Sojuz TMA-11M | |
---|---|
Údaje o lodi | |
Typ | Sojuz TMA-M |
Výrobní číslo | 711 |
Výrobce | RKK Eněrgija |
Údaje o letu | |
Členů posádky | 3 |
Datum startu | 7. listopad 2013, 04:14:16 UTC |
Kosmodrom | Bajkonur |
Nosná raketa | Sojuz-FG |
Délka letu | 187 dní, 21 hodin a 44 minut |
Datum přistání | 14. květen 2014, 1:58 UTC |
Spojení se stanicí | |
Spojení se stanicí | 7. listopad 2013, 10:27:52 UTC |
Odlet ze stanice | 13. květen 2014, 22:36 UTC |
Fotografie posádky | |
Zleva Wakata, Ťurin a Mastracchio | |
Navigace | |
Předchozí Sojuz TMA-10M Následující Sojuz TMA-12M |
Sojuz TMA-11M byla ruská kosmická loď řady Sojuz. Dne 7. listopadu 2013 ji nosná raketa Sojuz FG vynesla z kosmodromu Bajkonur k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila tři členy Expedice 38. Poté zůstala u ISS jako záchranná loď až do 13. května 2014, kdy se s ní stejná trojice kosmonautů vrátila na Zem.
Hlavní posádka:[1]
V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Záložní posádka:[1]
Kosmická loď Souz TMA-11M nesená raketou Sojuz FG odstartovala z kosmodromu Bajkonur 7. listopadu 2013 v 04:14:16 UTC.[2] Se stanicí se spojila po čtyřech obězích Země a šesti hodinách letu v 10:27:52 UTC.[2]
Kosmonauti přivezli na stanici ISS pochodeň se symbolickým olympijským ohněm, kterou 9. listopadu Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij i vynesli do vesmíru při výstupu na povrch stanice.[3] Pochodeň 11. listopadu vrátila na Zem posádka Sojuzu TMA-09M (Fjodor Jurčichin, Luca Parmitano a Karen Nybergová).[4]
Koncem 13. května 2014, ve 22:36 UTC, se Ťurin, Mastracchio a Wakata s lodí odpojili od stanice a 14. května 2014 v 1:58 UTC přistáli v kazašské stepi 147 km[5] jihovýchodně od Džezkazganu; let trval 187 dní, 21 hodin a 44 minut.[2]