Theodor Haecker

Theodor Haecker
Narození4. června 1879
Mulfingen
Úmrtí9. dubna 1945 (ve věku 65 let)
Ustersbach
Povoláníjazykovědec, spisovatel, překladatel, odbojář, filozof a kritik umění
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Theodor Haecker (4. června 1879 Eberbach, Württemberg – 9. dubna 1945 Usterbach u Augsburgu) byl německý katolický spisovatel, překladatel a personalistický myslitel, představitel odporu proti nacismu.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Heacker se narodil v úřednické rodině, vyrůstal v Esslingen, nedokončil gymnázium a pracoval v různých redakcích. Roku 1905 se přestěhoval do Mnichova, kde udělal maturitu a navštěvoval univerzitní přednášky. Překládal Vergiliovy básně, díla Sorena Kierkegaarda a kardinála J. H. Newmana a roku 1921 konvertoval ke katolictví. Publikoval v časopise Hochland a velmi brzy se dostal do sporu s nastupujícím nacismem. Od roku 1936 měl zákaz publikovat a veřejně vystupovat a psal si jen deníky (Tage- und Nachtbücher), obraz vnitřní emigrace v Německu. Za války přednášel na schůzkách studentské skupiny Bílá růže, která vydávala protinacistické letáky; šest jejích členů (mimo jiné Hans Scholl a Sophie Scholl) za to bylo roku 1943 popraveno. Když Haeckerův mnichovský byt zničily bomby, uchýlil se na vesnici, kde krátce před koncem války zemřel.[1] Po válce měly jeho spisy velký vliv, zejména deníky. Haeckera vysoko cenil básník T. S. Eliot a Heinrich Böll si zvolil jako název románu "Kdes byl, Adame?" citát z Th. Haeckera.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Satire und Polemik (Satira a polemika, 1922)
  • Christentum und Kultur (Křesťanství a kultura, 1927)
  • Wahrheit und Leben (Pravda a život, 1930)
  • Vergil, Vater des Abendlandes (Vergilius, Otec západu, 1931)
  • Der Begriff der Wahrheit bei Sören Kierkegaard (Pojem pravdy u S. Kierkegaarda, 1932)
  • Was ist der Mensch? (Co je člověk?, 1933)
  • Schöpfer und Schöpfung (Stvořitel a stvoření, 1934)
  • Der Christ und die Geschichte (Křesťan a dějiny, 1935)
  • Tag- und Nachtbücher: 1939 bis 1945 (Deníky, 1947)
  • Gesammelte Werke (Sebrané spisy, 5 sv., 1958-67)

Z deníků

[editovat | editovat zdroj]
„ Nenávist je poslední Zjevení odpadlých duchů, logika zrušení. Ale také zrušení logiky. “
— Tag- und Nachtbücher. 1947, str. 283.
„ Nedůvěřuj žádné radosti, pokud v ní není kus vděčnosti. “
— Str. 11.
„ Světová katastrofa se dá využít k ledačemu, třeba jako alibi před Bohem. – „Kdes byl, Adame?“ – „Ve světové válce.“ “
— Str. 51.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Haecker na německé Wikipedii.

  1. ↑ http://www.bautz.de/bbkl/h/haecker_t.shtml

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Th. Haecker, Co je člověk? Praha: Vyšehrad 1940 - 172 s.
  • Th. Haecker, Pravda a život. Stará Říše: Josef Florián, 1947 - 57 s.
  • Th. Haecker, Křesťan a dějiny. Praha: L. Kuncíř 1938. 139 str. (Překlad Jan Hertl, překlad Ódy na východ slunce od Francise Thompsona V. Renč.)
  • Th. Haecker, Vergilius. Revue Řád II./1934-5, ss. 135 - 147. (Překlad T. Vodička.)
  • Th. Haecker, O křesťanském smyslu dějin. Revue Řád II./1934-5, ss. 533- 551.(Překlad Jan Hertl.)
  • Th. Haecker, O podstatě křesťanského umění. Revue Řád IV./1937-8, ss. 82- 101. (Překlad Karel Dvořák.)