Lubomyr Huzar

Jeho Eminence Blaženost
Lubomyr kardinál Huzar, MSU
Lubomyr kardinál Huzar
Lubomyr kardinál Huzar
CírkevUkrajinská řeckokatolická církev
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení30. března 1958
světitel Ambrozij Andrej Senyšin
Biskupské svěcení2. dubna 1977
světitel Josip Slipyj
Kardinálská kreace21. února 2001
kreoval Jan Pavel II.
Titulkardinál kněz od Santa Sofia a Via Boccea
Osobní údaje
Datum narození26. února 1933
Místo narozeníLvov, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum úmrtí31. května 2017 (ve věku 84 let)
Místo úmrtíKyjev
Národnostukrajinská
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubomyr kardinál Huzar, MSU (ukrajinsky Любомир Гузар; 26. února 1933 Lvov31. května 2017) byl ukrajinský řeckokatolický duchovní, vyšší arcibiskup Ukrajinské řeckokatolické církve (2001 – 2011) a kardinál.

Narodil se ve Lvově, mládí prožil na území Polska. V roce 1944 před příchodem sovětské armády opustil spolu s rodinou Ukrajinu a emigroval do Rakouska. V letech 1944–1949 žil v Salcburku, později v USA. Zde studoval filozofii a teologii na univerzitách v Stanfordu, Washingtonu a New Yorku. Studoval rovněž na Papežské univerzitě Urbaniana v Římě. V letech 1958 až 1969 přednášel na univerzitě ve Stanfordu, následující tři roky vyučoval na Urbanianu.

Kněžské svěcení v byzantském ritu přijal 30. března 1958 v katedrále ve Stamfordu. V letech 1966–1969 působil jako duchovní v řeckokatolické farnosti v městě Kerhonkson. V roce 1972 roku vstoupil do řádu studytů (MSU – Monaci Studiti Ucraini), od roku 1974 byl představeným kláštera v Grottaferrata.

Dne 2. dubna 1977 mu arcibiskup Josip Slipyj tajně udělil biskupské svěcení (bez předchozího papežského potvrzení). V roce 1993 se vrátil na Ukrajinu s úkolem vytvořil klášter svého řádu v ternopilské archieparchii.

V roce 1995 byl synodem biskupů Ukrajinské řeckokatolické církve vybrán za exarchu kyjevsko-vyšegorodského. O rok později získal potvrzení svého biskupského svěcení od papeže Jana Pavla II. a 22. února tohoto roku byl jmenován titulárním biskupem Nisa di Licia. Na podzim téhož roku se stal pomocným biskupem lvovského arcibiskupa s titulem koadjutora a mimořádnými pravomocemi. Po smrti kardinála Ljubačivského 23. prosince 2000 byl jmenován apoštolským administrátorem lvovské arcidiecéze.

Dne 25. ledna 2001 ho synod biskupů Ukrajinské řeckokatolické církve zvolil vyšším arcibiskupem Lvova a následně získal potvrzení svého titulu od papeže Jana Pavla II. Ten ho také v 21. února téhož roku při konzistoři jmenoval kardinálem.

V roce 2005 se účastnil konkláve po smrti Jana Pavla II. Od srpna téhož roku jako vrcholný představitel Ukrajinské řeckokatolické církve získal titul vyššího/vrchního arcibiskupa kyjevsko-haličského. Následujících pět let se snažil o vznik řecko-katolického patriarchátu na Ukrajině.[1][2]10. února 2011 rezignoval na svoji funkci. Jeho nástupcem se stal Svjatoslav Ševčuk.[3] Zemřel 31. května 2017.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lubomyr Huzar na polské Wikipedii.

  1. Rádio Vaticana - Ukrajinský patriarchát ? jedině s papežovým požehnáním. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  2. Rádio Vaticana - Prefekt Kongregace pro východní církve na Ukrajině. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  3. Nový vyšší arcibiskup Ukrajinské řeckokatolické církve - Církev.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Arcibiskupský exarcha kyjevsko-vyšhorodský
Předchůdce:
-
1996
Lubomyr Huzar
Nástupce:
Mychajlo Koltun
Vyšší arcibiskup lvovský
Předchůdce:
Miroslav Ivan Ljubačivskij
20012004
Lubomyr Huzar
Nástupce:
Ihor Vozniak
Vyšší arcibiskup ukrajinské řeckokatolické církve
Předchůdce:
Miroslav Ivan Ljubačivskij
20012011
Lubomyr Huzar
Nástupce:
Svjatoslav Ševčuk
Kyjevský archeparcha
Předchůdce:
Vasylij Ihor Medvit
20042011
Lubomyr Huzar
Nástupce:
Svjatoslav Ševčuk