Simeon Borisov Sakskoburggotski Simeon II. | |
---|---|
![]() | |
48. předseda vlády Bulharska | |
Ve funkci: 24. červenec 2001 – 17. srpen 2005 | |
Prezident | Petar Sojanov Georgi Parvanov |
Předchůdce | Ivan Kostov |
Nástupce | Sergej Stanišev |
Bulharský car | |
Ve funkci: 28. srpen 1943 – 15. září 1946 | |
Předchůdce | Boris III. |
Narození | 16. června 1937 (87 let) Sofie, Bulharsko |
Choť | Margarita Goméz Acebo |
Rodiče | Boris III. Bulharský a Giovanna Italská |
Děti | Kardam Bulharský Kyril Bulharský Kubrat Bulharský Konstantin-Assen Bulharský Kalina Bulharská |
Příbuzní | Marie Luisa Bulharská (sestra) Boris Tarnovský a Beltrán Bulharský (vnoučata) |
Alma mater | Valley Forge Military Academy and College |
Náboženství | Bulharská pravoslavná církev |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (2004) Adopted Son of Madrid (2004) čestný občan Coburgu (2005) velkokříž Řádu čestné legie Řád nezávislosti … více na Wikidatech |
Webová stránka | kingsimeon |
Commons | Simeon II of Bulgaria |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Simeon II., občanským jménem Simeon Borisov Sakskoburggotski (bulharsky: Симеон Борисов Сакскобургготски; * 16. června 1937, Sofie) je bulharský politik, bývalý bulharský car a premiér.
Panovníkem své země se stal 28. srpna 1943 po smrti svého otce Borise III. Vzhledem k jeho nízkému věku za něj vládla regentská rada. Po druhé světové válce a vyhlášení republiky v září 1946 odcestoval s matkou a sestrou do Egypta, kde již žil ve vyhnanství jeho děd, italský král Viktor Emanuel III.[1] Od roku 1951 žil ve Španělsku.
Svou rodnou zemi navštívil poprvé od dětství v roce 1996. Založil Národní hnutí Simeon II. a v červnu 2001 zvítězil v parlamentních volbách, když získal 42,7 % hlasů.[2]. Vzdal se královského jména a titulu. Utvořil koalici s Hnutím za práva a svobody a 24. července byl jmenován premiérem.[3] V červnu 2005 v parlamentních volbách jeho hnutí porazila koalice vedená sociálními demokraty a v srpnu skončil ve funkci premiéra.[4]
Simeon II. je vnukem italského krále Viktora Emanuela III., pravnukem černohorského krále Nikoly I. a praprapravnukem posledního francouzského krále Ludvíka Filipa. Mezi jeho předky patří také španělský král Karel III. Španělský a Marie Terezie.
Je rytířem řádu Božího hrobu a také velkokřižníkem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.
Dne 21. ledna 1962 se oženil se španělskou aristokratkou, doñou Margaritou Gómez-Acebo y Cejuela. Pár měl pět dětí, čtyři syny (Kardam, Kyril, Kubrat a Konstantin) a dceru Kalinu, z nichž všichni se následně vzali za Španěly.[5] Všichni jeho synové dostali jména bulharských carů, jeho dcera má bulharské jméno, i když pouze čtyři z jeho jedenácti vnoučat mají bulharská jména (Boris, Sofia, Mirko a Simeon).
Bulharští carové | ||
---|---|---|
Předchůdce: Boris III. |
1943–1946 Simeon II. |
Nástupce: zánik monarchie Vasil Kolarov (jako prozatímní prezident) |