Nicolas Gill

Nicolas Gill
Nicholas Gill
Osobní informace
Datum narození24. dubna 1972 (52 let)
Místo narozeníMontréal KanadaKanada Kanada
StátKanada
RodinaMarie-Hélène Chisholmová (manželka)
Sportovní informace
Klub / DojoClub Kano (klub zač.)
Shidokan club Montreal (klub, vrch.)
TrenéřiMarc Richelme (zač.)
Nina Marcucciová (zač.)
Stepháne Gill (sparring)
Hiroshi Nakamura (klub, osob., repr.)
Lionel Langlais (repr. OH92)
Kategoriestřední těžká váha
Úchoplevý
Oblíbená technikao-soto-gari, kučiki-taoši, tani-otoši, uki-waza, katame-waza
Účast na LOH1992, 1996, 2000, 2004
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
stříbro LOH 2000 polotěžká váha
bronz LOH 1992 střední váha
Mistrovství světa v judu
stříbro MS 1993 střední váha
bronz MS 1995 střední váha
bronz MS 1999 polotěžká váha

Nicolas Gill (* 24. dubna 1972 Montréal) je bývalý kanadský zápasníkjudista, stříbrný a bronzový olympijský medailista z roku 1992 a 2000.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S judem začínal v 6 letech v montréalské čtvrti Cartierville v klubu Kano. Od 14 let se vrcholově připravoval v klubu Shidokan pod vedením Hiroshi Nakamury. V kanadské mužské reprezentaci se pohyboval od 17 let ve střední váze do 86 kg. V roce 1992 se kvalifikoval na olympijské hry v Barceloně. V úvodním kole porazil na body (wazari) nebezpečného Nizozemce Bena Spijkerse a ve čtvrtfinále překvapivě vybodoval úřadujícího mistra světa Japonce Hirotaku Okadu. V semifinále však další překvapení nepřipustil obhájce prvenství Polák Waldemar Legień a po porážce na body (yuko) spadl do boje o třetí místo proti Rumunu Adrianu Croitoruovi. Vyrovnaný souboj o třetí místo rozhodl v jeho polovině na ippon technikou tani-otoši.

V roce 1996 statoval na olympijských hrách v Atlantě. Po dobrém nalosování postoupil do čtvrtfinále, kde prohrál po minutě boje s Němcem Markem Spittkou na ippon technikou yoko-guruma. V opravném pavouku se do bojů o medaile neprobojoval a obsadil dělené 7. místo.

Od roku 1997 přestoupil do vyšší polotěžké váhy do 100 kg. Na srpnovém panamerickém mistrovství v mexické Guadalajaře si v úvodním kole vážně poranil koleno a přišel o zbytek sezony. Po plastice vazu se na tatami vrátil v průběhu roku 1998 a až do konce sportovní kariéry ho pravé koleno v přípravě omezovalo. V roce 2000 se kvalifikoval na své třetí olympijské hry v Sydney. Do Sydney přijel ve výborné formě. Jeho spanilou takticko-fyzickou jízdu zastavil až ve finále tehdy téměř neporazitelný Japonec Kósei Inoue. Získal stříbrnou olympijskou medaili. V dalších letech se však stále ozývala jeho bolavá kolena. V roce 2004 prakticky neprodělal přípravu na olympijské hry v Athénách a prohrál v úvodním kole na ippon technikou yoko-otoshi s Italem Michele Montim. Vzápětí ukončil sportovní kariéru.[1] Věnuje se trenérské práci. K jeho nejznámějším žákům patří Antoine Valois-Fortier.

Turnaj 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
střední váha polotěžká váha
Olympijské hry 3. 7. 2. úč.
Mistrovství světa 7. 2. 3. 3. 7. 5.
Panamerické hry ? 1. 1. 2.
Panamerické mistrovství 1. 2. úč. 1. 1.
Akademické MS 1.
MS juniorů 7. 2.

Olympijské hry

[editovat | editovat zdroj]
Rok Kategorie 1/64 1/32 1/16 čtvrtfinále semifinále finále o bronz opravy opravy opravy
LOH 1992 střední váha volný los výhra - waz/hrm
Nizozemsko B. Spijkers
výhra - waz/tno
Čína Wang Nan
výhra - waz/?
Japonsko H. Okada
prohra - yuk/son
Polsko W. Legień
výhra - 3:16/tno
Rumunsko A. Croitoru
LOH 1996 střední váha výhra - 1:42/ (wip)
Guatemala R. Cano
výhra - 1:15/osg
Konžská republika A. Ndenguet
výhra - 4:20/jg
Španělsko L. Villar
prohra - 1:05/ygu
Německo M. Spittka
prohra - 0:05/isn
Nizozemsko M. Huizinga
výhra - 3:01/jg
Brazílie B. Zanol
LOH 2000 polotěžká váha volný los výhra - 2:38/kke
Nizozemsko B. Sonnemans
výhra - 1:34/ (wip)
Portugalsko P. Soares
výhra - kok/ksk
Gruzie I. Džikurauli
výhra - kok/?
Francie S. Traineau
prohra - 2:09/uma
Japonsko K. Inoue
LOH 2004 polotěžká váha volný los prohra - 4:07/yot
Itálie M. Monti
  1. Archivovaná kopie. www.ledevoir.com [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-14. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]