Souvrství Morrison

Morrisonské souvrství je jedním z nejznámějších souvrství svrchnojurského stáří na světě. Rozkládá se na velké ploše středozápadu USA, s centrem ve státech Colorado a Wyoming. Výchozy tohoto souvrství se však nacházejí například také na území současné Oklahomy.[1] Výchozy tohoto souvrství zabírají rozlohu asi 1,5 milionu km2, přesto je dosud na 75 % těchto sedimentů pohřbených pod půdou velkých východních prérií. Svůj název obdrželo souvrství podle městečka Morrison v Coloradu, u kterého v roce 1877 objevil první dinosauří fosilie Arthur Lakes. Zejména v rámci této geologické formace se také odehrála nejvýznamnější část slavné Války o kosti mezi paleontology O. C. Marshem a E. D. Copem. Morrisonské souvrství patří k nejbohatším geologickým formacím z hlediska množství i kvality fosilií jurských dinosaurů na celém světě.[2] Tato geologická formace zasahuje vysoko na sever až na území státu Montana.[3]

Paleontologie

[editovat | editovat zdroj]
Lokalita Brushy Basin v rámci morrisonského souvrství

Ve vrstvách tohoto souvrství starých asi 156 až 146 milionů let (stupně oxford, kimmeridž a tithon)[4] bylo objeveno také množství známých rodů dinosaurů (Allosaurus, Camptosaurus, Diplodocus, Stegosaurus, Apatosaurus, Brachiosaurus ad.). Velkou biodiverzitu (druhovou rozmanitost) měli v tehdejších ekosystémech zejména obří sauropodní dinosauři.[5] Je ovšem otázkou, do jaké míry je tato vysoká biodiverzita reálná a nakolik se může jednat pouze o výsledek stanovování odlišnosti na základě objevů fosilií mláďat a subadultních jedinců sauropodních dinosaurů.[6][7] Mezi sauropody se zde vyskytovaly i gigantické druhy, jako byl až kolem 40 metrů dlouhý Supersaurus vivianae.[8]

Kromě toho poskytly sedimenty souvrství také fosilní pozůstatky rostlin (včetně kmenů velkých stromů)[9], malých obratlovců i bezobratlých živočichů. Na dinosauřích fosiliích z tohoto souvrství byly dokonce objeveny stopy okusu od bezobratlých, kteří se pravděpodobně živili hmotou odumírající kostní tkáně.[10] Ukazuje se, že ekosystémy v tomto souvrství byly velmi komplexní.[11] Nachází se zde také proslulý "Dinosauří národní památník" (Dinosaur National Monument). V sedimentech souvrství Morrison bylo objeveno také množství fosilií druhohorních savců.[12][13]

Početní jsou v souvrství Morrison také draví teropodní dinosauři. Nacházejí se zde fosilní pozůstatky několika rodů velkých teropodů, jako je Torvosaurus, Allosaurus, Ceratosaurus, Marshosaurus[14] nebo Saurophaganax. V rámci rodu Allosaurus již bylo popsáno několik různých druhů, které se zde vyvíjely jeden v druhý po dobu několika milionů let.[15]

Podrobný výzkum z lokality Mygatt-Moore Quarry ukázal, že velké procento zdejších obratlovců nese stopy okusu od teropodů (jako je Allosaurus).[16] V rámci charakteru rýh po zubech na fosilních kostech jiných jedinců se zdá být pravděpodobné, že zde docházelo i k případům kanibalismu právě od velkých teropodů, jako je Allosaurus nebo Saurophaganax.[17] Hlavním zdrojem živin pro alosaury i jiné teropody mohly být početné zdechliny sauropodů a jiných býložravých dinosaurů.[18]

V sedimentech souvrství Morrison bylo objeveno také množství fosilních rostlin, včetně zkamenělých kmenů stromů o průměru až kolem 1,1 metru a délce přes 4 metry. Podobné objevy byly učiněny například na území kraje Uintah v Utahu.[19] Zajímavým objevem je také fosilní pozůstatek hnízdiště jakéhosi eusociálního (společenského) hmyzu, což je jeden z nejstarších dokladů o existenci této skupiny bezobratlých živočichů.[20]

