Jaroslav Hašek

Fotografi von Ottowa 1922
A Bistn am Öltanhaus i da Školská ulice z Praḡ
An Hašek sa ejaschte Frau d Jarmila Hašková.
Als a Soldaad vo da Gmoinsamen Armej in Joua 1915
Da Jaroslav Hašek i da Roudn Armee in Joua 1920
D Moanstati von Jaroslav Hašek i Lipnice nad Sázavou (Lipnitz a.d. Sasau)
D Skulptua von Jaroslav Hašek von Karel Nepraš u da Karolín Neprašová.
Eiband vo da ejaschtn deitschn Asgob von Schwejk
An Hašek sa Gro i Lipnice nad Sázavou
Moanstati von Catch-22 ned weit vo Lipnice

Da Jaroslav Hašek (30. April 1883 Praḡ[1] – 3. Jenna 1923 Lipnice nad Sázavou) is gweng: A tschechischa Schritstölla, a Publizist u Schurnalist u da Autor vo den am zwoatheifigstn iwasetztn Bouch vo da tschechischn Literatur Dea Amteia von braavn Soldatn Schwejk unta n Weltkrejḡ (tschech. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války).[2]

Lem (Vita)

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]

Dej Hašek san vo da vattalichn Seitn Landwirtt u hom iarne Wurzln in sidbejmischn Mydlovary ghobt. An Hašek sa Groußvatta vattalichaseits, da František Hašek, is a obgoadnata von Bejmischn Landtoḡ gweng u spada aa in so ghoissanan Kroměřížer Balament, resp. in Reichstoḡ, drinna gsessn. Ar is gleichzeite a Toalnemma õ dej Barrikadnkempf i Prag in Joua 1848 gweng. Nou a poar Gricht houda a zamagorwad miḏ n Michal Bakunin wej a sih z Bejma in Joua 1849 afgholtn houd.[3] D Moutta Kateřina, borne Jarešová, is aa as n sidbejmischn kumma, wou ira Groußvotta Antonín Jareš un Uagroußvotta Matěj Jareš fiastlicha schwoazenbeaga Teichwachtna z Krč gweng san.[4][5][6][7][8][9]

Sa Voda da Josef Hašek,[10] a Matematik-Liara u Kerzlschlecka,[11] is af a Intoxikazion mid Alkohol vuazeite dastuam.[12] Mid da Saffarei houd a sa duach an Krebs vausachts Wejding datrenkt ghobt. D Armatei had nou d Moutta d Kateřina mid irna drea Kinda gnejt mejra wej fimfzeamol fuatzenzejng.

Mid veja Joua houd da Dokter ban kloina Jaroslav an Heazdefekt diagnostiziad un a vakimmata Schilddrisn. Deastweng houd da Jaroslav i da Kindhait vill Zeit am Loand vabracht, ban Groußvotta mejttalichaseits, õ da suaghoissanen Ražicka Bastei, u des vua olm mid san jinganan Brouda, en Bohuslav. I da Kindhait is da Jaroslav dou ba ejm tummlt u houd aa a Vasouchh als a Wicklkind gmacht ejn zen valetzn.[3] Spaada hom s owa a assordntlich stoaks Vaheltnis midranont ghobt u san vill zama gwandat. Da Bohuslav had sih a Joua nou an Jaroslav san Oblem z toud gsuffn.

De Kindhait von n Hašek is a ganz a gweanlicha, 'boumata' gweng, vo Amteiarein duachfoarn, mid Gleicholtring u da Lektia von Karl May u n Jules Verne. Des had sih owa gwendt in Hašek san elvatn Lemsjoua, wou i d Lipová Ulic'n, wou dej Hašekna selm glebt hom, da Matroos Němeček eizong is. Den jungan Hašek houd ar sih um finga gwicklt, ejm es Gerschtl as da Taschn zong, wos da Hašek aa z haus gstuln houd, un õghebt, ejn mid id Wiatschaft zen nemma, aa i d narrisch breamta Jedová-Hittn i da Apolinářská Gassn, dass a s Trinkn leant. Weitas houd ar se extre vua den Burschn mid san Moidl amisiad u vakear ghobt. Fia den junga Hašek is des na scho a Trauma gweng; spada darinnad ar sih noh õ dea Gschengniss mid Obschei u Vuawirff. U prinzipiell soll en des in sana Beziung z Fraua zougsetzt hom. Ba Debattna mid Midkempfan ba da russischn Legion soll ar amol in ebba es folngat gsagt hom: "Kau s do af dera Wöjt wos iblanes, letzas gem, ois wia settane sauniglatn Hunt? Dem bin ih den oltn Teifl kennad woan; null how e vo den ganzn Zeig ned grafft ghobt, u deacht is ma aso es Grausn u d Zwiidanis iwakumma, dass s scho glangt hod, dass ma ma gonzs Lem zamgspim houd. Seithea schei ih aa s Weiwavoik wia da Teifl s Weihwossa."[3] Niad zletzt aa vo dou kumma de Theorin von da Homosexualitejt von Hašek, wou bsundas vabroatat san duach n Literatuahistorika Jindřich Chalupecký, da wou sih, nema da Textanalysn, af Zeigniss von n Hašek san Kamaroḏn Rudolf Šimanovský stitzt.[13]

Kurz af des, wos da Hašek af n Praga Realgymnasium i da Ječná-Stroussn õgfangt houd, is sa Voda gsturm. In 1897ga Joua houd ar õ d antideitschn Unroua i Pråḡ toal gnumma. Ar is eikastlt wuan u de Gymnasiallehra hom en vo destweng beibracht de Schöjll „wolonterisch“, resp. as freia Stickn, sche zen valassn. Danou is id Lehr bar an Drogistn i da Kokošková Drogeri om Eck Na Perštýně u Martinská Ulice, owa am Schluß houd ar af da Českoslovakischn Handlsakademi i da Resslová Ulic'n maturiad.[14] Af da Akademi is ar mid san Freind Ladislav Hájek zomkumma, u houd mid ejm dej Parodi vo da amuresn lyrischn Dichtung Májové výkřiky vafasst un assagem, i dea wou da Hašek en Pathos af s ejascht af s Kuan nimmt un af n Boḏn vo da humoristischn Litratua hupft.

