V roce 1884 se oženil s Laurou Bertuchovou a ukončil vojenskou službu. Poté podnikl studijní cesty. Zejména pobyt v Paříži 1886-1890 ho silně ovlivnil ve smyslu impresionismu. 1890 se přestěhoval do Znojma a 1893 přešel do Vídně. Zde se v roce 1895 stal členem vídeňského domu umělcůu.
Na cestě do Itálie Hörmann v roce 1895 ve Štýrském Hradci zemřel. Byl pohřben na vídeňském ústředním hřbitově (čestné hroby, skupina 31A, řada 2, hrob č. 14),[1]. Jeho pomník navrhl Richard Karl Tautenhayn, který ve Znojmě učil.
Theodor von Hörmann byl krajinář a stylově ho lze přiřadit k rakouskému náladovému impresionismu. Jeho krajiny vždy vycházely z přírody a vyznačovaly se výrazným použitím barev, což jeho současníci příliš neocenili. Často se uvolňují pomocí figurální stafáže. Pod vlivem Emila Jakoba Schindlera těsně před svou smrtí neochotně změnil svůj dosavadní styl, který mu začal přinášet uznání. Jeho význam byl však plně doceněn až po jeho smrti. Hermann Bahr ho označil za prvního secesionistu.[2]
Marianne Hussl-Hörmann: Theodor von Hörmann (1840–1895). Monographie mit Verzeichnis der Gemälde. S příspěvky Mathiase Boeckla, Manfrieda Rauchensteinera, Marianne Rauchensteinerové. v edici Kinsky, Vídeň 2013, ISBN978-3-85033-730-4. německy
Marianne Hussl-Hörmann, Hans-Peter Wipplinger (Hg.): Theodor von Hörmann. Von Paris zur Secession/ From Paris to Secession. Katalog k výstavě v Leopoldově muzeu ve Vídni, 29. dubna. - 29. srpna 2016. ISBN978-3-9504025-0-6. německy