Sučava Suceava | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°39′5″ s. š., 26°15′20″ v. d. |
Nadmořská výška | mezi 270 a 435 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Rumunsko |
Župa | Suceava |
Historická země | Moldávie |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 52 km² |
Počet obyvatel | 92 121 (2011) |
Hustota zalidnění | 1 771,6 obyv./km² |
Etnické složení | Rumuni (91,3 %), Ukrajinci, Němci |
Náboženské složení | pravoslaví (84 %) |
Správa | |
Starosta | Ion Lungu |
Vznik | 1388 |
Oficiální web | www |
primsv | |
Telefonní předvolba | 330 |
PSČ | 720001–720285 |
Označení vozidel | SV |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sučava[1] (rumunsky Suceava, ukrajinsky Сучава; v jidiš שאָץ; polsky Suczawa) je župní město v Rumunsku, ležící na severovýchodě státu, v historické zemi Bukovině. Žije zde okolo 92 000 obyvatel.
Město se nachází na mezi podhůřím Karpat a moldavskými rovinami, asi 40 km od hranic s Ukrajinou. Jeho středem protéká řeka Sučava, která se po 21 km vlévá do Siretu. Je centrem stejnojmenné župy, nacházejí se zde závody mnoha průmyslových odvětví a železniční uzel.
Sučava má velmi slavnou historii. Mezi lety 1388 a 1565 byla centrem Moldavského knížectví pod vládou Bogdana I., Petru Mușata a Štěpána Velikého. Během vlády Alexandra Lăpușneanua se však metropole země přesunula do Jasů a význam Sučavy upadl. Poté již byla součástí Rakousko-Uherska a Rumunska jako provinční město.
Mezi historické památky patří katedrála ze 14. a 15. století, kostely ze století šestnáctého a knížecí dům ze století sedmnáctého.