Nou da Maturitejt is a Ogstellta i da Banka Slavia gwoan, bold owa houd ar õgfangt sih asschlejssli mid Schurnalismus u Literatua zen vadinga. Z dera Zeid houd ar aa de tschechiscn Anarchistn kenna glernt. Ar houd õgfangt a bohémischs u sandlarisch Lem zen fejan. Zamma mid san Brouda Bohuslav is ar z fouss u.A i da Slowakei u z Ungarn ummanant ghatscht. Gschichtln vo dene Weḡ homs i da tschechischn Zeiting Národní listy vaeffntlicht.

In Joua 1907 is ar Redaktea vo da anarchistischn Zeitschrift Komuna wuan un fia sa Tejtikait kurz eigspeat gweng.

In selbing Joua houd ar sih i d Jarmila Mayerová valejbt, owa zwengs san bohémischn Lem hom ejn ira Öltan ned hom wolln. Wej a amol zwengs Profanirung vo da Fahna i Prag arretiad woan is, hom de Öltan de Tochta af s Lond assetan; hoffade, dass des ban Owiang vo dera Affer wos bringd. Doudadraf houd da Hašek vasoucht si vo da radikaln Politik a wejn zrug zen zejng un a dauahafta Orwad als a Schreiba zen daglenga. In Joua 1908 houd a den Ženský obzor redigiad. 1909 houd ar vejarasechzg publiziate Gschichtln ghobt un is a weitas Joua als a Redaktea vo da Zeitschrift Svět zvířat (De Vejchawölt) danennt woan. Dej Orwad houd owa ned long gholtn, wal a gschwind entlossn wuan is, zwengs da Publikazion vo latta Artikln iwa imaginerne Vejchana, dej wou a sih asdenkt houd; dennat hod nan om 23. Moa 1910 d Jarmila Mayerová gheiat.[15] A Joua nou da Heirat is d Jarmila owa wida zou irnan Eltan, nou dem wos da Hašek festghaltn woan is, wal a vasoucht houd san aingan Toud viazentaischn. Nou andana Quelln is s dageng um an ernst gmointn Selbstmoadvasouch ganga, motiviad duachs Graffthom, dass a reguleas Ejalem ned zamkrejgt.[16] Nou den Vasouch is ar kurz in psychiatrischn Sanatorium hospitalisiad woan.

Von Joua 1911 õ houd ar zem České slovo beitrong, u weitas u. A. zer Pochodeň, za de Humoristické listy, ze d Kopřivy, a Zeidl houd a aa d Kynologischa Õstalt gfejat,[12] dej wou en spada zou da Schrift Můj obchod se psy (Ma Gscheft mid de Hunt) inspiriad houd.

1911 houd ar dej Partei für gemäßigten Fortschritt in den Schranken der Gesetze (PFGFIDSDG) zamma mid san Kumpánn i da vinohrada Wiatschaft U zlatého litru grindt, u doudamid es deazeitat politischa Lem parodiad. A hod weitas d satirische Schrift Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona (Politischa u Soziala Hisotria vo da PFGFIDSDG) gschrim, dej wou owa ejascht vil spaada um 1963 bejchlweis vaeffntlicht is.

Z dera Zeid is ar zamma miḏ n František&Langer, n Emil Artur Longen u n Egon Erwin Kisch Mid-Autor võ oina ganzn Reiha vo Kabarett-Aftritt gweng, wou ar midunta da haptwirknde gweng is.

In 1912a Joua had da Jaroslav Hašek a poar Wochn i da Chotieborscha Wiatschaft zoutrong, wou s nan am Schluß ned lous gwoan han u ganz vagem draf gwortt hom, dar a sa Zech zolt. Sa Untakunft i Chotieborsch houd ar i de Gschichtln Zrádce národa v Chotěboři, Okresní soud v Maliboři, Jak je to s rodištěm Ignáta Herrmanna u Posvícení v Křivici bschrim.

Fia de Gstalt vo den universaln Deppn „Pepka Vyskoč” in Roman D Amteia von brafn Soldaatn Schwejk soll en Jaroslav Hašek da Josef Kouba inspiriad hom – a echts sidbejmischs Orḡinal, mid den wou si da Autor wul 1913 in Stettl Protivín troffn houd, wej ar in Sidbejmischn mid san Freind u Mola Josef Lada u den Autor Zdeňek Matěj Kuděj af Wandaschaft gweng is.

Z dera Zeid von Asbruuch von Ejaschtn Weltkrejḡ houd da Hašek grod zamma miḏ n Josef Lada gwont, da wou spaada den Bravn Soldaatn Schwejk illustriad houd.[17]

In Joua 1915 is da Hašek eigruckt z Bejmisch Budweis i s 91. Reḡament un is mid ejm gschickt woan oda ogruckt af d galizischa Front z Russland. Iwa d Obsicht eizenrucka houd ar neamd wos gsagt; ar is destweng a Weilal gsoucht woan. Von Settemma 1915 bis n Summa 1916 is a festgsetzt gweng in Loḡa vo Totskoje u na eitretn i d Tschechoslowakischa Legiona. U nou hom s an zen tschechoslowaischn Reḡament bracht, wou a fungiad houd als a Schreiba, Emisser vo da Propagandakommission u Schiitz. Aft is a gschickt woan zen Vabindungskommando, zen Maschinagwea-Kommando (i den wou a bei da Schlacht ba Zborów toalgnumma houd) u zer Kanzlei von ejaschtn Reḡament. Von Nuvemma 1917 bis Febrar 1918 is ar i d Zeitschriftna Čechoslovan u Čs. voják, u. A. a Autor vo ana ganzn Reih antibolschewistischa Artikkl gwej.

Am End von Fewa 1918 is ar i d Tschechoslowakischa Sozialdemokratischa Arbatapartei eitreṯn. Wos an Hašek dazou gfejat houd an d Idej von Anarchismus afzengem u d sozialistischn Gedankn afzennemma, houd ar nej niad preis gem. In Miarz hom d Tschoslowakischn Legiona an Rettree oda Rickzuuḡ assagem, mid den Zil si mid da Westfront iwa Wladiwostok zen vabinna. Da Hašek had dem niad zougstimmt un is af Moskau, wou ar õgfongt houd mid de Bolschewikn zammzenorwan. In April is ar vo de tschechoslowakischn Legiona zer Roudn Armej gwechselt. Ar is af Samara gschickt woan, un as Joua draf u. A. Direkta vo da Armejdruckarei z Ufa u Schef vo da Obtoalingfia Orwad mid Asweating woan.[18] Am End von 1918ga Joua houd ar als a Kommandant vo da Obtoaling vo de Tschuwaschn i da Roudn Armej un a Stöllvatrejta von Krejgskommandantn von Bugulma'ja Beziak fungiad. Danou houd ar i Sibiria gwiakt, wou ar a poar Zeitschriftn assagem houd. Doudrunta aa de ejascht burjatisch-sprochiga Zeitschrift „Jur“ (d Frejlejchtn d vuatoḡad).[19] Fia de Burjatn is da Hašek bis heint a „Votta vo da Nazion“, wal ar houd aa es burjatisch Alfabet gschaffn u doudamid a Schreibtradizion grindt.

