Marco Tardelli | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
V roce 2016 | |||||||
Osobní informace | |||||||
Datum narození | 24. září 1954 (70 let) | ||||||
Místo narození | Careggine, Itálie | ||||||
Výška | 178 cm | ||||||
Hmotnost | 70 kg | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Fotbalový záložník (1972–1988) Fotbalový trenér (1988–2013) | ||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
Další informace | |||||||
Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | ||||||
Partner(ka) | Stella Pende Myrta Merlino | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marco Tardelli (24. září 1954, Capanne di Careggine, Itálie) je bývalý italský fotbalový záložník a trenér. Jako fotbalista Juventusu se stal pětinásobným mistrem ligy, také se stal jedním z prvních vítězů všech evropských pohárů (spolu se svými spoluhráči Cabrinim a Scireou).
Z Itálií získal na MS 1982 získal zlatou medaili a Jako trenér Itálie U21 vyhrál ME U21 2000.
Fotbalově vyrůstal v San Martinu. Poté v mládí chodil po konkurzech aby jej mohli vzít lepší kluby, jenže v Boloni, ve Fiorentině a také v Miláně jej kvůli jeho proporcím nechtěli. Poté si jej koupila Pisa, kde odehrál v roce 1972 první utkání ve třetí lize. S Nerazzurri hrál dva roky a v roce 1974 odešel do druholigového Coma. Zde odehrál výbornou jednu sezonu.
Po odehrané sezoně v Comě, začali námluvy s Fiorentinou ale zejména z Interem. Nakonec jej koupil Juventus v roce 1975 za 950 milionů lir.[1] Okamžitě jej trenér Parola zařadil na kraj obrany, kde se střídal s Spinosim. Poté byl i záložníkem a tomhle postu měl nejlepší sezonu 1980/81, když vstřelil celkem devět branek. U Bianconeri působil deset let a za tuhle dobu odehrál celkem 379 utkání a vstřelil 52 branek. Celkem získal 11 trofejí. Získal pět titulů v lize (1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84), dvě vítězství v italském poháru (1978/79, 1982/83) a také získal všechny evropské poháry: PMEZ 1984/85, UEFA 1976/77, PVP 1983/84 a Superpohár UEFA 1984.
V létě 1985 kvůli své nespokojenosti s pozicí na hřišti, o které rozhodl trenér Trapattoni, odešel do Interu. U přestupu byl zahrnut i ůtočník Serena + 3,2 miliard lir. Po dvou nevýrazných sezónách, při kterém bylo nejlepší umístění v lize 3. místo v sezoně 1986/87 a semifinále v poháru UEFA 1985/86, odešel do Švýcarského klubu St. Gallen, kde po jedné sezoně v roce 1988 ukončil kariéru.
Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
1972/73 | Pisa | Serie C | 8 | 2 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 8 | 2 |
1973/74 | Serie C | 33 | 2 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 33 | 2 | |
1974/75 | Como | Serie B | 36 | 2 | IP | 4 | 0 | - | 0 | 0 | 40 | 2 |
1975/76 | Juventus | Serie A | 26 | 2 | IP | 4 | 0 | PMEZ | 3 | 0 | 33 | 2 |
1976/77 | Serie A | 28 | 4 | IP | 4 | 1 | UEFA | 12 | 2 | 44 | 7 | |
1977/78 | Serie A | 26 | 4 | IP | 4 | 1 | PMEZ | 6 | 1 | 36 | 6 | |
1978/79 | Serie A | 29 | 4 | IP | 9 | 3 | PMEZ | 2 | 0 | 40 | 7 | |
1979/80 | Serie A | 18 | 4 | IP | 2 | 0 | PVP | 7 | 0 | 27 | 4 | |
1980/81 | Serie A | 28 | 7 | IP | 6 | 0 | UEFA | 3 | 1 | 37 | 8 | |
1981/82 | Serie A | 22 | 3 | IP | 4 | 1 | PMEZ | 3 | 0 | 29 | 4 | |
1982/83 | Serie A | 26 | 5 | IP | 10 | 1 | PMEZ | 8 | 2 | 44 | 8 | |
1983/84 | Serie A | 28 | 0 | IP | 6 | 1 | PVP | 8 | 1 | 42 | 2 | |
1984/85 | Serie A | 28 | 2 | IP | 6 | 0 | PMEZ+ES | 6+1 | 1+0 | 43 | 3 | |
1985/86 | Inter | Serie A | 19 | 2 | IP | 7 | 2 | UEFA | 8 | 3 | 34 | 7 |
1986/87 | Serie A | 24 | 0 | IP | 7 | 1 | UEFA | 6 | 0 | 37 | 1 | |
1987/88 | St. Gallen | Lega Nazionale A | 31 | 1 | ŠP | 2 | 0 | - | 0 | 0 | 33 | 1 |
Celkem | 410 | 44 | - | 75 | 11 | - | 75 | 11 | 560 | 66 |
Za reprezentaci odehrál 81 utkání a vstřelil 6 branek.[2] První utkání odehrál 7. dubna 1976 proti Portugalsku (3:1).[3] Poté se stal základním pilířem záložní řady reprezentace pro turnaje MS 1978 a (ME 1980. Na MS 1982 odehrál všechna utkání a získal zlatou medaili. Ve finále proti NSR vstřelil branku. Po odchodu Zoffa do důchodu v roce 1983 zdědil kapitánskou pásku, kterou nosil v devíti utkání. Dne 25. září 1985 odehrál svůj poslední zápas v reprezentaci proti Norsku (1:2).[4] Ještě byl v nominaci na MS 1986, ale neodehrál žádné ze 4 utkání.
Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | MS 1978 | 1 zápas ve skupině | 2. 6. | Francie | 90 | 0 | 2:1[5] |
2 zápas ve skupině | 6. 6. | Maďarsko | 90 | 0 | 3:1[6] | ||
3 zápas ve skupině | 10. 6. | Argentina | 90 | 0 | 1:0[7] | ||
1 zápas v semifinálové skupině | 14. 6. | NSR | 90 | 0 | 0:0[8] | ||
2 zápas v semifinálové skupině | 18. 6. | Rakousko | 90 | 0 | 1:0[9] | ||
3 zápas v semifinálové skupině | 21. 6. | Nizozemí | 90 | 0 | 1:2[10] | ||
ME 1980 | 1 zápas ve skupině | 12. 6. | Španělsko | 90 | 0 | 0:0[11] | |
2 zápas ve skupině | 15. 6. | Anglie | 90 | 0 | 1:0[12] | ||
3 zápas ve skupině | 18. 6. | Belgie | 90 | 0 | 0:0[11] | ||
o 3. místo | 21. 6. | Československo | 120 | 0 | 1:1 (8:9 na pen.)[13] | ||
MS 1982 | 1 zápas v první skupin. fáze | 14. 6. | Polsko | 90 | 0 | 0:0[14] | |
2 zápas v první skupin. fáze | 18. 6. | Peru | 90 | 0 | 1:1[15] | ||
3 zápas v první skupin. fáze | 23. 6. | Kamerun | 90 | 0 | 1:1[16] | ||
1 zápas ve druhé skupin. fáze | 29. 6. | Argentina | 90 | 1 | 2:1[17] | ||
2 zápas ve druhé skupin. fáze | 5. 7. | Brazílie | 75 | 0 | 3:2[18] | ||
Semifinále | 8. 7. | Polsko | 90 | 0 | 2:0[19] | ||
Finále | 11. 7. | NSR | 90 | 1 | 3:1[20] | ||
MS 1986 | Neodehrál žádné ze 4 utkání |
Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[21]
Po fotbalové kariéře se začal věnovat trenéřině. Nejprve se stal trenérem reprezentace Itálie U16 kterou vedl v letech 1988–1990. Poté získal funkci asistenta u Itálie U21, kde zůstal do roku 1993 když získlal své první klubové angažmá ve Serie C|třetiligové Comě. V první sezoně pomohl k postupu do druhé ligy, ve které ale zůstal jednu sezonu. Od sezony 1995/96 působil v Ceseně, kde byl v roce 1996 propuštěn. V téhož roku byl najat Maldinim jako asistent u reprezentace Itálie. V roce 1997 se stal hlavním trenérem reprezentace Itálie U21[22] se kterou vyhrál ME 2000 a zúčastnil se i OH 2000.
Dne 7. října 2000 se stal trenérem Interu na jednu sezonu a to 2000/01. Poté ještě působil v druholigových klubech Bari a Arezzo. Poslední angažmá měl u reprezentace Irska, kde působil v letech 2008–2013 jako asistent u trenéra Trapattoniho.[23]
Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Umístění | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Úspěch | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Úspěch | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | ||
1993/94 | Como | Serie C1 | 37 | 15 | 13 | 9 | 5. místo (postup) | IP | 1 | 0 | 0 | 1 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 38 | 15 | 13 | 10 |
1994/95 | Serie B | 38 | 7 | 12 | 19 | 19. místo (sestup) | IP | 3 | 1 | 0 | 2 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 41 | 8 | 12 | 21 | |
1995/96 | Cesena | Serie B | 38 | 13 | 10 | 15 | 10. místo | IP | 1 | 0 | 0 | 1 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 39 | 13 | 10 | 16 |
1996 | Serie B | 8 | 1 | 4 | 3 | propuštěn v říj. | IP | 3 | 2 | 0 | 1 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 11 | 3 | 4 | 4 | |
2000/01 | Inter | Serie A | 33 | 14 | 9 | 10 | nastoupil v říj., 5. místo | IP | 2 | 0 | 1 | 1 | - | UEFA | 6 | 1 | 4 | 1 | - | 41 | 15 | 14 | 12 |
2003 | Bari | Serie B | 22 | 8 | 10 | 4 | nastoupil v led.,11. místo | IP | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 22 | 8 | 10 | 4 |
2005 | Arezzo | Serie B | 6 | 2 | 1 | 3 | nastoupil v bře. a propuštěn v dub. | IP | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 6 | 2 | 1 | 3 |
Celkem | 182 | 60 | 59 | 63 | - | - | 10 | 3 | 1 | 6 | - | - | 6 | 1 | 4 | 1 | - | 198 | 64 | 64 | 70 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marco Tardelli na italské Wikipedii.
Trenér italské fotbalové reprezentace do 21 let | ||
---|---|---|
Předchůdce: Rossano Giampaglia |
1997–2000 Marco Tardelli |
Nástupce: Claudio Gentile |
Trenér egyptské fotbalové reprezentace | ||
---|---|---|
Předchůdce: Mohsen Saleh |
2004 Marco Tardelli |
Nástupce: Hassan Shehata |