Seznam socialistických států

Mapa znázorňuje všechny socialistické státy, které se k této ideologii přihlásily ve své ústavě. Socialismus se v jednotlivých státech výrazně liší jak v ideologii tak politické praxi. Hranice států odpovídají současnosti. Barvy ukazují, jak dlouho stát fungoval jako socialistický.

     Přes 60 let

     50 - 60 let

     40 - 50 let

     30 - 40 let

     20 - 30 let

     10 - 20 let

     Pod 10 let

Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.

V průběhu studené války měla většina socialistických států blízké vztahy se Sovětským svazem. Ovšem třeba Jugoslávie za vlády Tita, Indie za Néhrúa či Egypt za Násira zaváděly vlastní modely socialismu a prostřednictvím Hnutí nezúčastněných zemí prosazovaly vlastní nezávislou a k soupeření velmocí neutrální politiku. Většina východoevropských zemí byla satelitními státy Sovětského svazu. Po čínsko-sovětské roztržce začala maoistická Čína soutěžit se Sovětským svazem o vliv v socialistických zemích.

Současné socialistické státy

Státy s vládou jedné strany

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Poznámky
	Čínská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus Maoismus	1949	Od 90. let dochází k ústupu od socialistické ekonomiky ke smíšené ekonomice
	Laoská lidově demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1975
	Kubánská republika	Komunismus Marxismus-leninismus Castrismus	1959
	Korejská lidově demokratická republika	Čučche Songun	1948
	Vietnamská socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus Sociálně-tržní hospodářství/Tržní socialismus	1976
	Stát Wa	Maoismus	1989	Stát Wa vyhlásil nezávislost na Myanmaru roku 1989. Aby předešel konfliktu s Myanmarem, formálně uznal jeho svrchovanost nad celým svým územím. Myanmarská vláda mu za to udělila vysokou autonomii a dnes to je de facto nezávislý stát. Je řízen maoistickou Stranou spojeného státu Wa a udržuje kontakt s ČLR.
	Bolívarovská republika Venezuela	Marxismus	1999

Současné ústavně-socialistické státy

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Forma vlády	Poznámky
	Lidově-demokratická republika Alžírsko[1]	Arabský socialismus	1962	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Bangladéšská lidová republika	Socialismus Sociální liberalismus Marxismus-leninismus	1971	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Eritrejský stát	Socialismus	1993	Vláda jedné strany, ústavně-socialistický stát
	Guinea-Bissau	Demokratický socialismus	1973	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Guyana	Marxismus-leninismus	1966	Mnoho-stranická prezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Indie	-	1947	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Federální demokratická republika Nepál	Komunismus Marxismus-leninismus Lidová mnoho-stranická demokracie	2007	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Republika Nikaragua	Socialismus Křesťanský socialismus Sandinismus	1979	Prezidentská republika s vládou dominantní strany
	Saharská arabská demokratická republika	Demokratický socialismus Sociální demokracie	1970	Vláda jedné strany, prezidentská republika
	Demokratická socialistická republika Srí Lanka	Sociální demokracie Socialismus Anti-imperialismus	1948	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Spojená republika Tanzanie	Sociální demokracie (Demokratický socialismus)	1964	Poloprezidentská republika s vládou jedné strany
	Christiánie	Anarcho-socialismus	1971	Anarchistická komunita	Mezinárodně neuznané území, dánská vláda jej však zákonem respektuje
	Rojava	Anarcho-socialismus Demokratický konfederalismus	2014	Anarcho-socialistická federativní polopřímá demokracie	Mezinárodně neuznané území
	Povstalecké autonomní území Zapatista	Anarcho-socialismus	1994	Anarcho-socialistická konfederace	Mezinárodně uznávané jako součást mexického státu Chiapas, de facto nezávislé území

Jiné

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Forma vlády	Poznámky
	Běloruská republika	Tržní socialismus (Marxismus-leninismus)	1994	Prezidentská republika	Tržní socialismus je v Bělorusku budován prezidentem Alexandrem Lukašenkem. 70 % podniků vlastní stát a v mnohém se napodobují doby bývalého SSSR. Nejsilnější stranou v parlamentu jsou pro-vládní komunisté, většinu však ovládají nezávislí poslanci.

