Sant'Andrea della Valle

Sant'Andrea della Valle
	západní průčelí
Místo
Stát	Itálie
Souřadnice	41°53′45″ s. š., 12°28′28″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	římská
Status	titulární kostel od 12.3.1960
Užívání	Theatini
Zasvěcení	Svatý Ondřej
Datum posvěcení	1560
Světitel	Alexandr VII.
Architektonický popis
Architekt	Giacomo della Porta; Carlo Maderno
Stavební sloh	baroko
Typ stavby	Bazilika na půdorysu kříže
Výstavba	1586–1599, 1609–1656/1552
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Stavební materiál	kámen (vápenec, mramor)
Další informace
Adresa	Corso Vittorio Emanuele; 00170 Řím
Oficiální web	www.chiesasanandreadellavalle.it
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Sant'Andrea della Valle (latinsky Titulus Sancti Andreae Apostoli de Valle, česky Svatého Ondřeje V údolí) je římskokatolický farní chrám v Římě v VII. obodu Rione Sant'Eustachio. Leží naproti stejnojmennému náměstí Piazza di Sant’Andrea della Valle na třídě Corso Vittorio Emanuele II, asi 200 m jihovýchodně od náměstí Piazza Navona]]. Byla založená jako mateřský klášterní chrám řádu thetinů a je jím dosud vedená. Rozměry své kupole nad křížením a kapacitou je po Svatopetrské bazilice druhým největším chrámem v Římě a jednou z jeho dominant. Roku 1960 papež Jan XXIII. ustanovil tuto baziliku titulárním kostelem. Současným titulárním kardinálem je Dieudonné Nzapalainga.

Dějiny

Chrám byl projektován podle vzoru římského jezuitského kostela Il Gesù, zahájen v raném baroku a dokončen až v pozdním baroku. Stavbu financovala mimo jiné nadace rodiny Piccolominiů. První finanční závazek učinil kardinál Alfonso Gesualdo v roce 1588. V letech 1586 až 1591 začali stavbu realizovat Giacomo della Porta a Francesco Grimaldi. Práce na založení a výstavbě prvních dvou polí lodi s přidruženými bočními kaplemi byly dokončeny v roce 1599. Kvůli finančním problémům řádu a smrti kardinála-mecenáše byly práce v letech 1599 až 1608 přerušeny. Od tohoto roku daroval prostředky na další práce Alessandro Peretti. Jeho tehdejší stavitel Carlo Maderno vedl stavební práce až do dokončení stavby v roce 1622. Pravděpodobně změnil původní delly Portovy plány. Průčelí dokončil Carlo Rainaldi až v letech 1656 nebo 1662−1665/66 podle změněných Madernových plánů.

Kostel je trojlodní bazilikou, podle schématu Il Gesú má širokou hlavní loď a kaple jsou pouze výklenkové, přístupné z lodi.

Interiér

Kostel je obdivován především pro svou malířskou výzdobu.

Velká kupole:

Giovanni Lanfranco (1621 až 1625) "Oslava ráje", ve cviklech jejího tambúru Domenichino vymaloval čtyři evangelisty při práci na evangeliích (1624 až 1628), styl příbuzný Correggiovi

Apsida ve tvaru půlválce, Domenichino a mattia Pretti (dokončil v letech 1650-1651): v polokruhu následují zleva doprava scény:

Povolání sv. Petra a sv. Ondřeje, Přibíjení na kříž, Ukřižování sv. Ondřeje, Přijetí sv. Ondřeje do nebe a jeho pohřeb, Přenesení relikviářové truhličky s Ondřejovou lebkou a její předání knězi.

Valená klenba lodi: cyklus párových námětů fresek ze Starého a Nového zákona
kaple Ginetti (Lancelotti): architektura Carlo Fontana (1670) Antonio Raggi: mramorový reliéf anděl vyzývá Svatou rodinu k útěku do Egypta. Kaple byla dějištěm prvního jednání opery Giacoma Pucciniho Tosca.
Kaple Strozzi: bronzová kopie Michelangelovy římské piety z baziliky svatého Petra.
Kaple Barberini: arch. Matteo Castelli pro pozdějšího barberinského papeže Urbana VIII. , styl přechodu od pozdního manýrismu k baroku, dvě sochy vytvořil otec Gianlorenza Berniniho, Pietro Bernini: Svatý Jan Křtitel (1612 až 1616) a dvojice putti (kolem roku 1617.

Další sochy: Jan evangelista od Ambrogia Buonvicina, Poprava sv. Marie Magdalény od Cristofora Stati, svata Marta od Francesca Mochiho.

Křestní kaple: monumentální bronzové sousoší Kristova křtu z 19. století

Hrobky

Hrobky dvou papežů rodu Piccolomini jsou na konci hlavní lodi, vpravo papeže Pia III., kterou v roce 1503 vytvořil Andrea Ferrucci, vlevo Pia II., který zemřel v roce 1464, od anonyma, zvaného Mistr Pius II. Šest obrazů personifikovaných ctností Pia II. je nad hrobem společně s erbem Pia II. Hrobky sem byly v roce 1614 přeneseny z baziliky svatého Petra.
svatý Giuseppe Maria Tomasi († 1713) - theatin, kardinál a světec římskokatolické církve, z původního hrobu v titulárním kostele Santi Silvestro e Martino ai Monti byly ostatky přeneseny v roce 1971.
Další hrobky představitelů římské nobilty.

Titulární kardinálové

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sant'Andrea della Valle na německé Wikipedii.

Literatura

Claudio Rendina: Le Chiese di Roma. Newton & Compton Editori, Roma 2007, ISBN 978-88-541-0931-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sant’Andrea della Valle na Wikimedia Commons