In Joua 1920 is ar z Irkutsk, wou ar als a Toal – oda Gnoß – von städtischn Rout (Sowjet) gwirkt houd,[20] bar en Moadanschloḡ blessiad woan.[21] In selbing Joua houd ar an Typhus packt un in Moa houd ar z Krasnojarsk dej Schura ghoissane Alexandra Grigorjevná Lvovová, wou an pflegt ghobt houd, gheiat. Nou en Zruggkumma i d Tschechoslowakei is ar nou fia Polygami alloa dank dem vaurtoalt wuan, dass z Russland ned grod a narrischa Ordnung gherrscht houd u sa niad gengseiti allaloa diversa intanazionala Vatreḡ niad gschlossn hom.

In Dezemma 1920 is ar af d Tschoslowakei kumma gweng. Zejascht is ar af Pardubice i d Quarantenastazion einegsetzt woan, am 19. Dezemma is ar nou mid da Schura af Praḡ kumma. Af d Tschechoslowakei han "Rejtt" (Sowjetn) gschickt wuan, mid an Zil, komunistischa Batouunga zen oaganisian. Zwej Umstend hom en owa doudavo obgholtn: Zen oina houd ar za Untastitzung vo da Kladen'a Unrouh von russischn Apparat de Summa vo 1 500 Moak krejgt, dej wou owa duach d deitsche Inflazion schou niks mear weat gweng san. U zen weitan, is i da Tschechoslowakei nuh vua da Hašek af Praḡ ummekumma is, sa russicha Vabindungsagent, da Jaroslav Handlíř, eikastlt woan. Doudamid is des fia n Hašek glifad gweng un ar is zou sana bohemischn Lemsoat zrugga. Ar houd Wiatschaftn i Prag u drum umma bsoucht u sane Gschichtla duat gschrim. Vil Anekdotn vo dera Zeid houd an Hašek sa Spezi dea Zdeněk Matěj Kuděj zamgschrim.

Am 25. August 1921 is da Hašek miḏ n Mola Jaroslav Panuška u san Weiwal d Schura af Lipnice nad Sázavougfoan. Dou is ar schou schwaar kroank gwej u hod niad ungfaarliche Korpulenz fei ghobt. Z Lipnice houd ar õgfongt sa gipflats Weak, den Schwejk, zen schreima. Am Schluß is s soweit gweng, dass a schou nimma hout schreim kinna, u zant dem von Bettstood as de Kapitln von Švejka weita diktiad houd. Un am 3. Jenna 1923 houd nan dea Heazkaschpa ghult[22]. D letzad Fotografi vo ejm stammt von Dezemma oda Kristmounat 1922.

Vaworrnhaitn u Meakwiadikaitn

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]

I da bejmischn u schlowakischn Effntlikait kennt ma n Jaroslav Hašek wej an Bohem. Omed goa als wej an Prototyp von an Bohem. In Reelln gejt s zen grejssan Toal um a Legendn u dej an Hašek aingane Selbstbschreibung. Wej a Autor is da Hašek ganz produktiv gweng, wos deaweng a õgmessane innane Disziplin dafoadad. As san Weak ko ma aa "assawempn", dass ar wul a brejtane (omed awejng unsistematische) humanistischa Asbilding ghobt houd.

Am mearan entressant is es, en Hašek sa Wiakn z Russland i d Jouana 1916–1920 zen vafolng. In Russland is ar nej ned un a heit nuh ned woargnumma woan wej a Bohem oda a bloussa humoristischa Autoa; sundan in Gengtoal als a recht vaontwoatlicha bolschewistischa Militeafunkzionea un eansthafta Intellektuella.[23] Ar is aa a relativ wackara Soldat gweng. In 1918ga Joua is aszoachnad woan als moutiga Kommandant vo da Abtoalung vo de tschechoslowakischn Roudarmistn ba da Vatadigung vo Samara.[24] D Stod Samara is z dera Zeit bsetzt woan vo Seitn vo Lipjagy duach d Tschechoslowakischn Legiona, de wou, aa wenn s vasoucht hom neitral zen bleim, letztendle kempft hom af da Seitn vo da Weissn Armej fia d zaristische Seitn. Am 8. June 1918 is Samara duach Legiona daobat woan.[25] Es is meglich, dass da Jaroslav Hašek sih z dera Zeit mid de „Brejda“ troffn houd, d owu a houd beweng kinna, de weissarmistische Seitn zen valoua. Nou dan Fall vo Samara is ar a poar Mounat untataucht af n Territorium, es wou nou vo de Weissarmistn (un d tschechoslowakischn Legiona) kontolliad woan is.[20]

Es moḡ sa, dass unta de spezifischn revoluzionern russischn Bedingunga da Hašek de Miglechkait ghobt houd, dej Aspekt vo sann Karakta aszenspiln, de wou i de stabilisiatn un iwahaps kloastettischn bejmischn Vaheltniss ned wiakle za Geltung kumma san. Relevant is sicha gweng, dass da Hašek als a amtlicha Foardarung a Alkoholvabod krejgt houd.[26] Af d Tschechoslowakei is a eingle iwahaps eascht gscickt woan, dass ar komunistischn Bewegunga organisiat, wos aa de Thes untastitzt, dass ar in sowjetischn Russland wej a responsawla, vaontwoatlicha Bursch u kapawla Organisator woargnumma woan is.

A Thema vo Diskusion u Spekulazion bleibt, wej da Hašek i da Roudn Armej umganga is, bsundas zou da Zeid, wou ar a Komisar z Bugulma – quasi unumschrenkta Herrscha – gweng is.

