Pozořice

Pozořice
Pozořice (nahoře, nad tratí) a Sivice
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Šlapanice
Obec s rozšířenou působností	Šlapanice (správní obvod)
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°12′35″ s. š., 16°47′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 399 (2024)[1]
Rozloha	15,49 km²[2]
Katastrální území	Pozořice
Nadmořská výška	365 m n. m.
PSČ	664 07
Počet domů	738 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Na Městečku 14 664 07 Pozořice [e-mail]
Starostka	Tereza Jiráčková
Oficiální web: www.pozorice.cz
Pozořice
Další údaje
Kód obce	583677
Kód části obce	126900
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozořice jsou městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se 15 km východně od Brna, na úbočí Drahanské vrchoviny. Žije zde přibližně 2 400^[1] obyvatel.

Pozořice jsou spolu s dalšími osmi obcemi začleněny do mikroregionu Rokytnice. Obec je urbanisticky srostlá se sousedními Sivicemi na jihozápadě (mají několik společných ulic). Na jihovýchodě zástavba zase přímo navazuje na Kovalovice. Spolu s blízkými Viničnými Šumicemi má celá aglomerace asi 5,5 tisíce obyvatel.^[4]

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Pozořici odvozené od osobního jména Pozor(a) (které se zakládá na obecném pozor). Význam místního jména byl „Pozorovi lidé“.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci z roku 1297 pocházející z takzvaného Bočkova falza je historicky nevěrohodná. První věrohodná písemná zmínka o Pozořicích z roku 1318 je na papežské listině, kde se objevuje jméno majitele panství Půty z Pozořic, pána na hradu Vildenberk. Roku 1371 Půta z Vildenberka své panství prodal moravskému markraběti Janu Jindřichu. Až do roku 1637, kdy panství zdědil Maxmilián z Lichtenštejna, se na panství střídali majitelé. V majetku Lichtenštejnů zůstaly parcely až do pozemkové reformy po první světové válce, lesy až do roku 1945, kdy byly Lichtenštejnům znárodněny.

V souvislosti s bitvou u Slavkova v roce 1805 byli na pozořické faře několik dní ubytováni francouzští vojáci. Po vyhraném boji rabovali v obci údajně 4 dny dobytek, potraviny a cennější předměty.^[6]

I po zrušení nevolnictví byla naprostá většina obyvatel Pozořic závislá na zaměstnání na panství, ke kterému patřil také parní mlýn, cihelna, pivovar a lihovar.^[7]

V letech 1803–1817 provozoval podnikatel Gottlieb Schäfer v Pozořicích manufakturu na výrobu jemného sukna, kde zaměstnával až 70 dělníků. Po ochabnutí přechodné konjunktury přišla Schäferova firma do konkurzu.^[8]

Pohled na Pozořice, akvarel Franze Richtera z roku 1828

Asi od poloviny 19. století jsou známí také místní řemeslníci a první samostatní živnostníci (obchod se smíšeným zbožím, kovárna, zvěrolékař). V roce 1860 měly Pozořice 750 obyvatel,^[9] koncem 19. století bylo zaznamenáno asi 30 živnostníků různých povolání a část obyvatel našla zaměstnání v brněnských průmyslových podnicích. Počet obyvatel se zvýšil na cca 1000 (bez Jezer).

V 1. světové válce muselo narukovat do rakouské armády 243 pozořických mužů, 31 z nich padlo a 12 zběhlo na ruskou nebo italskou stranu fronty.

V roce 1921 byla obec napojena na elektrický proud, roku 1924 bylo v obci registrováno asi 30 řemeslnických a obchodních živností, asi 200 občanů našlo práci v brněnských podnicích, v roce 1925 bylo zřízeno pravidelné autobusové spojení s Brnem. V té době začala také představení v místním kině.

Roku 1939 odešlo 5 mladých mužů z Pozořic a Jezer do zahraničí, kde se až do roku 1945 zúčastnili jako příslušníci spojeneckých armád bojů proti Německu. V prvních letech německé okupace našlo v Pozořicích útočiště 9 židovských uprchlíků z moravskoslezského pohraničí. V roce 1942 však byli odvezeni do koncentračních táborů, 8 z nich tam zahynulo. Do nacistických koncentráků bylo zavlečeno také 12 pozořických starousedlíků, 4 z nich se nevrátili.

Během válečných událostí koncem dubna 1945 zahynulo na území Pozořic 37 sovětských vojáků, o život přišli 3 místní obyvatelé a asi 4 domy byly silně poškozeny při leteckých útocích.

