Sisian
| Sisian Սիսիան | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 39°31′15″ s. š., 46°1′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 600 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+04:00 |
| Stát |  Arménie |
  Sisian | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9 km² |
| Počet obyvatel | 14 894 |
| Hustota zalidnění | 1 654,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | sisian |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sisian (arménsky Սիսիան) je město v provincii Sjunik na jihovýchodě Arménie. Leží v hornaté krajině na řece Vorotan 217 kilometrů jihovýchodně od Jerevanu a 115 jižně od Kapanu, hlavního města provincie. Žije zde přibližně 15 tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Období starověku a středověku
[editovat | editovat zdroj]Území, na kterém se nachází současné město Sisian, bývalo součástí kantonu Tsghukk gavar v provincii Sjunik, která tvořila historické Arménské království. První záznamy o této provincii jako významném centru paganismu v království Urartu pocházejí z 8. století př. n. l.[1]
V roce 1103 čelilo území vpádu a rabování ze strany Seldžucké říše. Po pádu Syuniku v roce 1170 následovala další invaze vojsk Seldžucké říše, ale i Karakojunluské říše a Akkojunluské říše.
V okolí se nalézají cenné prehistorické památky:
- Zorats Karer severně od města nedaleko hlavní silnice na Goris. Jedná se o megalitický soubor několika set kamenů, které sloužily k určování doby významných ročních událostí. Památka je ca 3500 let stará. (údaje z průvodních tabulí u naleziště)
- Ughtasar leží ca 10 km severně od Sisianu pod vrcholem posvátné hory Tsugh (3.584 mnm). V místě je malé jezírko a mimořádně cenné naleziště petroglyfů starých přes 7000 let. Jednalo se o obřadní místo. Uhtasar je dostupný s použitím terénního vozidla a pouze ca od konce června (ještě v květnu je cesta zasypaná sněhem). Zdroj: český průvodce Arménie a Gruzie (historie); vlastní zkušenost (dostupnost)
Perská nadvláda
[editovat | editovat zdroj]Od začátku 16. století upadl Sisian pod nadvládu perské dynastie Safíovců. Peršané a turkické národy, které ovládaly východní Arménii, nazývali město Gharakilisa neboli Černý kostel.[2]
Na počátku 18. století bylo město součástí ozbrojeného odporu vůči Peršanům a Osmanům pod velením Davida Beka. Povstání začalo v roce 1722 a na jeho konci v roce 1728 se podařilo osvobodit celou provincii Sjunik.[3]
Ruská nadvláda
[editovat | editovat zdroj]Na začátku 19. století se velká část jižní Arménie stala součástí Ruského impéria. Stalo se tak na základě Gulistanské dohody mezi Ruskem a zástupci perské dynastie Kadžárovců, podepsané 24. října 1813 po rusko-perské válce v letech 1804–1813.[4]
Moderní historie
[editovat | editovat zdroj]Po první světové válce se město stalo součástí nezávislé Arménské republiky.[5] Přímým důsledkem sovětizace Arménie bylo přistoupení země do Zakavkazské federace, aby se posléze stala členem SSSR.
V roce 1930 se Sisian stal centrem nově vzniklého Sisijanského rajónu, avšak až do roku 1935 nesly město i rajón název Gharakilisa, v letech 1935–40 pak Sisavan.
V souvislosti s výstavbou Vorotanské kaskády v roce 1960 začalo město nabývat na významu. V Sisianu a blízkém okolí vznikalo velké množství průmyslových podniků a ekonomická situace oblasti se zlepšovala. V roce 1986 bylo v blízkosti města u dálnice, spojující sever a jih země, vybudováno malé letiště.[6]
Geografie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Sisian leží v jihovýchodní části Arménie v hornaté oblasti historické provincie Sjunik v nadmořské výšce 1600 m n. m.. Od západu ho obklopují Zangezurské hory, od jihu pak hory Bargušatské. Do severního okraje města zasahují hory Sisianské s vrcholy přesahujícími nadmořskou výšku 3500 m n. m. v jeho těsné blízkosti. Městem protéká řeka Vorotan, do které se na jeho jižním okraji vlévá stejnojmenná řeka Sisian. Severně od města ve vzdálenosti 6 km prochází dálnice, která spojuje Arménii s republikou Arcach a Íránem. Nedaleko od této silnice, asi 2 km severně od města se nachází volně přístupná megalitická observatoř z doby ca 3000 let př. n. l. Předpokládá se, že sloužila k určování času a významných každoročních událostí.[zdroj?!]