Ma sogt aa, dass da Hašek z Russland in engn Kontakt mid Leo Trocki gweng war u sane Idea vatretn houd. Doudavo loatn a vill Leit o, dass ar nou da Vastoussung von Trocki i Russland i groussa Gfoar groutn warad.[27] Dea Opfa vo dastalinistischn Repression hom i Russland aa an Hašek sane nejchstn Kolleng – wej an Nikolaj Ivanovič Kočkurov oda an Vladimir Jakovlevič Zazubrin troffn.[28]

A Spekulazionsthema is eemso an Hašek sa ghoama Aftroḡ i da Mongolei, d wou ar woarscheinle i sowjetischn Dejnstn untanumma hout. Da Hašekolog Pavel Gan glabt, dass ar dou in Kontakt mid den chinesischn Revoluzionea Čchen Čchan-chaj gweng is u scho mid ejm af Kina hod roasn woln, fie des wou ar sih a recht solids Kinesisch beibracht hejd.[28]

Nou manchn Zeign oda Quelln is da Hašek af d Tschechoslowakei geng san Willn zrugga, u warad oun de poatleilichn Orda woascheinle in Russischn blim. Nou andan Quelln houd ar owa as Russland reissaus gnumma, wal ar dej omed af ejn zoukummatn Reppressiona schou gwittat hejd. D Šura hod scheint's an Gustav Janouch amol gsagt ghobt: „Se hom õgfongt hoamlě Dokumentna geḡa ejm zamma zen soucha. Da Jaroslaval hou des owa weisskrejgt u vo deastweng assa woln. A hod ned wolln, dass ar vua a Militeagricht kummad. Dej Flucht is als (a ganz) a legala Foart gweng.“[28]

A Seitn von Hašek sana Biografi, wou ma ned aso kennt, is aa, dar ar nou an Zruggkumma i d Hoimad a gwissa Isolazion vaspiat houd. Ejm is linka u rechta hend, umadum, ned gmouss u ned wuul ned gweng. Nou dem, dar ar d komunistische Politik valoussn houd, houd nan af a Beispill da Stanislav Kostka Neumann an „Varrejta vo da proletariatnan Revoluzion“ ghoissn. Fia den Dichta Karel Toman is ar dageng wal ar Roudaramist gweng is, „a Vottalondsvarrrejta“ gweng, ba den wou ar sih gweigad hejd, eam d Hent zen gem, sollt ar ean amol in an Café treffn.[29] Sechtane Furma vo bejsn Reakzionen hod meara gem. An Hašek sa Loḏn i Lipnice drasst, wou ar nou an Schwejk gschrim houd, is grod duach dej giftig-bejsa Atmosfea motiviad gweng, de wou ar i Praḡ vuagfunna houd.[30]

Weak

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]

Von ej houd ar meara Wandagschichtln, Skizzn (d. h. bsundas kurze Gschichtln) u Humoreskn gschrim, dej wou a zeitschriftnat publiziad houd. Dej gressa Zol vo sane Weakk houd ar i Prag'a Wiatschaftn gschrim.[31][32]

D Grundloḡ vo sana Prosa san de aingan biografischn Talebniss gweng, wos a Vawirrung i dej Kenntis vo sana Biografi mid eibracht houd, wal ned allm af da Hent ligt, wos grod d Wourat u wos de dichtarischa Iwatreibung is.

Da Hašek houd dej Folschhait, da Schmolz u dej Gsetzthait ned wiakle taugt, un ar hod ironisch doudraf reagiad. A weitas typischs Zoachn vo sane Weakk is es Draffpfeiffm af de moralischn u literarischn Konvenziona.

Z Lebzeitn houd ar 1200 Gschichtln daschrim. D Iwazol vo ejm sane kuazn Prosatextt is vasprengt af lauta vaschidne Zeitschriftna u Blaadln. A Reia vo Text is goa valouan ganga, af ra Beispil sa "Gschicht von am Rindfejch" (Historie vola).[12] U nou git s nuh a poar Textt, ba de wou d Autoaschaft vom Hašek ned unwoarscheinle is, owa halt niad belegt wean ko.

Es Schreim is am recht leicht zougflong; des hoißt owa niad, dass s en niad ghabt houd. Nou an František Langer is ar af s Schreim kreiz narrisch gweng, dass scho bald da Beinastock schwarmt u d Haschhendln aszuckn.[29]

Da ba weitn am mejran gfeiate Text vo ejm, da vejar-toalate humoristische Roman D Amteia untam zwoatn Weltkrejḡ von bravn Soldaatn Schwejk (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války), is in 58 Sprochna iwasetzt u villfach fia Vafilmunga u Teatastick heagnumma woan. De deitsche Iwasetzung, wou ma kennt, is vo da Grete Reiner borne Margarethe Stein. D oinzlnan Toall vo den Roman hom dej Titl: V zázemí (In Hintaland) vo 1921, Na frontě (Oa da Front) vo 1922, Slavný výprask (Es feialich-pompese Zammhaua) vo 1922 u da niad-vollendete Toal Pokračování slavného výprasku (Weitamachung von feialich-pompesn Zammhaua) vo 1923. De Illustraziona zen Text hod da Josef Lada gmacht. Den niad-gendigtn vejatn Toal hod da Karel Vaněk ferte gschrim, da wou sih owa vo da Grundidej von Weak empfeant ghobt houd. Da Roman is stickalweiss von 1921ga Joua õ assakumma, u bejs kritisiad woan (Viktor Dyk, Jaroslav Durych, F. X. Šalda u. A.). Mezenna u Untastitza houd ar von Õfang õ niad vill ghobt; als a ejaschta hod nan scheint s da Ivan Olbracht zwengs san groussn Weak i da kulturnatn Rubrik von Blaadl Rudé právo dakennt. Nou an Olbracht is des „oans vo de bestn Bejcha, deja wou ejring im Bejm daschrim woan san, u da Schwejk a z endst hi neia Gatting vo mondiala Litratua, a sua wej da Don Quijot, da Hamlet, da Faust, da Oblomow u d Brejda Karamasow“.[29] Positiv zou ejm hom sih aa da  Karel Čapek, da Josef Čapek, da Julius Fučík oda da Vítězslav Nezval geissad, dej wou an Hašek sa Weak miḏ n Dadaismus zambracht hom;[33] aanle wej da Theoretika von Devětsil, da Bedřich Václavek. Es Gredd iwa n Weat vo san Waek is aa spaada nuh weitapfoutschlt. Geng an Schwejk hod sih z. B. da Václav Černý posezioniad; zer ejm hod a gonza Plejadn vo bejmischn Litratuarleitn, Kinstlan un Intelektuelln irnan Semft u Dampf dazougem – da Filosof Karel Kosík hod dan Roman als an "Asdruck vo da Absurditejt vo da vafremdatn Welt" gseng, da Estetika Jan Grossman hod en Schwejk miḏ m Existencialismus varbundn, da Litratuateoretika Jindřich Chalupecký hod di Gstalt von Schwejk an „tragiisch Bardn von eiropäischn Nihilismus“ ghoissn, fia en Schriftstölla Milan Kundera is da Roman Asdruck vo da "blankn Irrazionalitejt" vo de historischn Taraigniss.[28]

Da Schwejk is a poar mol fia Dramen u Teatastick heagnumma woan, da Hašek selwa hod a ejaschts Stickl fia a Szena vom Emil Artur Longen duachgfejad; 1928 hod nou an Hašek sa Freind, da Max Brod, von Schwejk a Teatastick gmacht; u 1963 da Pavel Kohout.[12] Es intanazionala Renamee houd aa fia en Bertold Brecht sane Teataradapzion Da Schwejk in zwoatn Weltkrejḡ glangt ghobt.

