Miroslav Kárný (historik)

Miroslav Kárný
Miroslav Kárný (27. února 2020)
Miroslav Kárný (27. února 2020)
Narození9. září 1919
Praha
Úmrtí9. května 2001 (ve věku 81 let)
Praha
Povoláníhistorik a novinář
Politická stranaKomunistická strana Československa
PříbuzníZdeněk Kárný[1] (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Kárný (9. září 1919 Praha – 9. května 2001 Praha) byl český novinář a historik.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Kárný se narodil 9. září 1919 v Praze v rodině majitele obchodu s galanterií. Jeho rodiče měli židovské kořeny, oba však vystoupili z Židovské náboženské obce hned po vzniku Československa. V Praze absolvoval základní školu a v roce 1930 začal studovat na Akademickém gymnáziu Na Příkopě (nynější gymnázium ve Štěpánské ulici).[2] Hned ve svých osmnácti letech roku 1937 vstoupil do komunistické strany. Následujícího roku odmaturoval a začal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studovat český jazyk a historii.[3] Kvůli uzavření vysokých škol na podzim roku 1939 však nedostudoval. Nejprve pracoval jako zemědělský dělník a 11. listopadu 1941 byl jako jeden z prvních deportován transportem do Terezína, aby tam jako člen „Aufbaukommando“ budoval koncentrační tábor. V Terezíně ilegálně organizoval komunistickou stranu. Oženil se tam s Margitou Krausovou (terezínská svatba nebyla úřady po válce uznána, proto se pak museli vzít znovu).[4] Dne 28. září 1944 byl Kárný deportován do Birkenau, záhy však byl kvůli evakuaci osvětimského koncentračního tábora evakuován do tábora Kaufering a nakonec přežil i pochod smrti v dubnu 1945.[5] V koncentračních táborech zahynula řada jeho příbuzných, mezi jinými i jeho matka a mladší bratr.[6]

Již od 1. června 1945 se stal členem redakce Rudého práva.[7] V souvislosti s procesem se Slánským byla vznášena různá obvinění i proti Kárnému. Od konce listopadu 1951 do března 1952 pobýval na nucené placené dovolené. Provedl sebekritiku, v níž přiznal své chyby, a poprosil stranu, aby mu dala příležitost napravit všechno, co spáchal. Strana sebekritiku přijala, zůstal i nadále členem KSČ a mohl vykonávat své žurnalistické povolání,[8] i když na mnohem méně exponovaném místě: byl přidělen do redakce Kladenského kováka (závodního časopisu kladenských oceláren). Odtud v roce 1958 přešel do redakce novin Svoboda, kde nakonec působil i jako šéfredaktor. Roku 1968 Svobodu opustil, protože jej Alexander Dubček ustanovil vedoucím tiskového oddělení sekretariátu ÚV KSČ. Po okupaci Československa roku 1968 byl Kárný této funkce zbaven a počátkem roku 1970 byl vyloučen z KSČ. Tento postih se netýkal jeho manželky Margity, která v KSČ zůstala.[9] Za tři roky poté byl získán ke spolupráci se Státní bezpečností v kategorii agent.[10] Vázací akt podepsal ve vinárně Zlatý kříž dne 31. října 1973 a dostal krycí jméno Mirek.[11] V první polovině 70. let pracoval v reprografickém středisku Institutu poradenství,[12] a to nejprve jako zástupce vedoucího, později jako vedoucí.

V roce 1974 odešel do důchodu a začal se věnovat historické práci.[13] Přestože studium historie nedokončil, podařilo se mu publikovat v předních odborných časopisech. Roku 1978 publikoval v Československém časopise historickém článek o koncentračních táborech,[14] v dalších letech následovaly práce o „židovské otázce“, politice nacistického Německa vůči Česko-Slovensku a v Protektorátu. Většinu textů o perzekuci Židů během druhé světové války ovšem mohl publikovat až po roce 1989, včetně zásadní monografie Konečné řešení. Genocida českých židů v německé protektorátní politice (1991). Roku 1994 spoluzakládal odborné periodikum Terezínské studie a dokumenty a vedl také kolektiv, jenž publikoval Terezínskou pamětní knihu (seznam židovských obětí deportací z Protektorátu). Odbornou činnost vyvíjel až do své smrti 9. května 2001.[15] V září 2019 byla zveřejněna kniha Terezínské Kalendárium -- Terezín v Konečném Řešení „Židovské Otázky“ (Miroslav Kárný a Margita Kárná).[16]

S manželkou Margitou Kárnou (1923–1998) měl dceru a dva syny: v roce 1946 dvojčata Janu a Zdeňka, v roce 1948 se narodil ještě Miroslav. Všechny tři děti získaly vysokoškolské vzdělání.[17]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Wehrmacht na Václaváku. Kluka z ikonické fotky zavraždili v Osvětimi. 13. března 2024. Dostupné online. [cit. 2024-03-13].
  2. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 8–9. 
  3. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919–1974. Praha: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 11–12. 
  4. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 24–25. 
  5. ↑ KEMPER, Raimund. Miroslav Kárný (1919–2001) [online]. 2001 [cit. 2015-06-01]. S. 3–5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-20. 
  6. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 28–29. 
  7. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 30. 
  8. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 52–54. 
  9. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 69. 
  10. ↑ KÁRNÝ, Miroslav. SO KS SNB Praha – Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování [online]. Archiv bezpečnostních složek [cit. 2015-06-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 70. 
  12. ↑ Kemper (2001), s. 5–7.
  13. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 70–72. 
  14. ↑ KÁRNÝ, Miroslav. Koncentrační tábory, SS a německé monopoly. Československý časopis historický. 1978, roč. 76, čís. 5, s. 676–712. 
  15. ↑ Kemper (2001), s. 27.
  16. ↑ Terezínské Kalednárium - Terezín v Konečném Řešení "Židovské Otázky" [online]. Praha: dědicové, 7.9.2019 [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974. Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 85 s. Dostupné online. S. 54. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]