V roce 1947 byly Pozořice administrativně sloučeny s obcí Jezera (původně samostatná obec, založená roku 1710, dnes tvoří severní část Pozořic).

Po změně politického systému v Československu v únoru 1948 bylo sice zákonně povoleno soukromé podnikání v rozsahu do 50 zaměstnanců, ale v Pozořicích (podobně jako všude jinde) zanikly během asi dvou let i ty nejmenší živnosti. Zemědělci mohli dále existovat jen ve (státně řízeném) družstvě založeném v roce 1951 s 81 členy, kteří obhospodařovali asi 300 ha půdy. Asi 8 pozořických občanů v té době odešlo, většinou ilegálně, do západních zemí.

V roce 1960 byla postavena nová školní budova, roku 1980 byly v obci asfaltovány všechny silnice, v roce 1988 následovalo napojení na přívod zemního plynu.^[6]

V roce 1998 přijalo zastupitelstvo návrh na znak a prapor, který byl obci po schválení Parlamentem ČR dne 4. června 1998 předán předsedou poslanecké sněmovny Milošem Zemanem. 16. listopadu 2000 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice a byla předána do užívání HZS Brno-venkov. 31. března 2001 byl na ulici Nové vztyčen misijní kříž a 27. října 2002 byla odhalena pamětní deska brig. gen. Františku Smejkalovi. 11. března 2004 byl otevřen Dům s pečovatelskou službou (DPS). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)^[11]

1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
1 292	1 370	1 489	1 573	1 704	1 691	1 870	1 882	2 093	1 980	1 963	1 888	1 976	2 176

Politické názory občanů na základě výsledků voleb do poslanecké sněmovny v roce 2017 (volební účast 69,65 %):^[12]

Polit. strana	ANO	KDU-ČSL	SPD	ODS	Piráti	KSČM	ČSSD	ostatní
% hlasů	25,20	15,86	11,57	9,91	9,00	7,73	6,77	13,83

Ekonomika a infrastruktura obce

V roce 2021 obec disponovala ročními příjmy z daní asi 13 000 korun na obyvatele.^[13] Ke katastru obce patří 1075 ha lesních ploch, 310 ha orné půdy a ca 1 ha vinic. Pozořice jsou vzdáleny asi 4 km od dálnice a od železnice, nejbližší letiště je asi 10 km.^[14] Celkem 88 % rodin bydlí ve vlastních domech s průměrnou plochou zahrady 700 m².

Zaměstnání obyvatel

V roce 2015 žilo v obci asi 1000 ekonomicky aktivních občanů. Z těch bylo zaměstnáno v komerčních službách 44 %, v průmyslu 36 %, ve zdravotnictví, školství a veřejné správě 18 % a v zemědělství 2 %. Asi 45 % z nich pracuje v místě a 55 % dojíždí do zaměstnání, většinou do Brna.^[15]

Služby

V roce 2015 bylo v obci asi 30 míst nabízejících služby občanům (řemeslo, obchod, pohostinství, pošta aj.). V obci se nachází mateřská škola s kapacitou 87 dětí, základní škola s kapacitou 500 žáků (druhý stupeň je určen i pro žáky ze 4 okolních vesnic) a zdravotní středisko s 8 lékařskými ordinacemi.^[15]

Doprava

Obcí prochází silnice II/383 vedoucí z Bílovic nad Svitavou přes Ochoz u Brna na křižovatku se silnicí II/430 poblíž nájezdu na dálnici D1 u Holubic. Jihozápadně kolem obce vede dlouhá železniční vlečka z Blažovic do cementárny v Mokré.

Pozořice jsou od 1. ledna 2004 začleněny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, nachází se v tarifní zóně 720. Pozořice jsou obsluhovány autobusovými linkami 702 a 701 vedoucími do Brna. Linka 702 je hlavní a spojuje Pozořice s obcemi Sivice, Tvarožná, Kovalovice a Viničné Šumice. Linka 701 je doplňková a spojuje Pozořice s obcemi Hostěnice, Mokrá-Horákov a Velatice.

Spolky a sdružení

V Pozořicích působí Český svaz ochránců přírody, sbor dobrovolných hasičů, Orel, skaut, Sokol, Spolek zahrádkářů, Klub žen, Mateřské centrum Človíček, Větřák, Svaz zahrádkářů, Svaz postižených civilizačními chorobami, Kynologický klub a Český svaz včelařů.^[4]

Obec podporuje sportovní a zájmovou činnost s ročním příspěvkem cca 220 000 korun.^[15]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pozořicích.

