Senj

Senj
Pohled na nábřeží v centru města
Pohled na nábřeží v centru města
Senj – znak
znak
Poloha
Souřadnice44°57′ s. š., 14°54′ v. d.
Nadmořská výška0 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaLicko-senjská
Senj
Senj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha658 km²
Počet obyvatel7 182 (2011)
Hustota zalidnění10,9 obyv./km²
Etnické složeníChorvati (97,06 %), Srbové (0,92 %), Albánci (0,38 %), Bosňáci (0,33 %), Slovinci (0,19 %), Němci (0,14 %) Češi (0,03 %)
Náboženské složeníkřesťané (94,97 % římskokatolíci, 0,86 % pravoslaví, 0,03 % protestanti), muslimové (0,63 %), židé (0,01 %)
Správa
StarostaSanjin Rukavina
Oficiální webwww.senj.hr
PSČ53270
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Senj (historicky též v italštině Segna, latinsky Senia, řecky Αθυινιτες (Athyinites), v němčině a maďarštině Zengg) je historické přímořské město s přístavem, rozkládá se na severozápadě Licko-senjské župy v Chorvatsku. Většinu jeho obyvatel tvoří Chorvaté. Město je významné přímořské turistické středisko a vedle turismu většinu zdejších obyvatel živí rybolov a lodní doprava. V zimě je zde poměrně chladno, zejména kvůli místnímu studenému větru (bóra, chorvatsky "bura"). V roce 2011 žilo v samotném Senji 4 810 obyvatel, v celé opčině pak 7 182 obyvatel. Počet obyvatel již od roku 1910 setrvale klesá.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Románská katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Senji
Pevnost Nehaj, památka na uskoky

Senj byl založen galskými Senony[1] v roce 432 př. n. l. Ve 2. století zde existovala římská osada Senia; Římanům sloužila jako důležité překladiště a brána do vnitrozemí. V 7. století byl Senj zničen v bojích Avarů se Slovany. Strategická poloha města však zajistila jeho rychlou obnovu. V 9. století převzali vládu nad městem Chorvaté.[2]

Na základech raně křesťanské baziliky ze 4. nebo 5. století byl v raném středověku kolem roku 1000 vystavěn kostel. V roce 1169 byla dokončena výstavba senjské katedrály Nanebevzetí Panny Marie a tehdy byla v historických záznamech poprvé zmíněna samostatná diecéze v senjské oblasti. V té době se objevuje i jméno prvního senjského biskupa Mireje, který byl prvním z řady biskupů, kteří měli své sídlo v Senji až do roku 1969, kdy diecéze přešla pod správu rijecké arcidiecéze.[3]

Roku 1184 daroval král Béla III. město templářům, od roku 1271 patřilo domácímu rodu Frankopanů a od 16. století k rakouské monarchii.

V 16. a 17. století ve městě působili uskoci, kteří si v 50. letech 16. století na vrchu Trbušnjak (často též Nehaj) u města zbudovali pevnost Nehaj, odkud jako partyzáni (i s pomocí svých rychlých lodí) podnikali pirátské výboje proti Turkům a Benátčanům. Okrádali lodě na velké části jaderského pobřeží až po istrijský poloostrov.

V letech 1776–1779 byla vystavěna Josefinská silnice, která spojovala Senj s okolním světem a umožnila spojení s Vídní a částečně pomohla obnovit význam města.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na Senj z pevnosti Nehaj

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Administrativní součástí města je 26 okolních vesnic: Alan, Biljevine, Bunica, Crni Kal, Jablanac, Klada, Krasno, Krivi Put, Lukovo, Melnice, Mrzli Dol, Pijavica, Podbilo, Prizna, Senjska Draga, Starigrad, Stinica, Stolac, Sveta Jelena, Sveti Juraj, Velike Brisnice, Veljun Primorski, Volarice, Vrataruša, Vratnik a Vrzići.

Turismus

[editovat | editovat zdroj]

Návštěvníkům města je plně k dispozici veřejná pláž, zátoka Spasovac a několik malých pláží s průzračnou vodou. Blízko města se nachází národní park Severní Velebit a přírodní park Velebit. V průběhu léta se zde koná několik festivalů, ze kterých stojí za zmínku především mezinárodní karnevalový festival, hudební festival a také „Senjski Vitezovi“, což je fotbalový festival.

V Senji se nachází muzeum uchovávající zdejší historii. Mezi významné historické budovy patří pevnost Nehaj, která byla postavena v 16. století jako symbol města, gotická radniční budova ze 14. století či palác Carina z 18. století, kde se nachází velká knihovna a sbírka náboženských předmětů.

Památky a pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Pomník obětem občanské války v Jugoslávii na nábřeží
Renesanční dům v centru města

Osobnosti spjaté s městem

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Starine, Díl 1–2. [s.l.]: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, 1870. Dostupné online. S. 45. 
  2. ↑ MARR-BIEGER, Lore. Slowenien Reiseführer. [s.l.]: Michael Müller Verlag, 2021. Dostupné online. S. 206. 
  3. ↑ [1] Povijest Gospićko-senjske biskupije (pristupljeno 31. svibnja 2019.)
  4. ↑ Senj. zb. 35, 307-344 (2008.) Danijel Kokić: Prilog sociologiji senjskog humora
  5. ↑ Novi list ožujka 2021./https://web.archive.org/web/20210320155514/https://www.novilist.hr/ Archivní kopie na Internet Archive. Senjska metla i škavacera traže autore
  6. ↑ Etnol. trib. 25, Vol. 32, 2002., str. 75-98 Sanja Schneider: Senjski ljetni karneval
  7. ↑ Repozitorij Filozofskog fakulteta u Rijeci Dorothea Dumančić: Kamena skulptura Senja od 1390. do 1550. godine, Rijeka, rujan 2015. (pristupljeno 26. srpnja 2017.)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a opčiny Licko-senjské župy
Města
Opčiny