Filmische Adapziona

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]

Es ejascht filmarisch Gweakl, nuh i stummfilmzeitn, datiad ma af s 1926ga Joua, wou da Karel Lamač an Schwejk miḏ n Karel Noll i da Haptrolln af d Kinoleimat bracht houd.[34] Dej Afnom houd aa an zwoatn Toal mid den Titl Da Schwejk õ da Front (Švejk na frontě) ghobt.[35] A weitane Filmschaffing houd da Martin Frič 1931 viabracht; en bravn Soldatn hod da Saša Rašilov gspilt.[36] Da Film is owa niad ganz iwakumma, u wiad destweng seltn afgfejad. Da Jiří Trnka houd 1954 an Puppnkaschpalfilm iwa n Schwejk draht, dej Gstaltn hod alsamt da Jan Werich gsprocha.[37] Danou is dej am mejran breamta, zwoatoalata Filmadapzion von Bravn Soldatn Schwejk (Dobrý voják Švejk) vo 1956 u des Gfolgal u filmisch Weitagstifl Ghorschamst gib eh kund (Poslušně hlásím) von Karel Steklý miḏ n Rudolf Hrušínský i da Haptrolln.[38][39] A weitane Mappets- oda Puppnversion is 1986 von Stanislav Látal assakumma.[40] U 2016 hod s ghoissn, dass da Regisseur Bohdan Sláma a neia Filmadapzion miḏ n Pavlem Liškou i da Haptrolln assabringt.[41]

Da Schwejk hod aa asweatiga Filmleit õzong; 1960 houd zen Beispil da Axel von Ambesser in selmoling Westdeitschland den Film Der Brave Soldat Schwejk draht.[42] A weitane deitsche Version kummt as n Joua 1972; afgfolln is, dass in Skript aa de Praga Landsleit un en Hašek sa Freind, da Max Brod, viakumma.[43] Da Schwejk is aa z Finnland recht populea; vo deastweng hod s 1967 de zeahn- toalate Seria Kunnon sotamies Svejkin seikkailuja gem.[44] In poulischn TV-Film Przygody dobrego wojaka Szwejka vo 1999 houd da Jerzy Stuhr an Schwejk gspilt.[45] 2009 is da britisch-ukrajinisch Animazionsfilm Da brave Soldat Schwejk (Dobrý voják Švejk) von Regisseur Robert Crombie afkumma.[46] An Schwejk spricht i da bejmischn Vatoning da Ladislav Potměšil. In gleichn Joua wej de Britn hom aa dej Russn an Animazionsfilm von Schwejk assabracht.[47]

Nem an Schwejk san aa nuh mejrana Gschichtln Humoreskn von Hašek vafilmt woan; 1952 hod da Miroslav Hubáček An Hašek sane Gschichtln as da Oltn Monarchi (Haškovy povídky ze starého mocnářství) vafilmt;[48] 1955 macht da Oldřich Lipský dan Film An Jaroslav Hasek sa Exemplarischa Kinematograf (Vzorný kinematograf Haška Jaroslava),[49] u da niad aso renamiate Film Dobrodružství s nahým klukem as n Joua 1964.

Fea s Tschechoslowakischa Feanseng san an haufn kurze Prsoastick von Hašek d Inspirazionsgrundloḡ fia feansejarischa Produkziona gweng, doudrunta: Zvony pana Mlácena (1973), Konec agenta č. 312 (1974), Tři muži se žralokem (1975), Odměna (1978), Historky z Ražické bašty (1979), Uličnictví pana Čabouna (1981), Ze staré drogerie (1982), Šťastný domov (1983) oda Můj obchod se psy (1986), wou an Hašek da Oldřich Kaiser spilt.[50] Min Tschechishcn Feanseng is aa d Inszenazion Stavovské rozdíly (2003) draht woan.[51] De Gschichtn von Hašek hom als a Stoff aa in Slowakischn Feanseng dejnt, veja davou, tangian an Hašek sane Talebniss i da Slowakei; se han unta den Titl Welff (Vlci) 1982 vafilmt woan.[52]

Wiadegung

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]

Niad blouss in Bejmischn, owa aa asweate is da Jaroslav Hašek woua gnumma woan als a gwaschen-stattlicha Romanschreiba, da wou da Welt oa vo de am mejran wiakatn satirischn Bschreibunga von Gscheng von 1. Weltkrejḡ bscheat houd. Da Weatvo san Weak is af oa Eemma miḏ n Franz Kafka san weak gstellt woan, a wenn ar in Genre un i da Sicht af d Welt ganz vaschiḏn is. Ma hod goa innakrejgt, dass dej boidn breamtn Praga Parsejnlikaitn durtn in gleichn Joua af d Welt kumma san.[53] A weitana Vabinding zwischn dej boidn Autoan is d Freindschaft miḏ n Max Brod gweng, da wou – aanle wej ban Kafka – a gwichtinga Rolln ban Duachbruch von Schwejk i da Welt gspilt houd, bsundas fia den deitschrednatn Raum.[54]

Z Russland houd da Hašek bis heint vill Freind, dej wou a aingane Oaganisazion hom. I da Stodt Bugulma hod da Hašek sa aingas Museum,[55] z Sankt-Peedasbuag u Moska san af ejn Stroussna tauft woan. Dej Moskaua ligt goa niad-weit vo da Bootschaft vo da Tschechischn Repablik u von Tschechischn Haus (Český dům).[56]

I d Jouana 1958–1989 is i Lipnice nad Sázavou, in eatlinng Amfiteáta, a jeds Joua des Humor- u Satire-Festival Es Hašek'a Lipnice astrong woan. Es Festival is 2012 wida afgnumma woan.[57]

Zen Hašek san 100 jahring is 1983 a silwana tschechoslowakischa 100-Krona Gadenkminzn assagem woan.[58]

2005 is an Jaroslav Hašek in Praga Stodttoal Žižkov a Gedenkskulptua von Karel Nepraš u Karolína Neprašová enthillt woan.