Stará pozořická pošta

Stará pošta pozořická

Podrobnější informace naleznete v článku Stará Pošta (Kovalovice).

Dnes se nachází na katastru sousedních Kovalovic. Byla postavena v roce 1785. Jedná se o historický cennou a významnou památku z období slavkovské bitvy. V této přípřežní stanici rakouské pošty měl 28. listopadu 1805 hlavní stan maršál Murat. Téhož dne zde měl poradu se svými maršály císař Napoleon a 2. prosince 1805 zde bylo hlavní stanoviště ruského generála Bagrationa. Po vítězné bitvě císař Napoleon nocoval na Staré poště a 3. prosince 1805 zde přijal rakouského vyslance knížete Liechtensteina, aby dohodli schůzku o uzavření příměří mezi císařem Františkem I. a Napoleonem. Dnes se v těchto místech nalézá restaurační zařízení.

Barokní zámek Pozořice

Pohled na zadní část zámku od západu

Podrobnější informace naleznete v článku Pozořice (zámek).

Dvoukřídlá jednopatrová budova zámku vznikla koncem 17. století přestavbou z tvrze postavené v 15. století. Nyní se v zámku nachází diskotéka. V roce 1922 se stal majetkem státu, fungovala zde škola a pošta. Od roku 1997 je v soukromých rukou a kromě bytů v něm je restaurace s diskotékou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Pozořice).

Pozořický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1704–1724 za pánů Jana Adama a Antonína Floriána z Lichtenštejna, a to na místě dřevěného kostela, který předtím vyhořel. V letech 1959–1968 proběhla generální oprava.^[16] Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Pozořice.

Rodáci

• František Smejkal (1880–1942), brigádní generál i.m., legionář, popravený za účast ve 2. odboji^[17]
• Metoděj Kocourek (1885–1975), sochař
• Josef Podsedník (1903–1990), politik, starosta (předseda Národního výboru) města Brna 1946–1948, v politickém procesu odsouzen na 18 let vězení
• František Neužil (1907–1995), spisovatel
• Josef Kratochvil (1914–2001), pedagog, etolog, aktivní odpůrce komunismu
• Miroslav Slavík (1917–1988), za 2. světové války příslušník Royal Air Force, plukovník československé armády
• František „Goliš“ Drápal (*1958), muzikant, člen skupiny Rangers – Plavci

Osobnosti

• Aleš Tinka (1968–2011), pedagog, ekolog, zastupitel a místostarosta Pozořic

Partnerské obce

• Ivanka pri Dunaji, Slovensko, 1973
• Untersiemau, Německo^[15]

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Pozořický zpravodaj [online]. Pozořice Oficiální webové stránky, 2021 [cit. 2021-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-23. 
5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 298.
6. Pozořice v proměnách času, F.R.Z. agency 2018, ISBN 9788088131427
7. Kolektiv autorů: Ottův slovník naučný Díl 20, Jan Otto Praha 1903, sr. 373
8. Slokar: Geschichte der österreichischen Industrie, F.Tempsky, Wien 1914, str. 327 a 330
9. Kořistka: Die Markgrafschaft Mähren und das Herzogthum Schlesien, Hölzel 1860, str. 469
10. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
11. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 (promítnuto usnesení NSS) [online]. Volby.cz [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
13. Předpokládané daňové výnosy obce pro rok 2021 [online]. Sdružení místních samospráv ČR, 2021 [cit. 2021-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-23. 
14. Demografická a sídelní charakteristika Pozořic [online]. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
15. Program rozvoje městyse Pozořice [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2016-03-16 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
16. Umění baroka v Pozořicích za Liechtensteinů [online]. Moravské gymnázium Brno, 2013 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
17. DATABAZEKNIH.CZ. Brigádní generál in memoriam František Smejkal - Ludvík Horčica | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 

Literatura

• Ruth Elias: Naděje mi pomohla přežít, Sfinga 1998, ISBN 80-86048-08-X
• Pozořice v proměnách času, F.R.Z. agency 2018, ISBN 978-80-88131-42-7

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Pozořice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Pozořice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Autoritní data	Biblio: 57292f26-49fd-4c70-93e1-20e6fb70c3bf, 133f4409-5ff9-4327-a540-c878d282f548 NKC: ge130501 VIAF: 238117575

Portály: Morava