Jednou z nejslavnějších lokalit v rámci tohoto souvrství je Howe Quarry ve Wyomingu, na kterém byly prováděny systematické vykopávky od roku 1934. Bylo zde objeveno kolem 3000 dinosauřích fosilních kostí a ty byly následně zaslány ve 144 bednách do Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku.[21]

Geologickým stářím se souvrství shoduje s lokalitou Tendaguru ve východní Africe nebo souvrstvím Lourinhã v Portugalsku. Přibližně stejného stáří je také lokalita Solnhofen v Německu.

Detailní rozbor gastrolitů (trávicích kamenů) z Wyomingu (sedimenty souvrství Morisson), které patrně polykali sauropodní dinosauři v období pozdní jury, dokládají jejich schopnost migrace na velké vzdálenosti. Pravděpodobně probíhala ve směru od východu z Appalačie do oblasti dnešního Wyomingu na vzdálenost více než 1000 kilometrů.[22]

Objeveny zde byly také zkamenělé vývržky dravých dinosaurů, ve kterých paleontologové identifikovali fosilní pozůstatky mloků či jiných ocasatých obojživelníků.[23] Na území Wyomingu byly objeveny také fosilie evolučně starobylého plaza hatérie.[24]

Zajímavé objevy poskytly také fosilizované skořápky dinosauřích vajec, u nichž byly vysoce přesnými výzkumnými technologiemi identifikovány organické pozůstatky.[25]

Identifikováno bylo také množství stop po zubech teropodů na kostech sauropodních dinosaurů z tohoto souvrství (rýhy, otvory a další stopy po okusování byly identifikovány na 68 kostech).[26]

Významné lokality

[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné paleontologické lokality z tohoto souvrství (které jsou zároveň významnými lokalitami světové paleontologie obecně) patří například Dinosauří národní památník, dále Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry nebo Bone Cabin Quarry.[27]

Biodiverzita v ekosystémech tohoto souvrství byla v průběhu zhruba 9 milionů let jejího ukládání nicméně mnohem výraznější i proměnlivější a zdaleka nezahrnovala pouze dinosaury a jiné obratlovce.[28]

Dinosauři známí ze souvrství Morrison

[editovat | editovat zdroj]

Ptakopánví dinosauři

[editovat | editovat zdroj]

Sauropodní dinosauři

[editovat | editovat zdroj]

