Boeing CH-47 Chinook

CH-47 Chinook
Určenístřední transportní vrtulník
PůvodSpojené státy americké
VýrobceBoeing Rotorcraft Systems
První let21. září 1961 [1]
Zařazeno1962
CharakterVe službě
UživatelUS Army
Royal Air Force[1]
Japonsko
Nizozemsko
Španělsko [1]
Výroba1962 – dosud
Vyrobeno kusůpřes 1 200 (rok 2012)[2]
Vyvinuto z typuCH-46 Sea Knight
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boeing CH-47 Chinook je americký střední transportní vrtulník s tandemovým uspořádáním dvou nosných rotorů. Je přímým pokračovatelem známého typu CH-46D Sea Knight. První prototyp vzlétl 21. září roku 1961 a první sériově vyráběné vrtulníky byly dodány koncem roku 1965.

Při maximální rychlosti 315 km/h byl rychlejší než moderní víceúčelové a útočné vrtulníky 60. let. Je jedním z mála letadel té doby jako např. Lockheed C-130 Hercules nebo Bell UH-1 Iroquois, která jsou stále ve výrobě a v první linii. Dosud bylo vyrobeno přes 1200 kusů. Jeho hlavní rolí je přesun skupin vojáků, dělostřelectva a doplňování zásob na bojišti. Má širokou nakládací rampu v zadní části trupu a tři vnější nákladní háky. Stroje se poprvé účastnily bojů ve vietnamské válce roku 1966.

Během času byly vyráběny typy CH-47A, CH-47B a CH-47C. Tyto stroje byly v 80. letech modernizovány na typ CH-47D, který má silnější motory a moderní vybavení. Kromě těchto vrtulníků byl vyráběn ještě typ pro speciální akce a civilní verze Model 234.

Varianty

[editovat | editovat zdroj]

CH-47A

[editovat | editovat zdroj]
Americké jednotky a CH-47 Chinook ve Vietnamu, 1967

Byl založen na prototypu vrtulníku Boeing Vertol YCH-1B/YCH-47A, který měl první let dne 21. září 1961. CH-47A Chinook byl schopen operovat za všech povětrnostních podmínek při střední nosnosti vrtulníku, který byl poprvé představen v službě během Vietnamské války v roce 1966. Pohonná jednotka vrtulníku byla sestavena ze dvou motorů AlliedSignal T55-L-5, každý o výkonu 2 200 koní (1 640  kW) nebo T55-L-7 o výkonu 2 650 koní (1 980  kW).

CH-47B

[editovat | editovat zdroj]

Vrtulník je poháněný dvěma motory AlliedSignal T55-L-7C, každý o výkonu 2850 koní (2130 kW) a rekonstruovaným trupem, který se vyznačuje menším odporem vzduchu a také upravenými listy rotorů. Byl standardním transportním vrtulníkem během Vietnamské války, vyzbrojený třemi kulomety M60D (dva v bočních dveřích a jeden na zadní rampě). Některé exempláře byly používány k přepravě pum a k vypouštění napalmu na stanoviště Vietkongu. Vrtulník CH-47 mohl být vybaven hákem a jeřábem, který umožňoval přenos nákladu pod trupem a často byl používán k vyprošťování sestřelených letadel nebo vrtulníků.

CH-47C

[editovat | editovat zdroj]
CH-47C ve Francii před dodáním do Íránu, 1971

Vrtulník se zesíleným reduktorem a pohonnou jednotkou motory AlliedSignal T55-L-11C, každý o výkonu 3750 koní (2 800 kW) a také se zvýšeným provozním rozsahem.[3] CH-47C mohl nést 44 vojáků nebo 24 raněných, včetně dvou lékařů. V užívání je od roku 1980 jako vrtulník Chinook HC.1 Royal Air Force, který je ekvivalentem CH-47C.

Pozdější verze Super-C byla vybavena ještě silnějšími motory Lycoming T55-L-712 a také novými širšími listy rotorů, které byly vyrobeny ze skelných vláken.

CH-47D

[editovat | editovat zdroj]
CH-47D španělské armády, 2009

Konstrukčně zesílená verze nejprve s motory T55-GA-712, později T55-GA-714 schopná přenášet nebo nést těžká břemena na třech hácích umístěných pod trupem. V civilních verzích je schopen přenášet stavební stroje nebo 12metrové kontejnery při rychlosti 250 km/h. V podpůrných misích pěchoty byl nejčastěji používán k přepravě houfnice M198 spolu se 30 náboji a 11člennou obsluhou. Vrtulník je vybaven moderní avionikou včetně GPS přijímače.

Vrtulník CH-47D sehrál významnou roli během operací v Iráku a Afghánistánu, kde převážel vojáky a zásoby. Během operací v Afghánistánu byl provozován v horách ve výškách ohraničujících použití transportního vrtulníku americké armády Sikorsky UH-60 Black Hawk. Obvykle je CH-47 vysílaný v bojových letech spolu s vrtulníky AH-64 Apache.

Vrtulníky používané Royal Air Force Chinook HC.2 a Chinook HC.2A jsou ekvivalentní k CH-47D.

CH-47F

[editovat | editovat zdroj]
CH-47F vojskového letectva Australské armády při přepravě 155mm houfnice M777.

Zmodernizovaná verze modelu CH-47D, která poprvé vzlétla v roce 2001. První produkční model vzlétl dne 15. června 2006 a jeho první let se uskutečnil dne 23. října 2006.[4] CH-47F je navržen tak, aby prodloužil životnost třídy Chinook až do roku 2030. Tyto vrtulníky mají mezi lety 2014-2017 postupně nahrazovat šest modelů CH-47D Australské armády.