Bývalé socialistické státy

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Zánik	Poznámky
	Afghánská demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1979	1992
	Lidová socialistická republika Albánie	Komunismus Marxismus-leninismus Hodžismus	1945	1990/1992	Dnes v Albánii vládne Socialistická strana Albánie, která je nástupkyní Albánské strany práce.
	Lidová republika Angola	Komunismus Marxismus-leninismus	1975	1992
	Běloruská sovětská socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1919	1991	Součást Sovětského svazu. Spojenými národy uváděno jako samostatný stát.
	Lidová republika Benin	Komunismus Marxismus-leninismus	1975	1990
	Bulharská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1946	1990
	Demokratická Kampučia/Kampučská lidová republika	Socialismus Marxismus-leninismus Maoismus	1975	1991
	Československá/Československá socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1948	1990
	Derg/Etiopská lidově demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1974	1991
	Německá demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1949	1990
	Lidová revoluční vláda Grenady	Komunismus Marxismus-leninismus Revoluční socialismus	1979	1983
	Maďarská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus Gulášový socialismus	1949	1989
	Mongolská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1924	1992
	Polská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1945	1989
	Rumunská lidová republika Rumunská socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1947	1989
	Ruská sovětská federativní socialistická republika Svaz sovětských socialistických republik	Komunismus Marxismus-leninismus	1917	1991
	Somálská demokratická republika	Islámský socialismus Marxismus-leninismus	1969	1991

Evropa

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Albánská socialistická republika[2]	titoismus (1944–1948) marxismus-leninismus (1948–1968) maoismus (1968–1978) „albánský socialismus“ (do 1990)	1943/46- 1991
	Bulharská lidová republika[3]	marxismus-leninismus	1946- 1990
	Německá demokratická republika[4]	marxismus-leninismus	1949–1990
	Socialistická federativní republika Jugoslávie[5]	marxismus-leninismus (1945–1948) titoismus (od 1948)	1945–1992
	Polská lidová republika[6]	marxismus-leninismus	1945- 1989
	Portugalsko	"demokratický stát založený na vládě práva otevírá cestu k socialistické společnosti"	1976–dosud
	Rumunská lidová republika[7]	marxismus-leninismus	1947- 1989
	Svaz sovětských socialistických republik[8]	leninismus (1917–1924) marxismus-leninismus (1924–1991) stalinismus (1924–1953)	1922–1991
	Československá republika Československá socialistická republika[9]	marxismus-leninismus	1948- 1989
	Maďarská republika rad Maďarská lidová republika[10]	marxismus-leninismus („gulášový socialismus“ 1956–1989)	1919 1949–1989
	Běloruská sovětská socialistická republika, Běloruská republika	marxismus-leninismus (1919–1991, v rámci SSSR) tržní socialismus (1994–doposud, pod budováním prezidenta Alexandra Lukašenka, nejsilnější stranou v parlamentu jsou stále komunisté)	1919–1991, 1994–doposud

Afrika

	Stát	Poznámky	Existence
	Republika Egypt[11]	1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[12]	1952/56- 1976
	Alžírská lidově demokratická republika[13]	FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství^[zdroj?]	od 1963
	Angolská lidová republika[14]	1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[15]	1975- 1992
	Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie) Etiopská lidově demokratická republika[16]	1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[17]	1973/87- 1991
	Beninská lidová republika	1974 zřízení marxisticko-leninistického státu; 1975 lidová republika, znárodňování; 1989 opuštění marxismu-leninismu[18]	1974- 1990
	Horní Volta Burkina Faso	1983 vojenský převrat, zřízení afrického socialismu; 1987 převrat s přechodem na ortodoxní marxismus; 1991 rozchod se socialismem.[19]	1983–1991
	Eritrea[20]	marxismus-leninismus od roku 1993[20]	od 1993
	Ghana	1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[21]	1957–1966
	Guinejská revoluční lidová republika	africký socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[22]	1958–1984
	Guinea-Bissau	[23]	1973- 1991
	Kapverdy	[24]	1975- 1991
	Komorský stát	maoismus, africký socialismus, nacionalismus Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[25][26]	1976–1978
	Konžská lidová republika	1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[27]	1970- 1991
	Libyjská arabská republika Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje	1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen	1969–2011
	Demokratická republika Madagaskar	1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[28]	1973/75- 1992
	Mali	[29]	1960–1968
	Mosambická lidová republika	1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[30][31]	1975–1990
	Zambie	africký socialismus 1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[32]	1967–1991
	Seychely	[33]	1977–1991
	Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov	znárodnění plantáží[34]	1975–1990
	Senegal	africký socialismus[35]	1960–1980
	Somálská demokratická republika	1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[36]	1970/76- 1991
	Demokratická republika Súdán	arabský socialismus 1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[37]	1969- 1989
	Tanzanská sjednocená republika[38]	africký socialismus od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mosambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[39]	1977- 1992
	Uganda	africký socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[40]	1966–1971

