Alec Douglas-Home

Alec Douglas-Home
na fotografii Allana Warrena
na fotografii Allana Warrena
Premiér Spojeného království
Ve funkci:
18. říjen 1963 – 16. říjen 1964
PanovníkAlžběta II.
PředchůdceHarold Macmillan
NástupceHarold Wilson
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana
Narození2. července 1903
Mayfair, Westminster
Úmrtí9. října 1995 (ve věku 92 let)
Coldstream, Berwickshire
ChoťElizabeth Douglas-Home (od 1936)
RodičeCharles Douglas-Home, 13th Earl of Home a Lillian Lambton
DětiDiana Douglas-Home
David Douglas-Home
Caroline Douglas-Home
Meriel Douglas-Home
PříbuzníWilliam Douglas-Home[1] (sourozenec)
Fiona Grizel Wolfe Murray[2], Rory James Wolfe Murray[2] a Clare Elizabeth Wolfe Murray[2] (vnoučata)
Alma materChrist Church, Oxford
Profesepolitik, hráč kriketu a diplomat
OceněníŘád bodláku
CommonsAlec Douglas-Home
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Douglas-Home, baron Home z Hirselu, (2. červenec 1903 – 9. říjen 1995) byl britský politik, člen Konzervativní strany a premiér. Byl posledním členem Sněmovny lordů jmenovaným předsedou vlády a jediným premiérem, který opustil horní komoru parlamentu a v doplňovacích volbách byl zvolen do Dolní sněmovny. Byl také jediným premiérem, který hrál kriket na vrcholové úrovni a prvním narozeným ve 20. století.

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Mayfair, části Westminsteru, jako nejstarší ze sedmi potomků Charlese Douglas-Homeho a jeho ženy Lilian. Navštěvoval Eton College a poté Christ Church v Oxfordu, kde studoval moderní historii. Roku 1936 se oženil s Elizabeth Alingtonovou.

Už na škole byl talentovaným hráčem kriketu a za kluby Middlesex CCC nebo Oxford University Cricket Club hrál tento sport na vrcholové úrovni. S klubem MCC se dokonce účastnil turnaje v Argentině.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Poslancem parlamentu byl zvolen roku 1931 za skotský obvod Lanark. Jeho původ mu umožnil rychlý postup a v letech 1937 až 39 byl soukromým parlamentním tajemníkem Neville Chamberlaina. Roku 1938 onemocněl na tuberkulózu což si vyžádalo dva roky léčení a nemohl se tak zapojit do bojů druhé světové války.

Ve volbách roku 1945 své křeslo poslance ztratil, ale v následujících ho získal zpět. Nicméně poté, co po svém otci zdědil šlechtický titul, stal se členem Sněmovny lordů.

Zastával od roku 1955 nejen funkci ministra pro záležitosti Commonwealthu ale od roku 1957 i funkci předsedy Sněmovny lordů a předsedy tajné rady. Tyto funkce roku 1960 opustil a stal se ministrem zahraničí.

Premiér

[editovat | editovat zdroj]

18. října 1963 vůdce konzervativců a premiér Harold Macmillan ze zdravotních důvodů rezignoval a Alžběta II. pověřila sestavením vlády Douglas-Homeho. Původně nechtěl být premiérem, protože mu vyhovovalo členství v horní komoře a pozice ministra zahraničí. Po Macmillanově rezignaci jím byl navržen jako kompromisní kandidát na tuto pozici, protože někteří starší ministři odmítli stát se členy vlády, jejímž předsedou by byl favorit konzervativců Rab Butler.

Home si byl vědom, že by nebylo praktické vykonávat funkci předsedy vlády jako člen Sněmovny lordů. Na základě zákona přijatého na počátku roku 1963 se vzdal křesla v horní komoře parlamentu. Následující dva týdny tedy nebyl členem ani jedné komory parlamentu až do doby kdy zvítězil v doplňovacích volbách za obvod Kinross & West Perthshire. Stal se tak jediným premiérem, který opustil horní komoru a byl následně zvolen do Dolní sněmovny.