Teropodní dinosauři

[editovat | editovat zdroj]
  1. Dean R. Richmond, Tyler C. Hunt, and Richard L. Cifelli (2020). Stratigraphy and Sedimentology of the Morrison Formation in the Western Panhandle of Oklahoma with Reference to the Historical Stovall Dinosaur Quarries. Journal of Geology.
  2. Connor T. Leach (2021). The promise of taphonomy as a nomothetic discipline: taphonomic bias in two dinosaur-bearing faunas in North America[nedostupný zdroj]. Canadian Journal of Earth Science. doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2020-0176
  3. Dean R. Richmond (2023). Stratigraphy, sedimentology, and paleoclimatic proxies of the Upper Jurassic Morrison Formation of central Montana. Geology of the Intermountain West. 10: 223-276. doi: https://doi.org/10.31711/giw.v10.pp223-276
  4. Kenneth G. Galli, Robert Buchwaldt, Spencer G. Lucas & Lawrence Tanner (2018). New Chemical Abrasion Thermal Ionization Mass Spectrometry Dates from the Brushy Basin Member, Morrison Formation, Western Colorado: Implications for Dinosaur Evolution. The Journal of Geology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1086/699208
  5. Emanuel Tschopp, John A. Whitlock, D. Cary Woodruff, John R. Foster, Roberto Lei & Simone Giovanardi (2019). The Morrison Formation sauropod consensus: A freely accessible online spreadsheet of collected sauropod specimens, their housing institutions, contents, references, localities, and other potentially useful information. PaleorXiv. doi: https://doi.org/10.31233/osf.io/fy43t
  6. D. Cary Woodruff (2019). What factors influence our reconstructions of Morrison Formation sauropod diversity? Archivováno 1. 1. 2020 na Wayback Machine. Geology of the Intermountain West 6: 93–112.
  7. http://tetzoo.com/blog/2020/5/20/stop-saying-that-there-are-too-many-sauropod-dinosaurs-part-8-the-last-part
  8. SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online.  (česky)
  9. Carole T. Gee, Aowei Xie & Jonas Zajonz (2022). Multitrophic plant–insect–fungal interactions across 150 million years: A giant Agathoxylon tree, ancient wood-boring beetles and fungi from the Morrison Formation of NE Utah, and the brood of an extant orchard mason bee. Review of Palaeobotany and Palynology. 104627. doi: https://doi.org/10.1016/j.revpalbo.2022.104627
  10. Julia B. McHugh, Stephanie K. Drumheller, Anja Riedel & Miriam Kane (2020). Decomposition of dinosaurian remains inferred by invertebrate traces on vertebrate bone reveal new insights into Late Jurassic ecology, decay, and climate in western Colorado. PeerJ, 8: e9510. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9510
  11. Whitlock, J. A. (2018). Assemblage-level structure in Morrison Formation dinosaurs, Western Interior, USA Archivováno 23. 5. 2018 na Wayback Machine.. Geology of the Intermountain West 5: 9–27. https://www.utahgeology.org/publication/giw-2018-v05-pp009-027-whitlock/ Archivováno 23. 5. 2018 na Wayback Machine.
  12. Brian M. Davis, Richard L. Cifelli & Guillermo W. Rougier (2018). A preliminary report of the fossil mammals from a new microvertebrate locality in the Upper Jurassic Morrison Formation, Grand County, Utah. Geology of the Intermountain West. 5 (1): 1-8.
  13. Brian M. Davis, Richard L. Cifelli & Guillermo W. Rougier (2021). Mammalian Petrosals from the Upper Jurassic Morrison Formation (Utah, USA) Reveal Non-canonical Evolution of Middle and Inner Ear Characters. Journal of Mammalian Evolution. 28: 1027-1049. doi: https://doi.org/10.1007/s10914-021-09586-1
  14. SOCHA, Vladimír. Ještěr Othniela Charlese Marshe. OSEL.cz [online]. 27. května 2021. Dostupné online.  (česky)
  15. SOCHA, Vladimír. Nový druh alosaura. OSEL.cz [online]. 31. ledna 2020. Dostupné online.  (česky)
  16. McHugh, J. B.; et al. (2023). Assessing paleoecological data retention among disparate field collection regimes: a case study at the Mygatt-Moore Quarry (Morrison Formation). PALAIOS. 38 (5): 233–239. doi: https://doi.org/10.2110/palo.2022.048
  17. Stephanie K. Drumheller, Julia B. McHugh, Miriam Kane, Anja Riedel & Domenic C. D'Amore (2020). High frequencies of theropod bite marks provide evidence for feeding, scavenging, and possible cannibalism in a stressed Late Jurassic ecosystem. PLoS ONE. 15 (5): e0233115. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0233115