In Juli 2008 is i Lipnice nad Sázavou (i da Gnejchtn von Hašek sana Stammwiatschaft U České koruny, wou ar an grundlengatn Toal Amteia von bravn Soldatn Schwejk gschrim ghobt houd) a weitanes Gedenkstick fia n Hašek enthillt woan, a weak von akademischn Stoametz Josef Malejovský as n Joua 1982, vo dem wou da Platziaring z Prag zvua obgwisn woan is. In Augst 2008 is õ da Zuḡstazioun Světlá nad Sázavou a bronsane Tofl von Stoametz Radomír Dvořákanthillt woan, dej wou õ d Õkunft von Jaroslav Hašek u san Freind, an Mola Jaroslav Panuška (am 25. Augst 1921) darinnad.[59]

Nou an Jaroslav Hašek hom s aa an Zuḡ von Typus Eurocity gnennt, da wou zwischn Prag, Brin, Preschbuag u Budapescht foart. Ar houd dej Numma 275/274.[60][61]

Zen 130.jahratn von en Hašek sana Gebuat is afr ana Wisn ba Lipnice nad Sázavou om 27. April 2013 a groussa gelwa Kobf, 265 cm houch, mid den Titl Hlava XXII anthillt woan. Dej Plastik houd da Kinstla Radomír Dvořák gschaffn. Da Titl Hlava XXII is inschpiriad von en amerikanischn Prosa'ika Joseph Heller sann gleichnommatn Bejchl. Da tschechischa Schriftstölla Arnošt Lustig bstejtigt, dass ejn da Joseph Heller parsejnle Jouana von ej gsagt hejd, dass ar „oun a Lektia von Bravn Soldatn Schwejk san amerikanischn Roman Hlava XXII (engl. Catch-22) niad gschrim hejd“. Af da Skulptua is a Zitat von Schwejk asgmeißlt: „Ghorschamst gib eh Rapport, Herr Owaleitnant, es Menschna-Lem is dearoarte vartrackt, dass es oinzlna Menschnlem danemm (praktisch) a Hodalumpn is“.

Widahall i da Kunst

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]

An Hašek san Lem is des Teatastick von Jan Schmid Voni sou hodnej chlapec aneb Anabáze Jaroslava Haška gwidmad, es wou seit 1983 es Praga Ypsilonka-Teata dafolgreich affejad.[12]

1962 is eikumma dej koproduziata sowjetisch-tsschechoslowaksich Krejgskomedia Velká cesta (Bolšaja doroga), dej wou an Hašek san Affenthalt z Russland gwidmat is.[62] Dej Haptrolln von Jaroslav Hašek spilt da Josef Abrhám.

Dej Gstaltn von Hašk, Josef Lada un an Hašek sa Žižkov'a Komarod Franta Sauer zoang sih in oustdeitschn Film Abends im Kelch vo 1983.[63]

Dej Gstalt von Jaroslav Hašek findt sih i da Belletristik (assa i Biagrafiin u Gedenktextt) z ejascht i da Františka Vrbenská san historischn Roman Naganty a vlčí máky vo 2011. Dej Story mid fantastischn Elementnan is en Hašek san Wirkn z Irkutsk u sana miglechn Mission af Mongolei gwidmat.

Da Pavel Gan hod dej Roman-Kolaschn Dej Amteia von Humoristn Jaroslav Hašek in Zarnreich... (Osudy humoristy Jaroslava Haška v říši carů a komisařů i doma v Čechách) gschrim, u des af Grundloḡ vo Korrespondenzn u Dokumentn, wouanen u fabuliatn, vo Motivn as mejranen Gschichtn u Szenan vo de Amteia von bravn Soldatn Schwejk, as dej domoling Fotografien u Zoachnunga von Josef Lada.

Es filmerisch Dokument Da Vulksvarrejta z Chotieborsch (Zrádce národa v Chotěboři), es wou 1993 zen Praga Kurzfilm (Regie: Jaroslav Hovorka) draht woan is, hod a niad kennta Episodn von Jaroslav Hašek san Lem u Tarinnaringa vo de Kubánek-Brejda, vo de letzatn nuh lematn Zeitzeing vo dene Gschengnis.[64]

Bibliografi

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]

Z Lebzeitn Assagemas

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]
  • Májové výkřiky (1903), sbírka básní
  • Galerie karikatur (1909)
  • Trampoty pana Tenkráta (1912)
  • Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky (1912)
  • Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i z domova (1913)
  • Můj obchod se psy a jiné humoresky (1915). Dostupné online (1915). Dostupné online (1924)
  • Dobrý voják Švejk v zajetí (vydáno 1917 ve Slovanském nakladatelství v Kyjevě)
  • Dva tucty povídek (1920)
  • Tři muži se žralokem a jiné poučné historky (1921)
  • Pepíček Nový a jiné povídky (1921)
  • Velitelem města Bugulmy (1921)
  • Mírová konference a jiné humoresky (1922)
  • Dobrý voják Švejk před válkou a jiné podivné historky (1922)
  • Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923)

Kabaretszena u Spil

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]
  • Větrný mlynář a jeho dcera (knižně 1976)
  • Červená sedma

Postmortem Assagemas

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]
  • Paměti úctyhodné rodiny a jiné příběhy (1925)
  • Šťastný domov a jiné humoresky (1925)
  • Za války i za sovětů v Rusku (1925)
  • Zpověď starého mládence (1925)
  • Všivá historie a jiné humoresky (1926)
  • Podivuhodné dobrodružství kocoura Markuse a jiné humoresky (1927)
  • Smějeme se s Jaroslavem Haškem (1946, dva díly)
  • Škola humoru (1949)
  • Malá zoologická zahrada (1950)
  • Veselé povídky (1953), obsahují také Historky z ražické bašty
  • Aféra s křečkem a jiné povídky (1954)
  • Črty, povídky a humoresky z cest (1955)
  • Fialový hrom (1958)
  • Loupežný vrah před soudem (1958)
  • Terciánská vzpoura a jiné povídky (1960)
  • Dědictví po panu Šafránkovi (1961)
  • Zrádce národa v Chotěboři (1962)
  • Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona (napsáno 1911, knižně vydáno 1963)
  • Dekameron humoru a satiry (1968)
  • Moje zpověď (1968)
  • Zábavný a poučný koutek Jaroslava Haška (1973)
  • Oslí historie aneb Vojenské články do čítanek (1982)
  • Svět zvířat (1982)
  • Švejk před Švejkem (neznámé osudy dobrého vojáka Švejka) (1983)
  • Tajemství mého pobytu v Rusku (1985)
  • Povídky (1988, dva svazky)
  • V polepšovně a jiné povídky (1997)
  • Když bolševici zrušili Vánoce (2005) – neznámé, utajené a pravděpodobné texty
  • Nešťastný policejní ředitel (2006) – neznámé a nově nalezené texty
  • Povídky (2009) – 20 vybraných povídek, například Román novofundláka Ogly, Aféra s křečkem, Útrapy vychovatele, příběh Z praktického života,...

