-Krujë.
Krujë je známo jako rodné město albánského národního hrdiny Skanderbega. Pevnost původně patřila jeho otci.[9] Skanderbeg byl Turky původně jmenován jako správce místního regionu, velmi brzy však pochopil, že s Osmany vůbec nemusí spolupracovat a vzbouřil se.[10] Po 35 let byly vedeny o pevnost usilnovné boje a vzbouřenci pod Skanderbegovým vedením zde úspěšně odráželi osmanské Turky (v letech 1443[9] až 1478). V roce 1450 zde probíhalo několik měsíců[11] trvající dlouhé obléhání (dle dubrovnických záznamů[9]). Benátčané v této době zásobovali obléhající turecké vojsko.[11] Po tureckém neúspěchu požádal Skanderbeg o pomoc papeže, který následně zajistil vojsko od aragonského krále Alfonse I.[11]
Roku 1466 povolal sultán do boje 150 000 vojáků.[12][13] Obléhání bylo opět neúspěšné a trvalo dva měsíce.[14] Hrad byl ubráněn během čtyř obležení před konečnou kapitulací krátce po smrti albánského národního hrdiny Gjergje Kastriotiho (Skanderbega). Ten žádal před dalším tureckým útokem o pomoc Benátskou republiku a další albánské regionální vládce.[15] Pevnost padla po dvouletém obléhání roku 1478.[16]
Ještě v roce 1480 se mělo místní albánské obyvatelstvo proti Turkům vzbouřit. Plán však ztroskotal v samotném počátku, neboť téměř celé 15. století trvající boje vysílily místní obyvatelstvo a přivedly jej na pokraj hladomoru.[17] Město tak zůstalo až do roku 1912 integrální součástí Osmanské říše.
Město spravovala rodina Toptani.[18] V turecké době bylo také centrem bektašiů, kteří využívali historickou pevnost.[19] V 16. století byla postavena místní Bazarová mešita (albánsky Xhamia e pazarit). Turci neměli příliš velký zájem na údržbě pevnosti, která se nacházela hluboko v jejich vnitrozemí a tak stavba postupně chátrala. Vše také poničilo i zemětřesení, které Kruji zasáhlo roku 1617.[8] Do 21. století se dochovala především původní strážní věž.
V 19. století zde vzniklo tekke (tekija).[20] Ta zde vznikala ale postupně během celého období turecké nadvlády. Postaveny byly rovněž i turecké lázně (hamam).[8]
V roce 1907 zde došlo k povstání proti turecké státní správě. Vzbouřenci požadovali zrušení nových daní, které na ně byly uvaleny a snížení těch původních.[21] Proti povstalcům byla ze Skadaru vyslána turecká armáda, která jej následně potlačila. Docházelo i k dalším povstáním, byl např. zabit místní soudce tureckého soudu.[22] V roce 1912 zde došlo k dalšímu povstání proti Turkům, mnozí místní vyrazili rovněž do boje také do nedalekého Kosova.[23] V témže roce ale vyhlásila Albánie nezávislost na Turecku. V roce 1914 město obsadil Essad Toptani, poté mu jej ale vzal Prenk Bib Doda. Později bylo okupováno Ústředními mocnostmi během první světové války.
V předvečer italské invaze do Albánie se v blízkosti Kruji nacházela většina albánského vojska, připravena bránit metropoli Tiranu před případným útokem. Plán počítal se stažením jednotek dále na sever k jugoslávské hranici v případě dalšího italského postupu.[24] Po úspěšné invazi se okupační režim dopouštěl v Kruji represí. Tvrdý byl boj s partyzány a odpůrci okupace. Popraveni byli např. tři lidé, kteří chtěli zapálit dům kolaborativního předsedy vlády.[25]
V roce 1956 byl uskutečněn archeologický průzkum nejstarších částí dnešního města, byla nalezena původní nekropole, na základě níž bylo zjištěno, že nejstarší osídlení zde bylo možná již v 7. století.[3]
Modernizace města byla realizována v po druhé světové válce. První nemocnice byla postavena v roce 1946 a poliklinika v roce 1948, modernizována byla v roce 1979. V letech 1968 až 1969 byla přidána lékařská laboratoř a chirurgické oddělení. Vznikl také moderní hotel, který nese Skanderbegovo jméno.[8]
Na počátku 21. století se město sice otevřelo turistice, probíhá však pomalu jeho obnova. Ta bude také muset zahrnovat restauraci historického charakteru města[2] a vypořádat se s modernistickou výstavbou, která je v přímém rozporu se staletími rozvoje Kruji. V roce 2017 ji navštívilo 305 000 domácích i zahraničních turistů.[26]
Krujë je jedním z center turistiky v současné Albánii a ta vytváří značnou část pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo (ubytování, pohostinství apod.). Tradičně zde byl rozvinutý obuvnický průmysl.[zdroj?] V okolí města se také nacházejí olivové háje. Jižně od Kruji potom existují povrchové doly, resp. lomy na vápenec. V nedalekém Fushë-Krujë stojí cementárna.
Hlavní turistické atrakce představují hrad Krujë, resp. pevnost, v níž se nachází Skanderbegovo muzeum (budovu navrhla Pranvera Hoxha, otevřena roku 1982). Pevnost má symbolický význam pro albánský národ.
Uvnitř se také nachází historický a rekonstruovaný dům z období osmanských Turků (původně sídlo rodiny Toptani), který slouží jako Národní etnografické muzeum). To bylo zřízeno v roce 1989. V roce 2022 bylo rozhodnuto o jeho obnově finanční pomocí z EU.[27]
Navštěvován je rovněž starý obnovený orientální bazar s původní ulicí. Domy pochází povětšinou z 19. století. Tradičně se na místním trhu vyrábí typické albánské čepice keče.[28]
Osmanský most, který nese jméno po Abdylovi Agësovi je původem z 18. století a nachází se jižně od města.
Národní park Qafë-Shtama leží severně od Kruji.
Místní fotbalový tým nese název KS Kastrioti a založen byl v roce 1926. Na krátkou dobu byl v roce 1951 přejmenován na Puna Kruje (Práce). Hraje na stadionu Kastrioti, který se nachází v západní části města, a má kapacitu 8500 osob. Od sezóny 2017/2018 hraje v druhé albánské fotbalové lize.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Krujë na anglické Wikipedii a Krujë na německé Wikipedii.