Amerika

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Chile	demokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[41] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[42]	1970–1973
	Guyanská kooperativní republika[43]	středový socialismus	od 1970
	Grenada	demokratický socialismus;[44] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[45]	1979–1983
	Jamajka	demokratický socialismus[46]	1972–1980
	Kuba[47]	castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářství	od 1959
	Nikaragua	středový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[48]	1979–1991
	Bolívarovská republika Venezuela[49]	socialismus 21. století	od 1998
	Bolivijský mnohonárodnostní stát	socialismus	od 2006

Asie

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Afghánistán Demokratická republika Afghánistán[50]	středový socialismus (1973–1978 a 1987–1992) marxismus-leninismus (1978–1987)	1978- 1992
	Bangladéšská lidová republika[51]	středový socialismus	od 1971
	Barmská socialistická federativní republika[52]	„barmský socialismus“	1974- 1991
	Čínská lidová republika[53]	maoismus (do 1976) tengismus (od 1976)	od 1949
	Indie[54]	středový socialismus	od 1950
	Indonésie	„indonéský socialismus“ („nasakom“) 1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[55]	1949–1966
	Irák[56]	arabský socialismus („ba'athismus“)[57]	1968–2003
	Jemenská lidová demokratická republika[58]		1967–1990
	Demokratická Kampučia Kampučská lidová republika[59]	maoismus (1975-1979) marxismus-leninismus (1979-1993)	1975- 1993
	Korejská lidově demokratická republika[60]	marxismus-leninismus (do 1977) čučche (1977–2009) songun (od 2009)	od 1948
	Laoská lidově demokratická republika[61]	marxismus-leninismus	od 1975
	Mongolská lidová republika[62]	marxismus-leninismus	1923- 1992
	Islámská republika Pákistán	islámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[63] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [64]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [65].	od 1971
	Srílanská demokratická socialistická republika[66]	středový socialismus	1948–1977
	Sýrie[67]	arabský socialismus („ba'athismus“)[68]	od 1971
	Tannu Tuva	marxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[69]	1921–1944
	Vietnamská demokratická republika Socialistická republika Vietnam[70]	marxismus-leninismus (1945–1976) marxismus-leninismus (od 1976)	od 1945

Oceánie

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Vanuatu	melanéský socialismus Prvním premiérem nezávislého Vanuatu byl pastor Walter Lini, který se inspiroval Nyererovou koncepcí Ujamaa, vycházející z tradičního rovnostářství a společného vlastnictví výrobních prostředků. Spolupracoval se zeměmi východního bloku, ale zůstával v rámci parlamentní demokracie a nepřikročil k násilnému zestátňování. Západní mocnosti podporovaly pokus o odtržení republiky Vemerana, motivovaný rivalitou mezi francouzsky a anglicky mluvícím obyvatelstvem a také mezi jednotlivými ostrovy.[71] Po frakčních bojích ve vládnoucí Vanua'aku Pati byl Lini v roce 1991 svržen.[72]	1980–1991

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste sozialistischer Staaten na německé Wikipedii.

