Raymond Barre
| Raymond Barre | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 12. dubna 1924 Saint-Denis |
| Úmrtí | 25. srpna 2007 (ve věku 83 let) 5. pařížský obvod |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Alma mater | Pařížský institut politických věd lyceum Leconta-de-Lisle Réunionská univerzita Pařížská univerzita |
| Povolání | ekonom, politik a profesor |
| Zaměstnavatelé | Caenská univerzita (od 1954) Pařížský institut politických věd |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1973) velkokříž Řádu Isabely Katolické (1976) velkokříž Národního řádu za zásluhy (1977) Ludwig Erhard Prize for Publications in Economics (1984) doctor honoris causa Ekonomickej univerzity v Bratislave (2000) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Unie pro francouzskou demokracii |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Choť | Eve Barre |
| Funkce | European Commissioner for An Economy that Works for People (1967–1973) předseda (1976) premiér Francie (1976–1981) ministr hospodářství, financí a průmyslu (1976–1977) ministr hospodářství, financí a průmyslu (1977–1978) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raymond Barre (12. dubna 1924 Saint-Denis, Réunion – 25. srpna 2007 Paříž) byl francouzský politik, ministerský předseda v letech 1976–1981, evropský komisař pro ekonomiku a finance 1967–1973 a starosta Lyonu 1995–2001.
Počátky politické kariéry
[editovat | editovat zdroj]Barre se narodil na Réunionu ve francouzské římsko-katolické rodině. Od roku 1946 žil ve Francii. V Paříži vystudoval Institut politických studií (Institut d'Etudes Politiques de Paris). V letech 1951–1954 vyučoval v Tunisu, poté se stal profesorem Univerzity v Caen (1954–1963). V této době mu vyšla kniha Politická ekonomie. Záhy se profiloval v pravém středu politického spektra.
V letech 1959–1962 byl ředitelem oddělení na ministerstvu průmyslu a obchodu. V roce 1967 ho prezident Charles de Gaulle vybral do funkce místopředsedy Evropské komise pro ekonomiku a finance. Jako evropský komisař působil v Bruselu do roku 1973. Počátkem roku 1976 byl Barre pověřen řízením ministerstva zahraničního obchodu.
Raymond Barre jako premiér
[editovat | editovat zdroj]26. srpna 1976 byl jmenován francouzským prezidentem Valéry Giscard d'Estaingem vedením nové vlády a zároveň ministrem hospodářství a financí. Veřejnosti ho představil jako „nejlepšího ekonoma Francie“. Barre pak byl dosud jediným ministerským předsedou, který vedl dvě po sobě následující vlády. V roce 1981 pustil sice úřad ministra hospodářství, ale vládu vedl až do prezidentských voleb 1981.
Počátky jeho úřadu jsou spojeny rozpory mezi stranou Giscardovců a neogaullisty (RPR) vedenými J. Chirakem, které rozdělovaly většinu ve francouzském parlamentu. Vítězství francouzské pravice ve volbách roku 1978 bylo proto poněkud překvapivé. Barre zároveň čelil ekonomické krizi. Hájil restriktivní politiku snižování inflace a veřejných výdajů a průmyslové restrukturalizace, omezil především těžební a hutní průmysl. V konfrontaci s odbory nepoužíval diplomatického jazyka a jejich vůdce vyzýval, aby od nadávek přešli k tvrdé práci.
Nepopulární politika přinesla Barremu mezi Francouzi málo sympatií, po svém neopatrném výroku k bombovému útoku v pařížské synagóze r. 1980 byl navíc obviněn z antisemitismu.
Další kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po skončení ve vrcholné funkci byl Barre zvolen poslancem parlamentu v départementu Rhône za Unii pro francouzskou demokracii (UDF). Setrval zde až do roku 2002. V osmdesátých letech soupeřil o vůdcovství ve francouzské pravici s Jacquesem Chirakem. V roce 1986 po všeobecných volbách přenechal Chirakovi sestavení nové vlády a sám neúspěšně kandidoval za UDF na úřad francouzského prezidenta v roce 1988 proti Jacquesi Chirakovi a Françoisi Mitterrandovi. V letech 1995–2001 byl starostou Lyonu.
Barre byl zřejmě jediným francouzským politikem, který dosáhl tak vysokého úřadu, aniž by stál v čele některé politické strany. Zemřel 25. srpna 2007 ve věku 83 let v pařížské vojenské nemocnici Val-de-Graaace, kam byl převezen po problémech se srdcem z nemocnice v Monaku 11. dubna 2007. Raymond Barre měl s manželkou Evou, jež byla maďarského původu, dva syny – Oliviera a Nicholase, rád poslouchal Mozartovu hudbu a díval se na westerny.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raymond Barre na Wikimedia Commons - Nekrolog na webové stránce BBC (anglicky)
- Životopis Raymonda Barra (anglicky)
Osoba Raymond Barre ve Wikicitátech
