Vladimir Atlantov

Vladimir Atlantov
Základní informace
Narození19. února 1939 (85 let)
Petrohrad
Žánryopera
Povoláníoperní pěvec
Nástrojehlas
Hlasový obortenor
Oceněnínárodní umělec SSSR
národní umělec RSFSR
Řád rudého praporu práce
zasloužilý umělec RSFSR
Manžel(ka)Tamara Andrejevna Milaškina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Andrejevič Atlantov (rusky Влади́мир Андре́евич Атла́нтов, * 19. února 1939 Leningrad, Sovětský svaz) je sovětský a ruský operní pěvec v tenorovém hlasovém oboru.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Atlantov se narodil v rodině operních pěvců. Jeho otec Andrej Petrovič Atlantov byl sólistou leningradského Malého divadla opery a baletu, matka Marija Alexandrovna Jelizarovová byla sólistkou Kirovova divadla opery a baletu.

Na vojně se stal sólistou Souboru písní a tanců Leningradského vojenského okruhu. Učil se v Glinkově sborovém učilišti a v roce 1945 byl přijat do Leningradské akademické sborové kapely, kterou absolvoval v roce 1956 jako sbormistr. V roce 1959 nastoupil na pěveckou fakultu Leningradské konzervatoře N. A. Rimského-Korsakova do třídy profesorů P. G. Tichonova, A. N. Kirejeva a N. D. Bolotinové. Absolvoval ji v roce 1963.

Ještě jako student 4. ročníku získal Atlantov angažmá stážisty v Kirovově divadle a v roce 1963, hned po absolutoriu, se stal sólistou.

V roce 1962 obdržel druhou cenu na 2. Glinkově všesvazové pěvecké soutěži. I proto získal právo stáže na mistrovské škole při milánské La Scale, kde si zdokonalil svou techniku pod vedením Gennara Barry. Tam také nastudoval čtyři role italské repertoáru – hraběte z Rigoletta, Richarda z Maškarního plesu, Rodolfa a Cavaradossiho z Tosky. V roce 1964 sám vystoupil na scéně La Scaly. V roce 1966 získal první cenu na Mezinárodní soutěži Petra Iljiče Čajkovského a po tomto úspěchu se stal členem Velkého divadla a o rok později jeho sólistou.

Ve Velkém divadle působil až do roku 1988 a nastudoval v něm 18 rolí. Mezi nejlepšími patřily role Germana (Piková dáma), José (Carmen), Dona Juana (Kamenný host Dargomyžského), Sadka (ve stejnojmenné opeře Rimského-Korsakova), Otella (ve stejnojmenné opeře Verdiho), Cavaradossiho (Tosca), Cania (Komedianti) nebo samozvance Lžidimitrije (Boris Godunov).[1]

V roce 1988 emigroval ze Sovětského svazu na západ a vystupoval na největších scénách včetně newyorské Metropolitní opery nebo vídeňské Státní opery.

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Atlantov žije ve Vídni. Je ženatý, jeho současnou manželkou je sopranistka Tamara Andrejevna Milaškinová. Z prvního manželství má dceru Ladu Atlantovovou. Ta vystudovala obor klavír na Moskevské státní konzervatoři. Působila jako děkanka hudební fakulty Státního speciálního institutu umění GSII a vyučovala zde sólový zpěv.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Operní role

[editovat | editovat zdroj]
Kirovovo divadlo v Petrohradě
  • Lenskij (Evžen Oněgin, 1963),
  • José (Carmen, 1963),
  • Alfredo (Traviata, 1963),
  • Alvaro (Síla osudu, 1965),
  • German (Piková dáma, 1966)
Velké divadlo v Moskvě
  • Alfredo (Traviata, 1964),  
  • Lenskij (Evžen Oněgin, 1964),  
  • José (Carmen, 1966),  
  • German (Piková dáma, 1968),  
  • Vladimir Igorjevič (Kníže Igor, 1968),  
  • Pinkerton (Madame Butterfly, 1968),  
  • Don Carlos (Don Carlos, 1970),  
  • Cavaradossi (Tosca, 1971),  
  • Paolo (Rachmaninov: Francesca da Rimini, 1973),  
  • Semjon (Semjon Kotko, 1973),  
  • Vaudémont (Iolanta, 1974),  
  • Lžidimitrij (Boris Godunov, 1974),  
  • Sadko (Sadko, 1976),  
  • Don Juan (Dargomyžského Kamenný host, 1976),  
  • Otello (Verdiho Otello, 1978),  
  • Mozart (Rimského-Korsakova Mozart a Salieri, 1978),  
  • Canio (Komedianti, 1985),  
  • Andrej (Mazepa, 1986) 
Role či úryvky z rolí na jiných scénách
  • Samson (Samson a Dalila, 1988)
  • Andrej Chovanskij (Chovanština, 1989)
  • Finn (Ruslan a Ludmila, 1995)
  • scéna a árie Radama z Aidy ad.

Filmové role

[editovat | editovat zdroj]
  • Věřte mi, lidé (Věrtě mně, ljudi, 1964) – Operní pěvec
  • Nedělní muzikant (Voskresnyj muzykant, 1972) – Operní pěvec
  • Moje Carmen (Moja Karmen, 1977) – José

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Атлантов, Владимир Андреевич na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b Большая Российская энциклопедия: В 30 т. [Boľšaja Rossijskaja encyklopedija v 30 t.]. [s.l.]: [s.n.], 2005. 766 s. (rusky) 
  2. ↑ Владимир Атлантов [Vladimir Atlantov] [online]. Bolšoj těatr. Dostupné online. (rusky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • СОЛОГУС, А. Певцы Большого театра СССР. Одиннадцать портретов. [Pěvcy Boľšogo těatra SSSR : Odinnadcať portretov]. Moskva: Muzyka, 1978. Kapitola Владимир Атлантов [Vladimir Atlantov]. (rusky) 
  • NĚSŤJEVA, M. I. Владимир Атлантов. Творческий портрет [Vladimir Atlantov. Tvorčeskij portret]. Moskva: Muzyka, 1987. 32 s. (rusky) 
  • KOTKINA, I. A. Атлантов в Большом театре. Судьба певца и движение оперного стиля [Atlantov v Boľšom těatre. Suďba pevca i dviženie opernogo stilja]. Moskva: Agraf, 2002. Dostupné online. ISBN 5-7784-0174-4. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]