Leopold I. Vilém

Leopold I. Vilém Habsburský
Jeho Jasnost a nejdůstojnější Pán; Leopold I. Vilém Habsburský
	Arcibiskup magdeburský; administrátor
	arcivévoda Leopold Vilém kolem roku 1642; autor portrétu Jan van den Hoecke
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	magdeburská
Předchůdce	Kristián Vilém Braniborský
Nástupce	August Sasko-Weißenfelský
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Pasovský biskup (1625–1662); Štrasburský biskup (1626–1662); Halberstadtský biskup (1627–1648); Olomoucký biskup (1638–1662); Vratislavský biskup (1656–1662);
Osobní údaje
Datum narození	5. ledna 1614 nebo 6. ledna 1614
Místo narození	Štýrský Hradec, Rakousko
Datum úmrtí	20. listopadu 1662 (ve věku 48 let)
Místo úmrtí	Vídeň, Rakousko
Místo pohřbení	Císařská hrobka ve Vídni
Rodiče	Ferdinand II. Štýrský; Marie Anna Bavorská
Příbuzní	Marie Anna Habsburská, Cecílie Renata Habsburská, Ferdinand III. Habsburský a Jan Karel Habsburský (sourozenci)
Povolání	Velmistr řádu německých rytířů; Nizozemský místodržitel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold I. Vilém Habsburský, resp. Rakouský (5. ledna 1614 Štýrský Hradec – 20. listopadu 1662 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, který byl biskup, arcibiskup, velmistr řádu německých rytířů a nizozemský místodržitel.

Původ

Byl nejmladší syn a sedmý potomek císaře Ferdinanda II. z jeho prvního manželství s Marií Annou Bavorskou. Jeho starší bratr Ferdinand se stal císařem a sestra Cecílie Renata polskou královnou.

Život

Církevní kariéra

Od mládí byl Leopold Vilém předurčen k církevní kariéře. Ještě v dětském věku, roku 1625, se stal nástupcem svého strýce arcivévody Leopolda v úřadu pasovského biskupa a ujal se také opatství v alsaských klášterech Murbach a Lüders. O dva roky později v roce 1627 ho svým biskupem zvolila halberstadtská kapitula. V letech 1629–1631 byl opatem v hesenském Hersfeldu. Roku 1629 získal hodnost magdeburského biskupa. V roce 1637 byl zvolen biskupem olomouckým, avšak neměl biskupské svěcení, a proto biskupství spravovali administrátoři z řad kanovníků olomoucké kapituly. Roku 1642 byl zvolen velmistrem řádu německých rytířů, jehož členem byl od svých jedenácti let. Roku 1655 byl zvolen biskupem ve slezské Vratislavi. Obvykle se tvrdí, že Leopoldova činnost na poli církevním byla většinou ryze formální, omezovala se především na reprezentační funkce a vlastní správa ležela na bedrech administrátorů, což by při množství jeho funkcí nebylo nic překvapujícího, nicméně přinejmenším v případě olomouckého biskupství dochovaná početná korespondence s administrátory dokládá, že si ponechal rozhodování i o záležitostech nečekaně detailních.

Osobní zájmy arcivévody, který nikdy nepřijal vyšší svěcení, směřovaly k vojenství, diplomacii, vysoké politice, sběratelství a umění. Proslul jako mecenáš umění.

Nizozemský místodržitel

V roce 1639 převzal vrchní velení nad císařskou armádou a snažil se vytlačit z Čech a ze Slezska švédská vojska. V letech 1646–1656 byl místodržícím ve španělském Nizozemí (dnešní Belgie), kdy zastupoval španělského krále Filipa IV.. Zde také naplno rozvíjel své sběratelské aktivity.

Po smrti svého bratra císaře Ferdinanda III. uvažoval o kandidatuře na císařský trůn. Stal se také důvěrníkem a rádcem svého synovce Leopolda I. Postupně se stáhl do ústraní a věnoval se reformě Řádu německých rytířů. Zemřel ve věku 48 let a byl pohřben v rodové hrobce Habsburků ve vídeňském klášteře kapucínů.

Významné úřady které Leopold Vilém za svého života zastával

biskup pasovský (1625–1662)
biskup štrasburský (1626–1662)
biskup halberstadtský (1627–1648)
arcibiskup magdeburský (1629–1635)
biskup olomoucký (1638–1662)
velmistrem řádu německých rytířů (1642–1662)
místodržícím Habsburského Nizozemí (1647–1656)
biskup vratislavský (1656–1662)

Galerie

Arcivévoda Leopold Vilém ve své obrazárně v Bruselu (David Teniers, ca. 1650, Uměleckohistorické muzeum ve Vídni).
Arcivévoda Leopold Vilém na obraze od Petera Thyse z let 1650–1655.

