Vitalij Ivanovič Čurkin
| Vitalij Ivanovič Čurkin | |
|---|---|
.jpg) | |
| 4. stálý zástupce Ruské federace při OSN | |
| Ve funkci: 8. dubna 2006 – 20. února 2017 | |
| Předchůdce | Andrej Ivanovič Děnisov |
| 3. velvyslanec Ruské federace v Kanadě | |
| Ve funkci: 26. srpna 1998 – 5. června 2003 | |
| Předchůdce | Alexandr Michajlovič Bělonogov |
| Nástupce | Georgij Enverovič Mamedov |
| Narození | 21. února 1952 Moskva, Sovětský svaz |
| Úmrtí | 20. února 2017 (ve věku 64 let) New York (NY), USA |
| Místo pohřbení | Trojekurovský hřbitov v Moskvě |
| Národnost | Ruská |
| Alma mater | Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (1969–1974) Diplomatická akademie při ministerstvu zahraničních věcí RF (do 1981) |
| Profese | diplomat, politik, dětský herec, tlumočník a filmový herec |
| Náboženství | pravoslaví Ruská pravoslavná církev |
| Ocenění | Řád srbské zástavy (2017) Řád Sláva Osetii Řád cti Řád Alexandra Něvského Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy … více na Wikidatech |
| Commons | Vitaly Churkin |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vitalij Ivanovič Čurkin (rusky Виталий Иванович Чуркин; 21. února 1952 – 20. února 2017[1]) byl sovětský a ruský diplomat, od roku 2006 až do své smrti stálý zástupce Ruské federace při Organizaci spojených národů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Roku 1974 absolvoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě. V letech 1974 až 1979 pracoval na překladatelském oddělení Ministerstva zahraničních věcí Sovětského svazu, byl tlumočníkem při jednání o dohodě SALT II v Ženevě. Poté do roku 1982 zastával post třetího tajemníka oddělení pro Spojené státy americké sovětského ministerstva zahraničí. V období let 1982 až 1987 působil jako druhý a posléze první tajemník sovětského velvyslanectví v USA, poté do roku 1989 jako referent mezinárodního oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. V letech 1989 až 1990 byl tiskovým mluvčím Ministerstva zahraničních věcí SSSR a poté do roku 1991 vedoucím informačního úřadu téhož ministerstva.
Roku 1991 se také stal členem Rady ministerstva. Vedoucím Informačního úřadu zůstal i po rozpadu Sovětského svazu v rámci Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace, následně v období let 1992 až 1994 zastával funkci náměstka ministra zahraničních věcí Ruska. Roku 1994 byl jmenován velvyslancem v Belgii a současně stálým představitelem Ruské federace při NATO. V letech 1998 až 2003 byl ruským velvyslancem v Kanadě. Od roku 2003 byl velvyslancem pro speciální úkoly Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace. Dne 8. dubna 2006 nahradil Andreje Ivanoviče Děnisova na postu stálého zástupce Ruské federace při OSN.
Za své služby obdržel Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy a Řád cti.
Zemřel nečekaně na srdeční selhání[2] dne 20. února 2017 v New Yorku, den před svými 65. narozeninami.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чуркин, Виталий Иванович na ruské Wikipedii.
- ↑ ROHÁČKOVÁ, Kristina. Ve věku 64 let zemřel ruský vyslanec při OSN Vitalij Čurkin. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-02-20].
- ↑ Ruský „zlý muž v OSN“ náhle zemřel. Podle Kremlu měl srdeční záchvat. iDNES.cz [online]. 2017-02-20 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-02-20].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitalij Ivanovič Čurkin na Wikimedia Commons
