Operace byla součástí severoafrické kampaně a měla za úkol vytlačit Němce a vichistické jednotky ze severní Afriky (Maroko, Alžírsko), než tam stihnou vybudovat předmostí, a poté se spojit s britskými silami v Tunisku.
Operace byla rozdělena do tří hlavních operačních sektorů.
Západní operační svaz (Western Task Force):
Tento svaz byl celý americký a vyplul rovnou z USA. Vylodil se na třech místech na frontě dlouhé 320 km kolem Casablanky na pobřeží Maroka. Casablanca, Fedala, Port Lyautey a nejjižněji ležící Sáfí
Síla byla 33 000 vojáků, z 34. pěší divize a části 9. pěší divize a 1. tankové divize. Účastnily se také oddíly Commandos
Lodě: velitelská loď Bulolo, letadlová loď Argus, eskortní letadlová loď Avenger, křižníky Sheffield, Scylla, Charybdis, protiletadlové lodě Palomares, Pozarica, Tynwald, 13 torpédoborců a dopravní, zásobovací lodě
Alžírský operační svaz byl úspěšný a bez větších problémů obsadil město. Oranský operační svaz nebyl tak úspěšný a obsadit přístav se povedlo teprve v noci, když bylo u Tafarainu vybudováno a zajištěno předmostí a dobyto letiště. Nejtěžší boje byly svedeny o Casablanku, jež byla obsazena až 11. listopadu.
Touto operací byl Rommelův osud definitivně zpečetěn. Dostal by se mezi dva „mlýnské kameny“, neboť jej ze západu „drtily“ Eisenhowerovy jednotky a z východu Montgomeryho osmá armáda. Bylo tedy pro něj životně důležité udržet opěrné body v Tunisku (Tunis, Bizerta).