Wacław Sieroszewski
| Wacław Sieroszewski | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. srpna 1858 Wólka Kozłowska |
| Úmrtí | 20. dubna 1945 (ve věku 86 let) Piaseczno |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
| Pseudonym | Wacław Sirko |
| Povolání | spisovatel, politik, cestovatel, independence activist a etnolog |
| Národnost | Poláci |
| Literární hnutí | Mladé Polsko |
| Ocenění | velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska Řád znovuzrozeného Polska stříbrný kříž řádu Virtuti Militari Kříž za chrabrost … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Bezpartijní blok pro spolupráci s vládou |
| Příbuzní | Paulina Sieroszewska (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wacław Kajetan Sieroszewski (24. srpen 1858, Wólka Kozłowska – 20. duben 1945, Piaseczno) byl polský spisovatel z okruhu Mladé Polsko (Młoda Polska).
Život
[editovat | editovat zdroj]Vyrůstal v péči širšího příbuzenstva, protože jeho otec byl uvězněn za podíl na Lednovém povstání (Powstanie styczniowe) v roce 1863 a jeho matka zemřela. Za účast v tajných studentských spolcích byl ruskou správou vyloučen z gymnázia. Učil se zámečníkem a studoval na železniční technické škole. Aktivně se zapojuje do sociálně demokratického hnutí v dělnickém prostředí. V roce 1878 byl uvězněn a příštího roku byl poslán do vyhnanství na Sibiř.
Od roku 1880 pobýval ve Verchojansku, od roku 1882 v Irkutsku. Za své etnografické práce o Jakutsku získal ocenění ruské Zeměpisné společnosti a v roce 1898 mu bylo povoleno vrátit se na území Polského království (tzv. „Kongresové království“ 1815–1916). V roce 1900 byl opět uvězněn za účast na manifestaci při příležitosti druhého výročí odhalení pomníku Adama Mickiewicze ve Varšavě.
Vyhnán z Polského království odjíždí na vědeckou expedici do Japonska. Na ostrově Hokkaidó studuje život menšiny Ainu. V roce 1904 se přes Koreu, Čínu, Cejlon a Egypt vrátil do Varšavy. V období revoluce v roce 1905 byl opět vězněn. Přesídlil do Haliče (Rakousko-Uhersko) a žil v Krakově a v Zakopaném.
V letech 1910–1914 žil v Paříži. V době 1. světové války vstoupil do polských legií. V roce 1918 působil jako ministr informací a propagandy v Prozatímní lidové radě polské republiky (Tymczasowy Rząd Ludowy Republiki Polskiej, 6.11.1918 – 17.11.1918) v Lublinu. V období druhé polské republiky byl senátorem, v letech 1927–1930 byl prezidentem Svazu polských spisovatelů (Związek Zawodowy Literatów Polskich) a v letech 1933–1939 prezidentem Polské akademie literatury (Polska Akademia Literatury).
Je pochován na hřbitově „Cmentarz Powązkowski” ve Varšavě.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Je znám jako autor románů a především povídek, ve kterých popisuje život na Sibiři a Dálném východě. Mimo to psal i práce etnografické.
Spisy
[editovat | editovat zdroj]Etnografické práce:
- Dwanaście lat w kraju Jakutów (Dvanáct let v kraji Jakutů)
- "Korea. Klucz Dalekiego Wschodu" (Korea – klíč k Dálnému východu)
- "Wśród kosmatych ludzi" (Mezi chlupatými lidmi)
Krásná literatura:
- Na kresach lasów – román
- W matni – povídka
- Z fali na falę – povídka
- Latorośle - povídka
- Jesienią - povídka
- Chajlach - povídka
- Skradziony chłopak- povídka
- W ofierze bogom - povídka
- Czukcze- povídka
- Powieści chińskie – povídka
- Ol-Soni-Kisań – povídka
- Z życia Korei – povídka
- Beniowski – román
- Ocean – román
- Jan-Guj-Tzy - román
- Ucieczka- román (1904)
- Ocean (Oceán)
- Zamorski diabeł (Zámořský ďábel)
- Miłość samuraja
česky vyšlo
[editovat | editovat zdroj]- Oceán, přeložil Jaroslav Rypáček (=Jaroslav Radimský), Jos. R. Vilímek po 1900
- Na pokraji pralesa, přeložil Albin Straka, Zář, 1905
- Čínské povídky, přeložil Jaroslav Ráček (=Jaroslav Radimský), Kamilla Neumannová, 1906
- Zámořský ďábel, přeložil Jaroslav Ráček (=Jaroslav Radimský), Kamilla Neumannová, 1906
- Mezi ledy, přeložila Vilma Sokolová, F. Šimáček, 1907 [1]
- Sibířské povídky, přeložil Karel V. Rypáček, Alois Hynek, 1910
- V pasti, přeložil Karel V. Rypáček, Jan Otto, 1911
- Letorosty, přeložil Hanuš Sedláček, Topič, 1911
- Dvě sibiřské povídky, přeložil František Tmej, Jan Otto, 1911
- Zámořský ďábel, přeložil Karel V. Rypáček, Jos. R. Vilímek, 1912
- Dary Severákovy, Jos. R. Vilímek, 1918
- Beniowski, román, přeložil Jaroslav Rypáček (=Jaroslav Radimský), Jos. R. Vilímek, 1919 [2]
- Osud a jiné povídky z Japonska, přeložil Jiří Plachý, Karel Beníško, 1920
- Manželství, přeložil Jaroslav Rypáček (=Jaroslav Radimský), Karel Beníško, 1920
- Být, či nebýt (1921) [3]
- Na pomezí lesů, přeložil Karel V. Rypáček, 1921
- Zátiší (1921) [4]
- Na hranici pralesů (1924) – román ze života vyhnanců v nejsevernější Sibiři [5]
- Mezi chlupatými lidmi, přeložil Eduard Parma, Pokrok, 1927
- Dalaï-Lama – román z dálného východu, přeložil Jaroslav Radimský, Jos. R. Vilímek, 1929
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SIEROSZEWSKI, Wacław. Mezi ledy [online]. Praha: F. Šimáček [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ SIEROSZEWSKI, Wacław. Beniowski [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1919 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ SIEROSZEWSKI, Wacław. Být, či nebýt [online]. Praha: J. Otto, 1921 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ SIEROSZEWSKI, Wacław. Zátiší [online]. Praha: Nebeský a Beznoska, 1921 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ SIEROSZEWSKI, Wacław. Na hranici pralesů [online]. Praha: Politika, 1924 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wacław Sieroszewski na polské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jarmil Pelikán: heslo Wacław Sieroszewski, in: Slovník polských spisovatelů, Libri, 2000, ISBN 80-7277-005-5, str. 433
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wacław Sieroszewski na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wacław Sieroszewski
- Digitalizovaná díla Wacława Sieroszewského v České digitální knihovně
- (polsky) o rodu Sieroszewski
