Wilhelm Fabry

Wilhelm Fabry von Hilden
Fabricius Hildanus (Wilhelm Fabry)
Fabricius Hildanus (Wilhelm Fabry)
Narození25. června 1560
Hilden
Úmrtí15. února 1634
Bern
Povolánílékař, chirurg a anatom
ChoťMarie Colinet
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Fabry (celým jménem Wilhelm Fabry von Hilden), později známý jako Guilhelmus Fabricius Hildanus (25. června 1560, Hilden - 15. února 1634, Bern, Švýcarsko) byl německý chirurg působící především ve Švýcarsku a Německu, autor řady lékařských děl.

Wilhem Fabry se narodil v Hildenu v Severním Porýní-Vestfálsku. Jeho otec, Peter Andreas Fabry byl úředníkem. Na střední škole v Kolíně nad Rýnem se projevil jeho jazykový talent, ovládl nejen němčinu, ale i latinu, francouzštinu, řečtinu a hebrejštinu. V deseti letech ztratil otce a dostudovat mohl jen díky podpoře rodinného přítele, holandského básníka Carla Uttenhovena. Ten také doporučil Fabriciovi studium medicíny. Univerzitní studium mu znemožnily pravděpodobně[1] válečné události v Nizozemí.

V 15 letech, v roce 1576, se stal žákem chirurga Johanna Dümgense v Neuss. V roce 1579[2] nebo 1580[3] začal pracovat pod vedením Cosmase Slotana v Düsseldorfu, chirurga knížete Wiliama z Cleve-Jülich-Berg. Zde se také seznámil s Vesaliovou anatomií a mohl se učit od dalších knížecích lékařů Reinera Soleandera (Sondermann), Galena Wiera (Wier) a Johanna Wiera.

Po Slotanově smrti opustil knížecí dvůr a postupně vystřídal řadu působišť. V roce 1585 působil v Métách ve Francii, kde se učil u Johanna Bartische, později téhož roku pracoval v Ženevě pod vedením Johanna Griffona, se kterým uskutečnil řadu pitev.

V roce 1587 se Fabricius oženil s Marií Colinetovou, dcerou tiskaře. Marie byla porodní asistentkou a chirurgickým samoukem a po zbytek života byla Fabriciovým zdatným pomocníkem. Měli spolu postupně 8 dětí.

V roce 1588 přesídlil do Hildenu, kde strávil 3 roky, později (1591) do Kolína nad Rýnem, kde si vybudoval chirurgickou praxi, navštěvoval přednášky z anatomie. Tam také publikoval v roce 1593 svou první knihu – pojednání o gangréně nazvané De Gangraena et Sphacelo. Již jako známá osobnost opět změnil působiště – do Ženevy a později do Lausanne a znovu do Kolína nad Rýnem. V této době dále studuje anatomii, ale již i dává praktické hodiny.

V roce 1598 publikuje první sborník 25 lékařských kazuistik. Publikací řady případových studií se později proslaví, jsou obsahem jeho Observatorium et curationum chirurgicarum.

V letech 1602-1611 byl Fabricius městským lékařem v Peterlingenu (Payern) ve Švýcarsku. Později působil opět v Lausanne (tam zemřely dvě z jeho dětí na morovou epidemii), v Breisgau, Bernu, Karlsruhe a na dalších místech.

Zemřel 15. února 1634 v Bernu.

Vybrané literární práce

[editovat | editovat zdroj]

Většina Fabriciových lékařských prací je napsána v němčině a latině, menší část pak ve francouzštině.

  • Observationum et curationum chirurgicarum centuriae I-VI.  : Kolekce přibližně 600 chirurgických pozorování, obvykle včetně popisu nemoci, léčby, nutného chirurgického instrumentária a kazuistik. Vycházela postupně v letech 1598, 1606, 1611, 1614, 1619, 1627.
  • Opera observatorium et curationum medico-chirurgicarum quae extent omnia : Posmrtně byla vydána kolekce s řadou nových vyobrazení jako Opera observatorium et curationum medico-chirurgicarum quae extent omnia ve Frankfurtu n. Mohanem Joannisem Beyerem v roce 1646[4].
  • Epistolarum ad amicos: 100 dopisů přátelům a odpovědí na ně publikovaných v Oppenheimu roku 1619.
  • Lithotomia Vesicae : Monografie věnovaná močovým kamenům, vydaná roku 1626.
  • De Gangraena et Sphacelo : Monografie věnovaná gangréně, vydaná v Kolíně nad Rýnem 1593.
  • Další práce : Traité de la Dysenterie, Anatomia Praestantia et Utilitatis, De Combustionibus.

Wilhelm-Fabry-Museum

[editovat | editovat zdroj]

V chirurgově rodném městě – Hildenu – bylo zřízeno muzeum věnované osobnosti a dílu tohoto lékaře.

  1. Schaefer, R. J. Wilhelm Fabricius von Hilden. Sein leben und seine verdienste um die chirurgie. Studien aus der Geschichte der chirurgie. Breslau, 1904.
  2. Jones, E. W. The life and works of Guilhelmus Fabricius Hildanus (1560-1634). Part II. Med Hist 4: 196-209, 1960.
  3. Životopis Wilhelm Fabry na stránkách Muzea Wilhelma Fabryho [online]. Wilhelm-Fabry-Museum [cit. 2008-09-07]. Dostupné online. 
  4. Straub, V. The ophthalmology of Fabricius Hildanus in the 17th century. Doc Ophthalmol 74, 1-2: 21-29, 1990.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jones, E. W. The life and works of Guilhelmus Fabricius Hildanus (1560-1634). Part II. Med Hist 4: 196-209, 1960.
  • Jones, E. W. The life and works of Guilhelmus Fabricius Hildanus (1560-1634). Part I. Med Hist 3: 112-134, 1960.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]