Vlastní silou | |||
---|---|---|---|
![]() Portrét Samuela Smilese, z roku 1877, od Sira George Reida (1841–1913). | |||
Autor | Samuel Smiles | ||
Původní název | Self-Help; with Illustrations of Character and Conduct | ||
Překladatel | prof. PhDr. Václav Emanuel Mourek[1] | ||
Země | Anglie | ||
Jazyk | Angličtina | ||
Žánr | osobnostní rozvoj, psychologie | ||
Vydavatel | John Murray | ||
Datum vydání | 1859 | ||
Český vydavatel | Josef Kolář | ||
Česky vydáno | 1877 | ||
Typ média | kniha, papír, vazba: vázaná, polokožená | ||
Počet stran | 466 | ||
Předchozí a následující dílo | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlastní silou (anglicky Self-Help; with Illustrations of Character and Conduct) byla kniha vydaná Samuelem Smilesem v roce 1859. Druhé vydání knihy bylo v roce 1866. Tato kniha byla označována za „bibli středového Viktoriánského liberalismu” a přinesla Smilesovi popularitu doslova „přes noc".[2]
Knihy Self-Help se prodalo v prvním roce 20 000 výtisků. Do doby Smilesovy smrti v roce 1904 se prodalo přes čtvrt milionu výtisků.[3] Kniha Self-Help přinesla Smilesovi popularitu, a doslova „přes noc" se stal předním expertem v této oblasti a vyhledávám konzultantem.[4]
Když se anglický návštěvník paláců v Egyptě zeptal chedíva, kdy vznikly texty (motta) na zdech paláce, dostal od něj odpověď: „Jsou to hlavně texty od Smeelise, měl byste znát Smeelise! Je lepší než texty z koránu!"[5]
Socialista Robert Tressell (1870–1911) ve svém románu The Ragged Trousered Philanthropists (česky Filantrop v otrhaných kalhotách) uvedl, že kniha Self-Help je „vhodná pro čtení osobami, které trpí téměř úplným zničením svých mentálních schopností".[6]
Zakladatel společnosti Toyota, Sakiči Tojoda (1867–1930), byl ovlivněn knihou Self-Help. Kopie jeho osobní knihy Self-Help je ve skleněné vitríně v muzeu, které se nachází v jeho rodném městě Kosai, v prefektuře Šizuoka.[7]
Robert Blatchford (1851–1943), socialistický aktivista, prohlásil, že je to „jedna z nejkrásnějších a nejvíce povznášejících knih, se kterými se setkal a rád je četl", a uvedl, že by se podle ní mělo vyučovat ve školách. Nicméně také poznamenal, že socialisté by se necítili spokojeni s individualizací dle Smilese, ale také poznamenal, že Smiles správně odsuzoval „uctívání moci, bohatství, úspěchu a udržování společenského postavení”.[8] Jeho vedoucí pracovník poradil Blatchfordovi, aby se od něj držel dál a poznamenal: „Je to brutální kniha, měla by být spálena. Smiles je arci-Pelištejský a jeho kniha je apoteóza úctyhodnosti, gigmanity a sobeckých postojů."[9] Nicméně, Jonathan Rose poznamenal, že většina dělnických vůdců před rokem 1914, kteří komentovali knihu Self-Help, ji oceňovali a že až teprve po Velké válce se objevila značná kritika tohoto Smilesova díla v dělnických kruzích.[10] Poslanci Labouristické strany William Johnson (1849–1919) a Thomas Summerbell (1861–1910) jeho práci obdivovali a komunistický předák a vůdce horníků Arthur James Cook (1883–1931) „začal s Self-Help".[11]
Anglické vydání[12] | České vydání[pozn. 1][13] | ||
---|---|---|---|
Kapitola | Stránka | Kapitola | Strána |
Preface | |||
Introduction to the First Edition | Z PŘEDMLUVY K DRUHÉMU VYDÁNÍ PRVOPISU | ||
Descriptive Contents | Úvod | 1 | |
I. Self-Help – National and Individual | 1 | Hlava I. Kterak národ i jednotlivec sám si pomáhá | 5 |
II. Leaders of Industry – Inventors and Producers | 23 | Hlava II. Čelní průmyslníci. – Nálezci a továrníci | 35 |
III. Three Great Potters – Palissy, Böttgher, Wedgwood | 46 | Hlava III. Palissy, Böttger, Wedgwood, slavní hrnčíři | 80 |
IV. Application and Perseverance | 70 | Hlava IV. Pile a vytrvalosť | 100 |
V. Helps and Opportunities – Scientific Pursuit | 101 | Hlava V. Pomůcky a příležitosti. Povolání vědecké | 139 |
VI. Workers in Art | 132 | Hlava VI. Pracovníci na poli umění | 181 |
VII. Industry and the Peerage | 151 | Hlava VII Průmysl a šlechta | 238 |
VIII. Energy and Courage | 190 | Hlava VIII. Ráznosť a odvaha | 261 |
IX. Men of Business | 215 | Hlava IX. Mužové díla | 306 |
X. Money – Its Use and Abuse | 240 | Hlava X. Peníze jich užitek a zneužití | 335 |
XI. Self-Culture – Facilities and Difficulties | 265 | Hlava XI. Sebevzdělání. Lehkosti a obtíže | 362 |
XII. Example – Models | 293 | Hlava XII. Příkladové Vzory | 413 |
XIII. Character – the True Gentleman | 314 | Hlava XIII. Karakter pravý muž a šlechtic | 437 |
Dodatek I. (Překlad cizojazyčných poznámek a hesel) | I. | ||
Dodatek II. (Seznam a výslovnosť vlastních jmen) | III. |
Kapitola č. III. pojednává o osobnostech: Bernardovi Palissym (1510–1589), což byl francouzský hugenotský hrnčíř, inženýr hydrauliky a řemeslník, proslulý tím, že šestnáct let bojoval za napodobování čínského porcelánu. Palissy byl znám svými příspěvky k přírodním vědám a byl znám pro objevováním principů geologie, hydrologie a založení teorie o vzniku fosilií. Dále o Johannu Friedrichovi Böttgerovi a Josiahovi Wedgwoodovi.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Self-Help (book) na anglické Wikipedii.