Vývod z předků

Filip I. Sličný

Ferdinand I. Habsburský

Jana I. Kastilská

Karel II. Štýrský

Vladislav Jagellonský

Anna Jagellonská

Anna z Foix

Ferdinand II. Habsburský

Ferdinand I. Habsburský

Anna Habsburská

Anna Jagellonská

'Leopold Vilém Habsburský'

Ferdinand I. Habsburský

František I. Lotrinský

Odkazy

Literatura

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
Schreiber Renate, „ein Galeria nach meinem Humor“. Erzherzog Leopold Wilhelm, Wien – Milano, Kunsthistorisches Museum – Skira 2004 (Schriften des Kunsthistorischen Museums 8).
d'Elvert Christian, Die Hoch- und Deutschmeister und olmützer Bischöfe Leopold Wilhelm und Carl Joseph, Erzherzoge von Oesterreich, Notizen-Blatt der historisch- statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 1863, 49-55, 61-62.
ČECHURA, Jaroslav; MIKULEC, Jiří; STELLNER, František. Lexikon českých panovnických dynastií. Praha: AKROPOLIS, 1996. 232 s. ISBN 80-85770-30-X.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold I. Vilém na Wikimedia Commons
Leopold ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Christoph Brandhuber, heslo „Leopold Wilhelm“ v Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL).
církevní hodnosti Leopolda Viléma (anglicky)
Diecéze v Pasově (anglicky)
Diecéze halberstadtská
Arcidiecéze ve Štrasburku
Arcidiecéze olomoucká (anglicky)
Vratislavská arcidiecéze (anglicky)

Předchůdce:
Leopold V. Habsburský

Biskup pasovský
1625–1662

Nástupce:
Karel I. Josef Habsburský

Předchůdce:
Leopold V. Habsburský

Biskup štrasburský
1626–1662

Nástupce:
František Egon z Fürstenbergu

Předchůdce:
Kristian Vilém Braniborský

Biskup halberstadtský
1627–1648

Nástupce:
biskupství sekularizováno, stalo se součástí Braniborského markrabství

Předchůdce:
Kristián Vilém Braniborský

Arcibiskup magdeburský
administrátor
1631–1638

Nástupce:
August Sasko-Weissenfelský

Předchůdce:
Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna

Biskup olomoucký
1638–1662

Nástupce:
Karel I. Josef Habsburský

Předchůdce:
Karel Ferdinand Vasa

Biskup vratislavský
1656–1662

Nástupce:
Karel I. Josef Habsburský

Předchůdce:
Johann Kaspar I. von Stadion

Velmistr řádu německých rytířů
1641–1662

Nástupce:
Karel I. Josef Habsburský

Předchůdce:
Emmanuel de Moura Cortereal

Místodržitel Habsburského Nizozemí
1647–1656

Nástupce:
Juan José de Austria

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů

BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ		Znak olomouckého arcibiskupství

Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu

Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské

ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ

Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík

Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler

^Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Jeho Jasnost a nejdůstojnější Pán Leopold I. Vilém Habsburský
Arcibiskup magdeburský administrátor
arcivévoda Leopold Vilém kolem roku 1642 autor portrétu Jan van den Hoecke
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	magdeburská
Předchůdce	Kristián Vilém Braniborský
Nástupce	August Sasko-Weißenfelský
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Pasovský biskup (1625–1662) Štrasburský biskup (1626–1662) Halberstadtský biskup (1627–1648) Olomoucký biskup (1638–1662) Vratislavský biskup (1656–1662)
Osobní údaje
Datum narození	5. ledna 1614 nebo 6. ledna 1614
Místo narození	Štýrský Hradec, Rakousko
Datum úmrtí	20. listopadu 1662 (ve věku 48 let)
Místo úmrtí	Vídeň, Rakousko
Místo pohřbení	Císařská hrobka ve Vídni
Rodiče	Ferdinand II. Štýrský Marie Anna Bavorská
Příbuzní	Marie Anna Habsburská, Cecílie Renata Habsburská, Ferdinand III. Habsburský a Jan Karel Habsburský (sourozenci)
Povolání	Velmistr řádu německých rytířů Nizozemský místodržitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.