Vzhledem k poloze města v relativně velké nadmořské výšce jsou pro jeho podnebí charakteristické dlouhé a chladné zimy a krátká léta. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou –3,8 °C, nejteplejším pak červenec s průměrnou teplotou 20,2 °C. Roční srážkový úhrn činí 532 mm.[7]
Ekonomika a infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]
Vybudováním Vorotanské kaskády v roce 1960 bylo velkým impulsem pro ekonomický rozvoj města. Sovětská vláda podporovala zakládání nových průmyslových podniků. Převažujícími odvětvími průmyslu jsou textilní závody, produkce stavebních materiálů a výroba lékařských přístrojů.
V době, kdy byla Arménie součástí Sovětského svazu, bylo v oblasti výrazným způsobem podporováno i zemědělství. Byly zakládány podniky pro výrobu a zpracování zejména drůbežího a vepřového masa.
V roce 1991 získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a částečné přetrhání dosavadních vazeb a závislost na dovozu energie a nerostných surovin se projevila zhoršením ekonomické situace země.[8] Mnoho do té doby prosperujících podniků v Sisianu a okolí muselo ukončit svůj provoz.
Po roce 2010 se však ekonomika státu začala zotavovat,[8] a to se projevilo i v Sisianu. Došlo k obnovení zejména podniků na výrobu stavebních materiálů, rozvíjí se i potravinářský průmysl. Významným podnikem je těžební závod Sisian Shik[9] a závod na výrobu stavebních materiálů Bazalt-M.[10]
Sport
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejpopulárnější sporty ve městě patří fotbal, volejbal, futsal, box, řecko-římský zápas a šachy. Díky podpoře volejbalisty Manvela Amirchanjana byla v roce 1961 otevřena sportovní škola pro mladé talenty. Její kapacita činí asi 500 dětí. V roce 2017 prošla celkovou rekonstrukcí a modernizací.[11] Dále v Sisianu existují specializované sportovní školy se zaměřením na fotbal a šachy.
V roce 2017 byl otevřen nový fotbalový stadion s umělým trávníkem a kapacitou pro 500 sedících diváků.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Nea Smyrni, Řecko
Sluck, Bělorusko
Montélimar, Francie
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sisian na anglické Wikipedii.
- ↑ LLC, Helix Consulting. Սյունիքի մարզպետարան [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (arménsky)
- ↑ Vanadzor History [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-11. (anglicky)
- ↑ WALKER, Christopher J. Visions of Ararat: writings on Armenia. [s.l.]: I.B. Tauris Dostupné online.
- ↑ BADDELEY, John F. The Russian Conquest of the Caucasus: With Maps, Plans, and Illustrations. [s.l.]: Martino Pub. Dostupné online. ISBN 9781578985760. (anglicky)
- ↑ HOVANNISIAN, Richard G. Armenia on the Road to Independence, 1918. [s.l.]: University of California Press Dostupné online. ISBN 9780520005747.
- ↑ Armenia’s Sisian Airport: Will it Revert from Military to Civilian Use? [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sisian climate: Average Temperature, weather by month, Sisian weather averages - Climate-Data.org [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Arménie: Nejmenší pohrobek Sovětského svazu. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2013-04-19 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
- ↑ [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (Hy)
- ↑ ՄԵՐ ՄԱՍԻՆ [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-27. (Hy)
- ↑ ՀՈՒՇԱՄՐՑԱՇԱՐ` Ի ՀԻՇԱՏԱԿ ՍԻՍԻԱՆԻ ՄԱՐԶԱԴՊՐՈՑԻ ՀԻՄՆԱԴԻՐ ՄԱՆՎԵԼ ԱՄԻՐԽԱՆՅԱՆԻ « Vorotan. Vorotan [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (Hy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sisian na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