1. Algeria - Structure of the National Government. www.country-data.com [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
2. Michael Schmidt-Neke (Hrsg.): Albanische Forschungen 28. Die Verfassungen Albaniens, Wiesbaden 2009, S. 49
3. Verfassung der VR Bulgarien von 1971, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
4. Verfassung der DDR von 1968 in der geänderten Fassung vom 7. Oktober 1974, Artikel 1
5. Verfassung der SFR Jugoslawien von 1963, Artikel 1 (englische Übersetzung)
6. Verfassung der VR Polen von 1952 in der geänderten Fassung vom 16. Februar 1976, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
7. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 24), Tübingen 1975, S. 232
8. Verfassung der UdSSR von 1977, Artikel 1 (deutsche Übersetzung). www.verfassungen.net [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-30. 
9. Verfassung der CSSR von 1960, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
10. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 8), Tübingen 1959, S. 391
11. wikisource: Verfassung der Republik Ägypten, Artikel 1 (englische Übersetzung)
12. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1889 ff.
13. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Democratic Republic of Algeria, Structure of the National Government: Constitution
14. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Angola, Structure of the Government 1988: The Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München ³1999, S. 120.
15. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1951 ff.
16. Country Studies Series (Library of Congress): Chapter 4. Government and Politics: The 1987 Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München ³1999, S. 120.
17. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1911 ff.
18. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1946 ff.
19. wissen.de: Burkina Faso
20. Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München ³1999, S. 130.
21. Google Books: Jürgen Hartmann, Staat und Regime im Orient und in Afrika,VS Verlag, Wiesbaden, 2011, S. 340–341
22. [1] Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine. Goruma: Geschichte Guineas
23. Auslandsinformationen Guinea-Bissau der Konrad-Adenauer-Stiftung (PDF; 1,0 MB)
24. Länderinformation Kap Verde der Österreichischen Forschungsstiftung für Internationale Entwicklung. www.oefse.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. 
25. http://www.comores-online.com/mwezinet/histoire/soilihi.htm Archivováno 26. 12. 2017 na Wayback Machine. MweziNet: Histoire des Comores
26. CountryData
27. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1963 ff.
28. http://www.priori.ch/das_Buch/30.htm
29. wissen.de: Mali. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03. 
30. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1974 ff.
31. Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München ³1999, S. 120.
32. Bundeszentrale für politischen Bildung: Politische Ideen der Unabhängigkeitsbewegung Afrikas
33. Seychellen^{[nedostupný zdroj]}
34. Länder-Lexikon: São Tomé und Príncipe. www.laender-lexikon.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-05. 
35. ORF-Wissen: Radiokolleg – 50 Jahre Unabhängigkeit im Senegal. oe1.orf.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-23. 
36. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1914 ff.
37. Goruma:Sudan. www.goruma.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14. 
38. Verfassung der Vereinigten Republik Tansania von 1977, Kapitel 1 (englische Übersetzung) Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine. (PDF; 379 kB)
39. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1918 ff.
40. David Alobo: Afrika im Zeitalter des Globalisierung, Münster ua. 2002, S. 16 ff.
41. KLaus Esser: Durch freie Wahlen zum Sozialismus oder Chiles Weg aus der Armut. Rowohlt, 1972, ISBN 3-499-11554-9.
42. Fernando Diego García ua.: Salvador Allende: das Ende einer Ära. Aufbau-Verlag, 1998, ISBN 3-351-02483-5.
43. Verfassung der KR Guyana 1980 in der Version von 1996, Präambel (englische Übersetzung)
44. Dietmar Dirmoser: Aussichten auf die Zukunft: Lateinamerika. Analysen und Berichte, Bd. 10. Junius-Verlag, 1986, ISBN 3-88506-210-0, S. 206f.
45. wissen-digital.de: Geschichte Grenadas
46. Peter Bosshard: Endlich haben wir eine Regierung der Liebe! Demokratischer Sozialismus in Jamaica unter Michael Manley (1972–1980). Z-Verlag, 1987, ISBN 3-85990-079-X.
47. Verfassung der Republik Kuba von 1992 (englische Übersetzung)
48. Christoph Links: Sandinismus. Edition Der Andere Buchladen, 1992, S. 39
49. www.tsj.gov.ve [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-12. 
50. Gerlinde Gerber: Die neue Verfassung Afghanistans. Verfassungstradition und politischer Prozess, Berlin 2007, S. 40
51. Verfassung der VR Bangladesch (1971), Präambel (englische Übersetzung) (PDF; 874 kB)
52. Verfassung der SFR Birma von 1974, Artikel 1 (englische Übersetzung). www.blc-burma.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-25. 
53. Verfassung der Volksrepublik China von 1982 (englische Übersetzung)
54. Verfassung der Republik Indien von 1950, Präambel (englische Übersetzung)
55. Aus wissen.de: Sukarno und der Sozialismus. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
56. Verfassung der Republik Irak von 1970, Artikel 1 (englische Übersetzung)^{[nedostupný zdroj]}
57. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 139 ff.
58. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 169 f.
59. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Kampuchea. The Constitution
60. Verfassung der Demokratischen Volksrepublik Korea von 1972 (englische Übersetzung)
61. Verfassung der DVR Laos (1991), Präambel (englische Übersetzung). www.undplao.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-11. 
62. William B. Simons: The Constitutions of the Communist world, Alphen aan den Rijn 1980, S. 263
63. suedasien.info.de: Pakistan, Geschichte seit der Unabhängigkeit. www.suedasien.info [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-03. 
64. Archivovaná kopie. www.paktribune.com [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13. 
65. Archivovaná kopie. www.hindu.com [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-08. 
66. wikisource: Verfassung der Demokratischen Sozialistischen Republik Sri Lanka (englische Übersetzung)
67. Verfassung der Arabischen Republik Syrien, Artikel 1 (englische Übersetzung)
68. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. ³⁵2008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1647 ff.
69. http://www.schudak.de/timelines/tannutuva1911-1944.html
70. Verfassung der Sozialistischen Republik Vietnam, Präambel (englische Übersetzung)
71. http://www.academia.edu/1860711/Walter_Lini_la_coutume_de_Vanuatu_et_le_Socialisme_Melanesien
72. http://www.nytimes.com/1999/02/23/world/walter-lini-57-clergyman-who-led-nation-of-vanuatu.html

Související články

• Socialistický stát
• Komunistický režim
• Lidová republika

Externí odkazy