Vaweiss

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]

Litratua

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]
  • Berwid-Buquoy, Jan: Jaroslav Hašek und sein „braver Soldat Schwejk“ – Tschechische Bürger, österreichische Soldaten oder russische Bolschewiken? ReDi, Roma / Remscheid 2011, ISBN 978-3-86870-250-7.
  • Cantzen, Rolf u Bodo Dringenberg: Biere, Tiere, Anarchie. Jaroslav Hašek – mehr als Schwejk. Launenweber, Köln 2018, ISBN 978-3-9817920-9-6.
  • Janouch, Gustav: Jaroslav Hašek. Der Vater des braven Soldaten Schwejk. Franke, Bern / München 1966.
  • Parrott, Cecil: The Bad Bohemian. The Life of Jaroslav Hašek Creator of the Good Soldier Švejk. The Bodley Head, London / Sydney / Toronto 1978, ISBN 0-370-10344-0.
  • Pytlík, Radko (Hrsg.): Jaroslav Hašek in Briefen, Bildern und Erinnerungen. (Originaltitel: Lidský profil Jaroslava Haška, übersetzt von Gustav Just, Nachdichtungen von Martin Remané). Aufbau, Berlin / Weimar 1983.
bejmisch
  • Cosentino, Annalisa: Chvála blbosti. Z Prahy do Irkutska a zpět v patnácti stech povídkách a jednom románu. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2017. ISBN 978-80-7308-710-4.
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století, Československý spisovatel.
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945, Haptredaktea Jan Mukařovský, Victoria Publishing.
  • Forst, Vladimír u. A.: Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J, Academia.
  • Osobnosti – Česko: Ottův slovník, Ottovo nakladatelství.
  • Gan, Pavel: Osudy humoristy Jaroslava Haška v říši carů a komisařů i doma v Čechách, Atlantis.
  • Sergej, Nikolskij: V Haškových stopách za Josefem Švejkem, Nová tiskárna Pelhřimov 2012.
  • Pytlík, Radko: Jaroslav Hašek: data, fakta, dokumenty. Vyd. 1. [Praha]: Emporius, 2013. 239 S. ISBN 978-80-86346-18-2.
  • Pytlík, Radko: Toulavé house, Emporius.
  • Pytlík, Radko: Jaroslav Hašek a dobrý voják Švejk, Panorama.
  • Pospíšil, Josef Znal jsem Haška, Kruh.
  • Soldan, Fedor: Jaroslav Hašek, velký mystifikátor, Rozpravy Aventina. 1934, roč. 9, čís. 14, s. 122. Online. 
  • Tomeš, Josef u. A.: Český biografický slovník XX. století, I. Toal (A–J), Nakladatelství Paseka.
  • Urban, Otto: Archiv František Josef I., Praha 1991, str. 250.

