Wilhelm Fabry von Hilden | |
---|---|
Fabricius Hildanus (Wilhelm Fabry) | |
Narození | 25. června 1560 Hilden |
Úmrtí | 15. února 1634 Bern |
Povolání | lékař, chirurg a anatom |
Choť | Marie Colinet |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelm Fabry (celým jménem Wilhelm Fabry von Hilden), později známý jako Guilhelmus Fabricius Hildanus (25. června 1560, Hilden - 15. února 1634, Bern, Švýcarsko) byl německý chirurg působící především ve Švýcarsku a Německu, autor řady lékařských děl.
Wilhem Fabry se narodil v Hildenu v Severním Porýní-Vestfálsku. Jeho otec, Peter Andreas Fabry byl úředníkem. Na střední škole v Kolíně nad Rýnem se projevil jeho jazykový talent, ovládl nejen němčinu, ale i latinu, francouzštinu, řečtinu a hebrejštinu. V deseti letech ztratil otce a dostudovat mohl jen díky podpoře rodinného přítele, holandského básníka Carla Uttenhovena. Ten také doporučil Fabriciovi studium medicíny. Univerzitní studium mu znemožnily pravděpodobně[1] válečné události v Nizozemí.
V 15 letech, v roce 1576, se stal žákem chirurga Johanna Dümgense v Neuss. V roce 1579[2] nebo 1580[3] začal pracovat pod vedením Cosmase Slotana v Düsseldorfu, chirurga knížete Wiliama z Cleve-Jülich-Berg. Zde se také seznámil s Vesaliovou anatomií a mohl se učit od dalších knížecích lékařů Reinera Soleandera (Sondermann), Galena Wiera (Wier) a Johanna Wiera.
Po Slotanově smrti opustil knížecí dvůr a postupně vystřídal řadu působišť. V roce 1585 působil v Métách ve Francii, kde se učil u Johanna Bartische, později téhož roku pracoval v Ženevě pod vedením Johanna Griffona, se kterým uskutečnil řadu pitev.
V roce 1587 se Fabricius oženil s Marií Colinetovou, dcerou tiskaře. Marie byla porodní asistentkou a chirurgickým samoukem a po zbytek života byla Fabriciovým zdatným pomocníkem. Měli spolu postupně 8 dětí.
V roce 1588 přesídlil do Hildenu, kde strávil 3 roky, později (1591) do Kolína nad Rýnem, kde si vybudoval chirurgickou praxi, navštěvoval přednášky z anatomie. Tam také publikoval v roce 1593 svou první knihu – pojednání o gangréně nazvané De Gangraena et Sphacelo. Již jako známá osobnost opět změnil působiště – do Ženevy a později do Lausanne a znovu do Kolína nad Rýnem. V této době dále studuje anatomii, ale již i dává praktické hodiny.
V roce 1598 publikuje první sborník 25 lékařských kazuistik. Publikací řady případových studií se později proslaví, jsou obsahem jeho Observatorium et curationum chirurgicarum.
V letech 1602-1611 byl Fabricius městským lékařem v Peterlingenu (Payern) ve Švýcarsku. Později působil opět v Lausanne (tam zemřely dvě z jeho dětí na morovou epidemii), v Breisgau, Bernu, Karlsruhe a na dalších místech.
Zemřel 15. února 1634 v Bernu.
Většina Fabriciových lékařských prací je napsána v němčině a latině, menší část pak ve francouzštině.
V chirurgově rodném městě – Hildenu – bylo zřízeno muzeum věnované osobnosti a dílu tohoto lékaře.