MH-47

[editovat | editovat zdroj]

Verze pro speciální síly s možností tankování během letu, rychlým navijákem a dalšími vylepšeními.

Specifikace (CH-47D)

[editovat | editovat zdroj]
Turbohřídelový motor Lycoming T55-GA-712 v zadní části vrtulníku CH-47

Zdroj:[5][6][7]

Hlavní charakteristiky

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 3 (pilot, druhý pilot, palubní inženýr)
  • Kapacita osob:
    • 33 až 55 vojáků nebo
    • 24 polních nosítek se 3 členy obsluhy nebo
    • 12 700 kg nákladu
  • Délka: 30,1 m
  • Průměr rotoru: 18,3 m
  • Výška: 5,7 m
  • Plocha rotoru: 260 m2
  • Hmotnost prázdného stroje: 10 185 kg
  • Vzletová hmotnost: 12 100 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 22 680 kg
  • Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor Lycoming T55-GA-712, každý o výkonu 3 750 koní (2796 kW)

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 315 km/h
  • Cestovní rychlost: 220 km/h
  • Dolet: 741 km
  • Přeletový dolet: 2 252 km
  • Dostup: 5640 m
  • Stoupavost: 10,1 m/s
  • Výkon/Hmotnost: 460 W/kg

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
  • střední kulomety (1 na nakládací rampě, 2 na horních oknech), obvykle kulomety ráže 7,62 M240/FN MAG

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Argentina, Austrálie, Egypt, Írán, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Libye, Maroko, Nizozemsko, Tchaj-wan, Řecko, Singapur, Španělsko, Thajsko, USA, Velká Británie, Vietnam.

Potenciální uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Česká republika uvažuje o nákupu CH-47 jako náhradu za Mil Mi-17/171.

Uživatelé civilní verze

[editovat | editovat zdroj]

Čína, Ekvádor, Kanada, Kolumbie, Norsko, Tchaj-wan, Velká Británie.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Boeing CH-47 Chinook, s. 312.  (česky)
  2. ↑ Boeing Marks 50 Years of Delivering Chinook Helicopters [online]. Boeing, 16 August 2012 [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ US Army CH-47A / CH-47B / CH-47C / CH-47D / SOA Chinooks Archivováno 23. 6. 2012 na Wayback Machine.. Vectorsite.net, 1 July 2004.
  4. ↑ "New Boeing CH-47F takes flight", Aerotech News and Review, November 3, 2006, p. 3.
  5. ↑ Boeing CH-47D/F Specifications
  6. ↑ US Army Chinook Fact File
  7. ↑ Frawley, Gerard: The International Directory of Military Aircraft, p. 49. Aerospace Publications Pty Ltd, 2002. ISBN 1-875671-55-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Označení vrtulníků US Army v letech 1956–1962
Transportní (HC - Helicopter, Cargo)

HC-1A • HC-1B

Pozorovací (HO - Helicopter, Observation)

HO-1 • HO-2 • HO-3 • HO-4 • HO-5 • HO-6

Víceúčelové (HU - Helicopter, Utility)
Experimentální (HZ - Helicopter, Experimental)
Vojenská označení amerických vrtulníků od r. 1941
Hlavní posloupnost
(1941–1962)
Prefix R (1941–1948)

XR-1 • XR-2 • XR-3 • R-4 • R-5 • R-6 • XR-7 • XR-8 • XR-9 • XR-10 • XR-11 • R-12 • R-13 • XR-14 • XR-15 • R-16

Prefix H (1948–1962)

H-5 • H-6 • XH-9 • XH-10 • XH-11 • H-12 • H-13/J • XH-15 • H-16 • XH-17 • YH-18 • H-19 • XH-20 • H-21 • YH-22 • H-23 • YH-24 • H-25 • XH-26 • XH-27 • XH-28 • XH-29 • YH-30 • YH-31 • YH-32 • XH-33 • H-34 • XH-35 • H-36 • H-37 • H-38 • XH-39 • YH-40 • YH-41 • XH-42 • H-43 • H-44 • H-45

Hlavní společná
posloupnost (od 1962)
Přeznačení v r. 1962

OH-13/UH-13J • UH-19 • CH-21 • OH-23 • UH-25 • CH-34 • CH-37 • HH-43

Nové modely

CH-46/HH-46/UH-46 • CH-47 • UH-48 • XH-49 • QH-50 • XH-51 • HH-52 • CH-53/HH-53/MH-53/CH-53E/CH-53K • CH-54 • TH-55 • AH-56 • TH-57 • OH-58 • XH-59 • UH-60/SH-60/HH-60/HH-60J • YUH-61 • XCH-62 • YAH-63 • AH-64 • HH-65 • RAH-66 • TH-67 • MH-68 • H-69 • ARH-70 • VH-71 • UH-72 • TH-73 • H-74 až H-89 • MH-90 • H-91 • VH-92 • H-93 až H-138 • MH-139

Přeznačení v r. 1962
a opětovné užití čísel

UH-1/N/Y • AH-1/J/T/W/Z • SH-2/G • SH-3/CH-3/HH-3 • YOH-4 • YOH-5 • OH-6/MH-6/AH-6

Posloupnost užívaná v USAAC/USAAF/USAF od r. 1941 dosud, v US Army 1948–1956 a od r. 1962 dosud a v US Navy od r. 1962 dosud.
Označení letadel ozbrojených sil Itálie po roce 2009
1–100
101–200
201–400
401–2000