Vlivem poklesu popularity předchozí vlády poznamenané Profumovým skandálem funkční období jeho vlády trvalo pouze jeden rok a poté, co byli konzervativci ve volbách roku 1964 poraženi, rezignoval.

Pozdní období

[editovat | editovat zdroj]

Vůdcem Konzervativní strany zůstal až do července následujícího roku kdy i z této pozice odstoupil. Jeho nástupcem se stal Edward Heath, vůči kterému byl Home loajální. Poté, co se Heath stal roku 1970 premiérem, vrátil se do vlády jako ministr zahraničí a byl tak až do roku 2023 jediným britským premiérem, který poté, co opustil post předsedy vlády, vstoupil do další vedené jiným premiérem.

Roku 1974 se stáhl z politického života. Zemřel 9. října 1995 v Coldstreamu.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alec Douglas-Home na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kindred Britain.
  2. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Premiéři Spojeného království
Království Velké Británie (1707–1801)
Robert Walpole (1721–1742) • Spencer Compton (1742–1743) • Henry Pelham (1743–1754) • Thomas Pelham-Holles (1754–1756) • William Cavendish (1756–1757) • Thomas Pelham-Holles (1757–1762) • John Stuart (1762–1763) • George Grenville (1763–1765) • Charles Watson-Wentworth (1765–1766) • William Pitt (1766–1768) • Augustus Fitzroy (1768–1770) • Frederick North (1770–1782) • Charles Watson-Wentworth (1782) • William Petty (1782–1783) • William Cavendish-Bentinck (1783) • William Pitt mladší (1783–1801)
Znak Spojeného království
Spojené království (od 1801)
Henry Addington (1801–1804) • William Pitt mladší (1804–1806) • William Wyndham Grenville (1806–1807) • William Cavendish-Bentinck (1807–1809) • Spencer Perceval (1809–1812) • Robert Jenkinson (1812–1827) • George Canning (1827) • Frederick John Robinson (1827–1828) • Arthur Wellesley (1828–1830) • Charles Grey (1830–1834) • William Lamb (1834) • Arthur Wellesley (1834) • Robert Peel (1834–1835) • William Lamb (1835–1841) • Robert Peel (1841–1846) • John Russell (1846–1852) • Edward Smith-Stanley (1852) • George Hamilton-Gordon (1852–1855) • Henry Temple (1855–1858) • Edward Smith-Stanley (1858–1859) • Henry Temple (1859–1865) • John Russell (1865–1866) • Edward Smith-Stanley (1866–1868) • Benjamin Disraeli (1868) • William Gladstone (1868–1874) • Benjamin Disraeli (1874–1880) • William Gladstone (1880–1885) • Robert Cecil (1885–1886) • William Gladstone (1886) • Robert Cecil (1886–1892) • William Gladstone (1892–1894) • Archibald Primrose (1894–1895) • Robert Cecil (1895–1902) • Arthur Balfour (1902–1905) • Henry Campbell-Bannerman (1905–1908) • Herbert Henry Asquith (1908–1916) • David Lloyd George (1916–1922) • Andrew Bonar Law (1922–1923) • Stanley Baldwin (1923–1924) • Ramsay MacDonald (1924) • Stanley Baldwin (1924–1929) • Ramsay MacDonald (1929–1935) • Stanley Baldwin (1935–1937) • Neville Chamberlain (1937–1940) • Winston Churchill (1940–1945) • Clement Attlee (1945–1951) • Winston Churchill (1951–1955) • Anthony Eden (1955–1957) • Harold Macmillan (1957–1963) • Alec Douglas-Home (1963–1964) • Harold Wilson (1964–1970) • Edward Heath (1970–1974) • Harold Wilson (1974–1976) • James Callaghan (1976–1979) • Margaret Thatcherová (1979–1990) • John Major (1990–1997) • Tony Blair (1997–2007) • Gordon Brown (2007–2010) • David Cameron (2010–2016) • Theresa Mayová (2016–2019) • Boris Johnson (2019–2022) • Liz Trussová (2022) • Rishi Sunak (2022–2024) • Keir Starmer (od 2024)