PhDr. Petr Kolář | |
---|---|
Petr Kolář (2019) | |
2. velvyslanec ČR ve Švédsku | |
Ve funkci: 5. září 1996 – 1998 | |
Předchůdce | Václav Frýbert |
Nástupce | Tomáš Husák |
Velvyslanec ČR v Irsku | |
Ve funkci: 13. září 1999 – 2003 | |
Předchůdce | Luboš Nový |
Nástupce | Josef Havlas |
Náměstek ministra zahraničních věcí ČR | |
Ve funkci: 1. září 2003 – 11. října 2005 | |
4. velvyslanec ČR v USA | |
Ve funkci: 2. prosince 2005 – 30. června 2010 | |
Předchůdce | Martin Palouš |
Nástupce | Petr Gandalovič |
5. velvyslanec ČR v Rusku | |
Ve funkci: 8. února 2011 – 31. prosince 2012 | |
Předchůdce | Miroslav Kostelka |
Nástupce | Vladimír Remek |
Narození | 27. září 1962 (62 let) České Budějovice Československo |
Partner(ka) | Světlana Witowská |
Děti | Ondřej Kolář Adam Kolář |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | diplomat |
Podpis | |
Commons | Petr Kolář (diplomat) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr Kolář (* 27. září 1962 České Budějovice)[1] je český manažer, poradce a bývalý diplomat.
V roce 1986 vystudoval etnografii a folkloristiku[2] na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1986–1987 působil jako odborný pracovník v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV,[3] poté se stal komunistickému režimu nepohodlným a rok pracoval v dělnických profesích.[2]
V letech 1988–1989 absolvoval základní vojenskou službu. Poté rok pracoval ve Výzkumném středisku pro otázky míru a odzbrojení ČSAV. V letech 1990–1992 byl zaměstnán jako vědecký pracovník v Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV, následující rok působil v Institutu pro strategická studia Ministerstva obrany.[3] Pracoval i jako novinář.[2]
Od roku 1993 pracoval pro Ministerstvo zahraničních věcí, kde v letech 1993–1995 vedl odbor krajanských a nevládních styků a následující rok 3. teritoriální odbor – východní a jižní Evropa. V letech 1996–1998 zastupoval Českou republiku jako velvyslanec ve Švédsku, následující rok byl poradcem pro evropskou integraci a Balkán v Kanceláři prezidenta republiky ČR.[3]
V roce 1997 jako blízký spolupracovník ministra zahraničí Josefa Zieleniece jako první potvrdil, že špičky ODS věděly o machinacích se sponzory.[2]
V letech 1999–2003 byl velvyslancem v Irsku. Od září do října 2005 působil jako náměstek ministra zahraničních věcí ČR pro dvoustranné vztahy. Dne 29. listopadu 2005 byl jmenován velvyslancem ČR v USA,[3] kde působil do roku 2010, následně do roku 2012 zastával post velvyslance v Rusku.[4] V roce 2013 pracoval pro PPF jako ředitel pro mezinárodní vztahy a na starosti měl především asijské trhy.
V roce 2013 se o něm spekulovalo jako o nástupci Karla Schwarzenberga na postu ministra zahraničí.[5] Od roku 2014 spolupracuje s americkou lobbistickou a advokátní kanceláří Squire Patton Boggs a s think tankem Evropské hodnoty, angažuje se v Iniciativě pro evropské hodnoty.
Působí rovněž jako neformální poradce některých českých politiků, o zahraničněpolitických otázkách se s ním radil kupříkladu předseda vlády Andrej Babiš (ANO), což v roce 2020 potvrdila Babišova pravá ruka Tünde Bartha, rady a konzultace poskytuje rovněž předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) či prezidentovi Petru Pavlovi, se kterým spolupracuje dlouhodobě a který jej v roce 2023 po svém zvolení označil za „přítele po boku“.[6][7][8]
Byl ženatý s Jaroslavou Kolářovou a z manželství má dva syny.[2] Starší Ondřej Kolář byl v letech 2014–2022 starostou městské části Praha 6, roku 2021 se stal poslancem za TOP 09 a místopředsedou evropského výboru Poslanecké sněmovny.[9] Mladší Adam Kolář pracoval jako reportér v České televizi a je partnerem herečky a houslistky Jenovéfy Bokové.[10] V lednu 2020 Petr Kolář ovdověl.[11][12] Jeho partnerkou se pak stala moderátorka Světlana Witowská, která se počátkem roku 2020 rozvedla s ředitelem pražského dopravního podniku Petrem Witowským.[13][14]
Kolář označil české odpůrce stavby amerického protiraketového radaru v Brdech za „užitečné idioty“, kteří podlehli dezinformační kampani Ruska.[15] Českého prezidenta Miloše Zemana označil za „trojského koně“ Ruska a v roce 2016 zvažoval, že by proti němu kandidoval v prezidentských volbách.[16] Nakonec se však v březnu 2017 rozhodl, že kandidovat nebude.[17]
Na besedě se studenty v listopadu 2015 prohlásil Kolář na adresu ruského národa: „I když Rusové vypadají stejně jako my, jsou jiní. Sami o sobě tvrdí, že jsou Euroasiati a mají poněkud odlišné uvažování.“[18] Militantní islamismus prosazující islámské právo šaría, který má podle Koláře s islámem společného jen málo, označil Kolář za „nebezpečnější než fašismus nebo komunismus“. Podpořil by pozemní vojenskou invazi proti Islámskému státu se zapojením NATO a arabských spojenců z okolních států.[18]
V roce 2017 podpořil vznik Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které poskytuje státu analytické a komunikační služby ohledně hybridních hrozeb.[15]
V roce 2019 nezpochybňoval členství Turecka v NATO, i když se po turecké ofenzivě na severu Sýrie proti Kurdům začalo jeho členství zpochybňovat.[19]
Kolář se v roce 2020 vyjádřil kriticky na adresu Číny, která podle něj lhala o pandemii covidu-19. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) nekriticky přebíral informace od čínských úřadů a měl by podle Koláře odstoupit.[20]
V roce 2019 založil společně s armádním generálem Petrem Pavlem, podnikatelem Františkem Vrabelem a manažerem Radkem Hokovským spolek Pro bezpečnou budoucnost.[21]