Sárbogárd
| Sárbogárd | |
|---|---|
 Sárbogárd | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°52′54″ s. š., 18°37′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | 131 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Fejér |
| Okres | Sárbogárd |
| Administrativní dělení | Kislók, Pusztaegres, Rétszilas, Sárhatvan, Sárszentmiklós |
  Sárbogárd | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 189,33 km² |
| Počet obyvatel | 11 937 (2018) |
| Hustota zalidnění | 63 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Sükösd Tamás |
| Vznik | 1323 |
| Oficiální web | sarbogard |
| PSČ | 7000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sárbogárd [šárbogárd] (německy Bochart, srbsky Шарбогард, Šarbogard) je město v Maďarsku na jihu župy Fejér. Nachází se asi 30 km jihovýchodně od Székesfehérváru a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 11 937 obyvatel. Podle údajů z roku 2011 zde bylo 82,5 % obyvatel maďarské a 2 % romské národností.
Název
[editovat | editovat zdroj]V názvu Sárbogárd je kořenem slova -bogárd, které vbychází z maďarského jména Bugár. Předpona „Sár-“ odkazuje na řeku Sárvíz. Sárbogárd dostal své jméno pravděpodobně od rodů Bogárů a Tinódiů, kteří byli prvními vlastníky zdejší půdy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
V Sárbogárdu a jeho okolí lze nalézt stopy lidské přítomnosti, které se datují tisíce let zpět, nejstarší z období pozdní doby kamenné Ve čtvrti Sárszentmiklós byla například nalezena skupina římských pozůstatků při archeologickém průzkumu.
Dnešní centrum města Bogárd je poprvé písemně připomínáno v roce 1323, jeho majitelem byl Štěpán Bogárd. Ve 14. století existovala osada Tinód, pojmenovaná podle rodu Tinódů, která se však postupem času spojila s prvním uvedeným.
Během turecké okupace Uher se místní obyvatelstvo rozutelko a město opustilo. Turecké nájezdy se zde uskutečnily v letech 1526, 1528 a 1541. Osvobození této oblasti od Turků bylo uskutečněno prvními průniky v roce 1684 a poté až trvale o dva roky později. Spontánně byla oblast a město dosídleny v 17. století jak Maďary, tak i jižními Slovany, kteří se později asimilovali do většinového maďarského obyvatelstva.
V roce 1855 získal Sárbogárd statut města. Reformou samosprávy v Uhersku v roce 1972 nicméně tento statut ztratil a byl pouze velkou obcí. Statut centra okresu obdržel roku 1897. V roce 1882 až 1883 sem byla zavedena železnice, dokonce dvě tratě. Hlavní z nich spojuje Budapešť a Pécs (Pětikostelí). Od roku 1897 tu existuje také odbočka do Székesfehérváru.
Na konci druhé světové války o město probíhaly mezi prosincem 1944 a březnem 1945 tuhé boje. Město bylo poničeno, poté nakonec obnoveno. Od roku 1986 má Sárbogárd opět statut města. Nacházela se zde kasárna sovětské armády.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V Sárbogárdu existuje městské kulturní centrum a dále Městská knihovna Józsefa Madarásze.
Sport
[editovat | editovat zdroj]V Sárbogárdu má být vybudována házenkářská hala.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sárbogárd na maďarské Wikipedii.
- ↑ Ünnep: másfél milliárdos sportcsarnok épül a Fejér megyei kisvárosban. Atlatszo [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sárbogárd na Wikimedia Commons
