Projekt vznikl jako společná iniciativa firem Construcciones Aeronáuticas SA a Indonesian Aerospace (PT. Dirgantara Indonesia), dříve známé jako IPTN, které pro řízení programu založily společnost Airtech (Aviation Technology Industries). Partnerství bylo využito pouze při výrobě Série 10 a Série 100/110, přičemž pozdější verze byly vyvinuty nezávisle. Ve službě se nachází více než 230 letounů CN-235 všech verzí, které nalétaly přes 500 000 letových hodin.
Vývoj začal v lednu 1980 a k prvnímu letu došlo 11. listopadu 1983 v Getafe. Za řízení usedli piloti José Murga a Guillermo Delgado. Druhý prototyp (PK-XNC, „Tetuko“) byl zalétán v Bandungu 30. prosince 1983. Španělská a indonéská certifikace proběhla 20. června 1986; první let sériového letounu se uskutečnil 19. srpna 1986 a Federal Aviation Administration schválila typ CN-235 3. prosince 1986. Letoun vstoupil do služby 1. března 1988.
V lednu 1990 byla podepsána s TAI smlouva na montáž a následnou výrobu 50 kusů CN-235 v Turecku.
V roce 1995 zahájila CASA vývoj prodloužené verze CN-235, která dostala označení C-295. V prosinci 2002 objednalo kolumbijské námořnictvo dva letouny CN-235 pro hlídkování a protidrogové mise.
V dubnu 2005 objednala Venezuela dva stroje CN-235 pro námořní hlídkování a deset transportních letounů, ale obchod byl zastaven, protože vláda Spojených států odmítla povolit transfer technologií amerického původu v avionice.[3]
V lednu 2006 objednalo Thajsko u Indonesian Aerospace deset letounů, šest pro ministerstvo obrany a čtyři pro ministerstvo zemědělství.
Jeden stroj CN-235 MPA byl v červnu 2008 dodán prostřednictvím Indonesian Aerospace indonéskému ministerstvu obrany.
V srpnu 2006 zůstávaly celkem tři letouny CN-235-10 ve službách aerolinií v Africe, konkrétně u společnosti Safair (2) a Tiko Air (1).[4]Asian Spirit provozoval v roce 2007 jeden CN-235-220 na Filipínách.
Irské letectvo používá dva letouny pro úkoly námořního hlídkování.
Na začátku července 2008 oznámilo mexické námořnictvo záměr pořídit šest letounů CN-235 ze Španělska.[6] V dubnu 2010 potvrdil francouzský ministr obrany Hervé Morin objednávku osmi CN-235-300.[7]
V roce 2011 vyráběla společnost Indonesian Aerospace 4 letouny CN-235-110 MPA pro jihokorejskou pobřežní stráž. Hodnota zakázky činila 96 milionů dolarů.[8]
Senegalské letectvo zakoupilo dva stroje CN-235 v roce 2010 a 2012 v rámci kontraktu v hodnotě 13 milionů dolarů. V plánu byl též nákup letounů pro přepravu VIP a dopravní úkoly, letectvo projevilo zájem i o námořní hlídkovou verzi.[9]
Úvodní sériová veze (každá společnost postavila 15 strojů), poháněná motory GE CT7-7A.
CN-235-100/110
Odpovídaly Sérii 10, ale motory GE CT7-9C měly nové kompozitové gondoly; nahradily Sérii 10 v roce 1988 počínaje 31. sériovým letounem. Série 100 je španělské výroby, Série 110 indonéské výroby, se zlepšenými elektronickými, výstražnými a ekologickými systémy.
CN-235-200/220
Vylepšená verze. Strukturální úpravy zajišťující vyšší operační zatížení, aerodynamické úpravy náběžné hranykřídla a směrovky, snížení požadované délky vzletové dráhy a zvýšený dolet s maximálním zatížením. Série 200 je španělské výroby, Série 220 indonéské výroby.
CN-235-300
Modifikace společnosti CASA Série 200/220, vybavená avionikou Honeywell International Corp. Mezi další úpravy patří vylepšené přetlakování a volitelná instalace dvojitého předního podvozkového kola.
CN-235-330 Phoenix
Modifikace Série 200/220, nabízená IPTN s novou avionikou Honeywell a systémem ARL-2002 EW a 16.800 kg/37.037 lb MTOW pro Royal Australian Air Force v rámci Projektu Air 5190 tactical airlift requirement, ale společnost odstoupila v roce 1988 ze soutěže v důsledku finančních problémů.[10]
↑Orders, Deliveries, In Operation Military aircraft by Country - Worldwide [online]. [cit. 2024-06-01]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑blog.elgrancapitan.org [online]. [cit. 26-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-12-2008.
↑Francia compra a EADS ocho aviones CN-135-300 por 250 millones de euros [online]. Libertad Digital, 2010-04-04 [cit. 2011-10-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑RI seeks to exchange planes with South Korea [online]. The Jakarta Post, 2011-05-20 [cit. 2011-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Mengenang CN-235 Phoenix Project-Australia [online]. June 12, 2013. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑USCG: Acquisition Programs & Projects [online]. US Coast Guard [cit. 2012-01-26]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑USCG: HC-144A "Ocean Sentry" Maritime Patrol Aircraft [online]. US Coast Guard Acquisitions Directorate, 2010-12-20 [cit. 2012-01-26]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 46.
↑ abHoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 47.
↑ abHoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 49.
↑Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 50.
↑Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 51.
↑ abHoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 48.
↑ abHoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 52.
↑Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 53.
↑Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 64.
↑HOYLE, Craig. Cameroon signs deal for CN235 transport [online]. 6 June 2012 [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Airbus Military welcomes Cameroon as new operator.. www.airbusmilitary.com [online]. [cit. 26-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-04-2014.
↑ abHoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 55.
↑Defence Security Report [online]. Janes.com, 2008-12-03 [cit. 2011-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑www.semar.gob.mx [online]. [cit. 26-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-03-2009.
↑ Mexican Police Aviation. www.scramble.nl [online]. [cit. 26-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-06-2011.
↑John Pike. Pakistan Air Force Equipment [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-10-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 57.
↑ abHoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 59.
↑Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 60.