Beleg u Referenzn

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]
  1. ↑ Gebuats- u Taufmatrizn vo da Pfoarr vo da St.-Stephan-Kirng am Praga Nové Město.
  2. ↑ 58 Sprouchn in Joua 2013, vgl. ČT24: Hašek je na roztrhání, má vlastní pomník z osmi kusů. Es am mearan iwasetzte Bejchl san dej Brejff von Julius Fučik Reportáž psaná na oprátce.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 Lidský profil Jaroslava Haška. www.svejkmuseum.cz online. [cit. 2017-08-02].
  4. ↑ Matriční záznam o narození Kateřiny Garešowy 3. 11. 1849 na baště v Krči čp. 32: DigiArchiv of SOA Třebon - ver. 18.12.20. digi.ceskearchivy.cz online. [cit. 2018-12-29].
  5. ↑ Bašta v Krči čp. 32 na mapách.cz.. Mapy.cz online. [cit. 2018-12-29]
  6. ↑ Stopami literátů. jirilouzensky.txt.cz online (Memento des Originals [1] vom 20. Jénner 2021 im Internet Archive) i Info: Der Archivlink wurde automatisch eingesetzt und noch nicht geprüft. Bitte prüfe Original- und Archivlink gemäß Anleitung und entferne dann diesen Hinweis.@1@2Vorlage:Webachiv/IABot/jirilouzensky.txt.cz. [cit. 2018-12-29].
  7. ↑ radkopytlik.sweb.cz online (Memento des Originals [2] vom 29. Jénner 2021 im Internet Archive) i Info: Der Archivlink wurde automatisch eingesetzt und noch nicht geprüft. Bitte prüfe Original- und Archivlink gemäß Anleitung und entferne dann diesen Hinweis.@1@2Vorlage:Webachiv/IABot/radkopytlik.sweb.cz. [cit. 2018-12-29].
  8. ↑ Kniha Krč vesnice v srdci mém od Ing. Václava Vojíka z roku 2012 v pdf podobě - strana 9.pdf. www.sdhkrc.cz online (Memento des Originals [3] vom 24. Fewer 2021 im Internet Archive) i Info: Der Archivlink wurde automatisch eingesetzt und noch nicht geprüft. Bitte prüfe Original- und Archivlink gemäß Anleitung und entferne dann diesen Hinweis.@1@2Vorlage:Webachiv/IABot/www.sdhkrc.cz. [cit. 2018-12-29].
  9. ↑ Vojík, Václav. Krč vesnice v srdci mém. neuvedeno: neuveden, 2012. II a 74 s. S. 9.
  10. ↑ Matriznvameak iwa d Heirat von Josef Hašek mid da Kateřina Jarešová Pfoarr Protivín.
  11. ↑ Kdo je Jaroslav Hašek. www.svejkmuseum.cz online. [cit. 2017-08-01].
  12. ↑ 12,0 12,1 12,2 12,3 12,4 Galík, Josef: Panorama české literatury. Olomouc: Rubico, 1994.
  13. ↑ Novák Večerníček, Jaroslav: Hašek: Gay, nebo milovník jediné ženy? - Blog iDNES.cz. iDNES.cz online. [cit. 2017-08-02].
  14. ↑ Jaroslav Hašek | Českoslovanská akademie obchodní. www.cao.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Archiviad am 2017-08-07. (bejmisch)
  15. ↑ Matriznvameak iwa d Heirat von Jaroslav Hašek mid da Jarmila Mayerová. Pfoarr bei da St. Ludmila-Kirchh i Královské Vinohrady z Prag.
  16. ↑ Muž, který zachránil Haška před sebevraždou. Nebýt jeho, nebyl by Švejk. online. Blesk.cz.
  17. ↑ Hašek Jaroslav – živit a dílo (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války) - Materiály do školy. 2016-09-06. [cit. 2017-08-07]. (bejmisch)
  18. ↑ Jaroslav Hašek - Eduard Stehlík, Míla Sýkora.
  19. ↑ Jaroslav Hašek - biografia | TerazTeatr. www.terazteatr.pl online. [cit. 2017-08-01]. (poulisch)
  20. ↑ 20,0 20,1 http://www.interesniy.kiev.ua [online]. [cit. 27-07-2008]. Archiviad am 19-12-2009.
  21. ↑ http://www.classs.ru/persons/writers/hashek/
  22. ↑ Řk Pfoarr Gmoi Lipnice nad Sázavou. Sterberegista sign. 7744, S. 251 online. Lipnice nad Sázavou: SOA Zámrsk, 1879-1930 [cit. 2019-08-20].
  23. ↑ http://www.russofile.ru/articles/article_131.php
  24. ↑ Archiviate Kopi vo www.edc.samara.ru [online]. [cit. 2008-07-27]. Archiviad 2008-12-02.
  25. ↑ Archiviate Kopi vo www.pamatnik.valka.cz [online]. [cit. 2013-04-26]. Archiviad 2013-11-11.
  26. ↑ http://it.pedf.cuni.cz/~suchanko/mff/kolman.pdf
  27. ↑ Pytlík, Radko: Rudá Evropa online.
  28. ↑ 28,0 28,1 28,2 28,3 Oleg, Malevič. V perspektivě desetiletí. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 399 S. ISBN 9788024628448.
  29. ↑ 29,0 29,1 29,2 Suchomel, Milan: "Jaroslav Hašek a Josef Švejk, dvě pochybné existence", Časopis HOST. [cit. 2017-08-01].
  30. ↑ Jaroslav Hašek. Vltava online. [cit. 2017-08-01].
  31. ↑ SPŠE Olomouc, Literatura, Jaroslav Hašek. www.literaturaspse.ic.cz [online]. [cit. 2010-04-02]. Archviad 2011-08-30.
  32. ↑ Klub přátel starého Smíchova, Jaroslav Hašek
  33. ↑ Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války II. Na frontě. Glesen von n Oldřich Kaiser. Vltava. 2017-07-13. [cit. 2017-08-02].
  34. ↑ Dobrý voják Švejk (1926).
  35. ↑ Švejk na frontě (1926).
  36. ↑ Dobrý voják Švejk (1931).
  37. ↑ Dobrý voják Švejk (1954).
  38. ↑ Dobrý voják Švejk (1956).
  39. ↑ Poslušně hlásím (1957).
  40. ↑ Osudy dobrého vojáka Švejka (1986).
  41. ↑ Švejka si zahraje Liška. Něžný geniální komediant, tvrdí režisér Sláma. iDNES.cz online. 2016-06-02 [cit. 2017-08-08].
  42. ↑ Der Brave Soldat Schwejk (1960). FDb.cz online. [cit. 2017-08-07].
  43. ↑ Die Abenteuer des braven Soldaten Schwejk (TV seriál) (1972).
  44. ↑ Kunnon sotamies Svejkin seikkailuja (TV Seria 1967–).
  45. ↑ Przygody dobrego wojaka Szwejka (1999) [TV film]. FDb.cz online. [cit. 2017-08-07].
  46. ↑ Dobrý voják Švejk / The Good Soldier Shweik (TV film) (2009).
  47. ↑ Pochožděnija bravogo soldata Švejka (2009).
  48. ↑ Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952). FDb.cz online. [cit. 2017-08-07].
  49. ↑ Vzorný kinematograf Haška Jaroslava (1955). FDb.cz online. [cit. 2017-08-07].
  50. ↑ Jaroslav Hašek. FDb.cz online. [cit. 2017-08-07].
  51. ↑ Nadměrné maličkosti: Stavovské rozdíly (TV film) (2004).
  52. ↑ Vlci (TV film) (1982).
  53. ↑ Es 'Taaḡal' Frankfurter Allgemeine Zeitung, 2. Aug. 2011, S. 29.
  54. ↑ Praha uctila památku Maxe Broda, objevitele Kafky, Janáčka a Haška. iDNES.cz online. 2011-01-27 [cit. 2017-08-07].
  55. ↑ Литературно-мемориальный музей Ярослава Гашека. www.museum.ru online. [cit. 2017-08-07].
  56. ↑ http://www.czechcentres.cz/ceskydum/stranka.asp?ID=3460&menu=10259
  57. ↑ Letošní Haškova Lipnice navazuje na velkolepou tradici lipnického festivalu. Český rozhlas.[cit. 2017-08-12].
  58. ↑ Vyhláška č. 5/1983 Sb., o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Jaroslava Haška (PDF)
  59. ↑ Odhalili desku, připomíná příjezd Haška na Vysočinu. Havlíčkobrodský deník. 2008-09-02. [cit. 2017-08-07].
  60. ↑ EC 275 „Jaroslav Hašek“ online. ŽelPage.cz, 2013 [cit. 2014-11-20].
  61. ↑ EC 274 „Jaroslav Hašek“ online. ŽelPage.cz, 2013 [cit. 2014-11-20].
  62. ↑ Velká cesta (1962). FDb.cz online. [cit. 2017-08-07].
  63. ↑ Abends im Kelch (TV Movie 1983).
  64. ↑ Zrádce národa v Chotěboři (1993); i da Tschechoslowakischn Filmdatnbank (ČSFD).

Zamahengade Atikl

[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]