  18. SOCHA, Vladimír. Postrach jury se živil zdechlinami. OSEL.cz [online]. 31. srpna 2021. Dostupné online.  (česky)
  19. Douglas A. Sprinkel, Mary Beth Bennis, Dale E. Gray & Carole T. Gee (2019). Stratigraphic setting of fossil log sites in the Morrison Formation (Upper Jurassic) near Dinosaur National Monument, Uintah County, Utah, USA. Archivováno 6. 11. 2019 na Wayback Machine. Geology of the Intermountain West, 6: 61-76. doi: https://doi.org/10.31711/giw.v6i0.36
  20. Elliott Armour Smith, Mark A. Loewen & James I. Kirkland (2020). New social insect nests from the Upper Jurassic Morrison Formation of Utah. Geology of the Intermountain West, 7: 281-299.
  21. Emanuel Tschopp, Carl Mehling & Mark Norell (2020). Reconstructing the specimens and history of Howe Quarry (Upper Jurassic Morrison Formation; Wyoming). American Museum Novitates, 3956: 56 pp.
  22. Malone, J. R.; et al. (2021). Jurassic dinosaurs on the move: Gastrolith provenance and long‐distance migration. Terra Nova. doi: https://doi.org/10.1111/ter.12522
  23. John R. Foster, Adrian P. Hunt & James I. Kirkland (2022). Significance of a small regurgitalite containing lissamphibian bones, from the Morrison Formation (Upper Jurassic), within a diverse plant locality deposit in southeastern Utah, USA. PALAIOS. 37 (8): 433–442. doi: https://doi.org/10.2110/palo.2021.058
  24. David G. DeMar Jr., Marc E. H. Jones & Matthew T. Carrano (2022). A nearly complete skeleton of a new eusphenodontian from the Upper Jurassic Morrison Formation, Wyoming, USA, provides insight into the evolution and diversity of Rhynchocephalia (Reptilia: Lepidosauria). Journal of Systematic Palaeontology. 20 (1): 2093139. doi: https://doi.org/10.1080/14772019.2022.2093139
  25. Lazer, K.; et al. (2023). Preserved membrane on dinosaur eggshell fragments, Upper Jurassic Morrison Formation, Eastern Utah. PALAIOS. 38 (1): 43–55. doi: https://doi.org/10.2110/palo.2022.002
  26. Roberto Lei, Emanuel Tschopp, Christophe Hendrickx, Mathew J. Wedel, Mark Norell & David W.E. Hone (2023). Bite and tooth marks on sauropod dinosaurs from the Morrison Formation. PeerJ. 11: e16327. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.16327
  27. SOCHA, Vladimír. Chatrč z dinosauřích kostí. OSEL.cz [online]. 2. ledna 2023. Dostupné online.  (česky)
  28. Maidment, S. C. R. (2024). Diversity through time and space in the Upper Jurassic Morrison Formation, western U.S.A.. Journal of Vertebrate Paleontology. e2326027. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2024.2326027
  29. SOCHA, Vladimír. Zastřešený ještěr. OSEL.cz [online]. 14. února 2019. Dostupné online.  (česky)
  30. https://www.osel.cz/9598-barosaurus-nejvetsim-znamym-dinosaurem.html
  31. SOCHA, Vladimír. Úžasný ramenatý ještěr. OSEL.cz [online]. 3. května 2018. Dostupné online.  (česky)
  32. SOCHA, Vladimír. Představuje se Maraapunisaurus. OSEL.cz [online]. 25. října 2018. Dostupné online.  (česky)
  33. Lovelace, David M.; Hartman, Scott A.; and Wahl, William R. (2007). "Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny". Arquivos do Museu Nacional. 65 (4): 527–544.
  34. https://www.osel.cz/11010-novy-druh-alosaura.html
  35. SOCHA, Vladimír. Rohatý zabiják z jury. OSEL.cz [online]. 21. března 2019. Dostupné online.  (česky)
  36. Chure, Daniel J. (1995). "A reassessment of the gigantic theropod Saurophagus maximus from the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Oklahoma, USA". in A. Sun and Y. Wang (eds.). Sixth Symposium on Mesozoic Terrestrial Ecosystems and Biota, Short Papers. Beijing: China Ocean Press. pp. 103–106.
  37. Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-29. 
  38. Carpenter, K., Miles, C., and Cloward, K. (2005). "New small theropod from the Upper Jurassic Morrison Formation of Wyoming." in Carpenter, K. 2005. The Carnivorous Dinosaurs, Indiana University Press: 23-48.
  39. SOCHA, Vladimír. Dravý král pozdní jury. OSEL.cz [online]. 13. června 2019. Dostupné online.  (česky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]