záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1998) cena Alexandra von Humboldta (1998) záslužný velkokříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1998) honorary doctor of University of Cologne (1999) velkokříž Maďarského záslužného řádu (1999) … více na Wikidatech
László Sólyom se narodil dne 3. ledna1942 v Pécsi v tehdejším Maďarském království. V roce 1965 ukončil studium práva na univerzitě v Pécsi, poté studoval na univerzitě v německéJeně. Od roku 1981 doktor právních věd. Profesor práva na univerzitách v Maďarsku a v Německu.
Jako erudovaný právník ve funkci prezidenta zdůrazňuje úlohu justice nejen při zabezpečování veřejného pořádku a ústavou zajištěných práv ústavou, ale i celé legitimity řádného fungování státu.[2]
V parlamentních volbách 2010 získal Fidesz-KDNP ústavní dvoutřetinovou většinu. Krátce po volbách unikla na veřejnost nepotvrzená informace, že Fidesz nebude již v srpnových prezidentských volbách podporovat prezidenta László Sólyoma, ale zvolí si někoho z vlastních řad.[3][4] A tak se také stalo, 29. června2010 byl novým prezidentem Maďarské republiky zvolen Pál Schmitt, ten úřad oficiálně převzal 6. srpna2010.[5] Podle průzkumů veřejného mínění si veřejnost přála opětovné zvolení Sólyoma, ale Fidesz prosadil svého kandidáta. Podle politologů totiž premiér Viktor Orbán plánoval velké změny v ústavě a Sólyom, jako bývalý ústavní právník, by mohl být překážkou při těchto změnách.[6]
A polgári jogi felelősség hanyatlása, Budapest, Akadémiai Kiadó, 1977.
Környezetvédelem és polgári jog, Budapest, Akadémiai Kiadó, 1980.
The Decline of Civil Law Liability. Budapest – Alphen aan den Rijn, Akadémiai Kiadó – Sijthoff and Noordhoff, 1980.
A személyiségi jogok elmélete, Budapest, Közgazdasági és Jogi Kiadó, 1983.
Die Persönlichkeitsrechte. Eine vergleichend-historische Studie über ihre Grundlagen. Budapest – Köln, Akadémiai Kiadó – Carl Heymanns Verlag, 1984.
A Zöld Hullám. Olvasókönyv a környezetvédelmi társadalmi mozgalmakról. Szerk.: Sólyom László és Szabó Máté. Budapest, ELTE, 1988.
Verfassungsgerichtsbarkeit in Ungarn. Analysen und Entscheidungssammlung 1990-1993. Baden-Baden, Nomos, 1995. (Georg Brunner spoluautor)
Constitutional Judiciary in a New Democracy: The Hungarian Constitutional Court. Ann Arbor, The University of Michigan Press, 2000. (Georg Brunner spoluautor)
Az alkotmánybíráskodás kezdetei Magyarországon, Budapest, Osiris, 2001.
Pártok és érdekszervezetek az Alkotmányban. Budapest, Rejtjel, 2004.
The Role of Constitutional Courts in the Transition to Democracy, with special reference to Hungary. International Sociology, March 2003, Vol.18(1), 137-165.o.
A jövő nemzedékek jogai és ezek képviselete a jelenben. In: Jávor Benedek (szerk.): A jövő nemzedékek jogai. Bp., [Védegylet], 2000, 37-46.o. Acta Juridica Hungarica, 43, Nos 1-2 (2002) 135-143.o.
Egy új szabadságjog: az információszabadság. Valóság, 1988/9. 14-34. o.
Mit szabad és mit nem? Capriccio polgári jogi témákra. Valóság, 1985/8. 12-24. o.
A társadalom részvétele a környezetvédelemben. Medvetánc, 1985/4-1986/1. 217-242.o.
↑KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATÍMNÍ EPILOG (1989–2008), s. 435.
↑ Államfő lehet Schmitt?. Hirado.cz [online]. 14. 04. 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-19.
↑ Köztársasági elnök lehet Schmitt Pál. VG.cz [online]. 14. 04. 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-17.
↑Schmitt Pál nyerte az államfőválasztást [online]. fn.hu, 2010-06-29 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. (magyar)
↑ Novým maďarským prezidentem je zlatý olympijský medailista Pál Schmitt. Novinky.cz [online]. Borgis, 29. 06. 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-01.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
↑VESTNESIS.LV. Par Triju zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky)
↑Order of Malta [online]. 2006-11-06 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-08. (anglicky)
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 marca 2009 r. o nadaniu orderów i odznaczenia. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-01.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.